Jsme dobře připraveni a chceme jít nahoru, hlásí po premiérovém titulu Kilnarové její kouč Šnobel

- Filip Lefenda, David Schlegel

Nejprve dvě semifinále, nyní premiérový titul. Taková je bilance talentované sedmnáctileté tenistky Moniky Kilnarové pod vedením trenéra Pavla Šnobela. Sedmatřicetiletý Čech, který během své aktivní kariéry vyhrál na okruhu ATP dva challengerové podniky, oslavil na konci minulého týdne se svou mladou svěřenkyní turnajový triumf v Tampere. Kilnarová si na jihu Finska došla pro trofej z kvalifikace, ve finále pak zdolala nejvýše nasazenou soupeřku a získala už svou jubilejní třicátou výhru v této sezóně. Šnobel své krajance věří, vidí v ní velký potenciál. „Chce naslouchat mým radám a to je v tenise obzvláště důležité. Jsme dobře připraveni a chceme jít nahoru,“ prozradil v exkluzivním rozhovoru pro Tenisový svět.

Vaší svěřenkyni Monice Kilnarové je 17 let a právě vyhrála svůj první titul v kategorii ITF. Cítil jste v kostech, že to může v Tampere přijít?
Jako trenér jsem jí samozřejmě věřil, protože vím, na co Monika momentálně má a s čím se na turnaj do Finska odjíždělo.

Jak dlouho s Monikou spolupracujete? Berete tenhle úspěch jako největší v roli trenéra?
Spolupracujeme spolu asi měsíc od turnaje v Přerově. Beru tento úspěch jako ten nejlepší s Monikou, zatím dvě semifinále a jedno vítězství… S každým mým hráčem jsem dobrý úspěch prožíval a rád prožívám i dnes.

Monika postoupila z kvalifikace a ve všech zápasech až do čtvrtfinále nadělila soupeřkám kanára. Opravdu své protivnice tak moc převyšovala?
Celý turnaj hrála výborně, finále pak vybojovala. Hrála, co měla, a to na soupeřky platilo, tím je převyšovala. Dobře zvládala i taktickou stránku.

Ve finále svedla obrovskou bitvu s Belgičankou Benoitovou. Jak jste zápas prožíval?
Finále trvalo 3 hodiny a 45 minut. Cením si toho, že po nevyužitých mečbolech z druhého setu v tom třetím ještě přidala a soupeřku přehrála. Kondičně a mentálně to zvládla perfektně. Jsme dobře připraveni a chceme jít nahoru.

Monika již jednou ve finále turnaje ITF byla, a sice ve francouzském Fort-de-France. I tam postoupila z kvalifikace. Jak se oba turnaje lišily?
To bohužel nemohu posoudit. Ve Fort-de-France jsem s Monikou nebyl.

Jaký ve své svěřenkyni vidíte potenciál?
Potenciál v ní vidím obrovský, proč by také ne? Hlava jí pracuje velice dobře. Chce naslouchat mým radám a to je v tenise obzvláště důležité.

Mohl byste popsat kroky, kterými se ubírala vaše trenérská kariéra poté, co jste ukončil tu hráčskou?
Asi bych nejvíce vzpomněl na práci s mou poslední svěřenkyní, kterou byla Karolína Muchová. Z hráčky, která nebyla v žebříčku, jsem za dva roky udělal dvoustou na světě, vyhrála tehdy jako nenasazená i Pardubickou juniorku. Dále a výše už ji snad vynese jiný trenér. Z mé strany byla spolupráce ukončena koncem loňského roku.

Jako hráč jste porazil Tsongu, Söderlinga nebo Berdycha, zahrál jste si hlavní soutěž na Wimbledonu a Australian Open. Jakého vítězství si ceníte nejvíce? Vyprávěl jste o nich Monice?
Každá výhra proti skvělému hráči mě těšila a dala mi hodně do tenisu, kariéry i života. S Monikou se o tenise bavíme tak nějak celkově.