Sexy hlas tenisového rozhodčího. Uchvátí Kader Nouni i vás?

- Tomáš Macák

Věčný úsměv, černé kudrliny, velmi hluboký, leč uklidňující hlas. Nepřehlédnutelný, respektive nepřeslechnutelný francouzský rozhodčí Kader Nouni své práci dává něco navíc. Díky sebevědomému a zábavnému vystupování, které však neobnáší aroganci, je oblíbený ve velké části tenisového světa. Respekt má u fanoušků a hráčů, a to jak současných, tak bývalých. „Má skvělý hlas. On je ukázkou, proč byste měli kouřit cigarety, pokud jste rozhodčí,“ poznamenal jednou s humorem legendární John McEnroe.

Game, set, match. Běžná fráze, kterou tenisový sudí ukončuje zápas, je v podání Kadera Nouniho pro mnohé fanoušky součást velkého zážitku, který v ten moment končí.

Málokterý člověk, který z umpiru řídí tenisový zápas, na sebe občas strhne pozornost místo samotných aktérů na kurtu. Francouzský rozhodčí disponuje velmi hlubokým hlasem, který ale zároveň v sobě má uklidňující podtón. V herectví, či minimálně dabingu by se určitě neztratil. Podobnost lze najít u Morgana Freemana, ale většina lidí přirovnává Nouniho k jednomu z nejznámějších soulových zpěváků. „Ne, Barry White byl jen předchůdcem Kadera Nouniho,“ zní jeden z názorů na populárního rozhodčího.

Basbaryton tenisového „Barryho Whita“ často rezonuje například domácím dvorcem Philippe Chatriera, kde už několikrát rozhodoval samotné finále grandslamu. Nyní nechybí ani na umpiru v Singapuru, kde se koná Turnaj mistryň.

Pokud by se Nouni na sociálních sítích pustil do vyhledávání názorů na svoji osobu, byl by mile překvapen. Například Twitter je pozitivními reakcemi zahlcen. „Chci Kadera Nouniho do své GPS,“ je jedna z nich. „Když rozhodčí Kader Nouni říká „deuce“, je to více sexy než 95 % soulové hudby v historii,“ přidává se další fanoušek muže, který vyrostl ve městě Perpignan nacházejícím se v jižní Francii.

Příznivé ohlasy ale slýchává také přímo. „Je lichotivé být srovnáván s Barry Whitem. Mám trochu té pozornosti od skalních tenisových fanoušků, kteří mě zastavují a chtějí se vyfotit,“ říká sám Francouz.

Oproti většině svých kolegů se snaží být v kontaktu s hráči a hráčkami i během pauz. Své o tom ví například Kateřina Siniaková, která vítězství v gemu na srpnovém turnaji v Torontu oslavila hlasitým „Pojď!“. Když usedla na gaučíku vedle umpiru, tak se zvědavý francouzský rozhodčí zeptal, co že to česká hráčka zakřičela. Trochu překvapená Siniaková mu pak s úsměvem oznámila, jak zní běžné povzbuzení českých tenistů a tenistek.

Jednačtyřicetiletý Nouni nejde pro srandu daleko. Finále travnatého turnaje v jihoanglickém Eastbourne mezi Karolínou Plíškovou a Caroline Wozniackou narušoval velký hluk, který měli na svědomí racci. Francouz ale nerozlišoval, jestli se jedná o fanoušky či hejno ptáků a jen chladně pronesl: „Quiet, please“ (klid prosím, pozn. red.). Tím pobavil všechny přítomné včetně samotných hráček.

Rozesmál také nejednoho televizního diváka, který v květnu sledoval ženský turnaj v Madridu. Při výměně stran během zápasu Johanny Kontaové s Laurou Siegemundovou, si totiž volný čas krátil popěvováním hitu „Love never felt so good“ od Michaela Jacksona.

Zápasy začal Nouni z umpiru rozhodovat v patnácti letech v lokálním tenisovém klubu. O rok později se už vydal do Paříže, kde dělal čárového sudího na Roland Garros. Jako hlavní rozhodčí se na okruzích ATP a WTA pohybuje od roku 2005.