Líbí se mu být za grázla. Svou reputaci mám rád, nezastírá Rune

- Jan Vojkůvka

Kvalitní tenis vyšperkovaný mírnou dávkou spratkovství. I kvůli tomu je Holger Rune i přes mladý věk velmi populárním tenistou. Pro řadu tenisových fanoušků je totiž kontroverzní chování kořením tenisu. Pokud jde o Holgera Runeho, ten si svou reputaci užívá, byť ve skutečnosti takovým grázlíkem rozhodně není.

Pokud byste vedle sebe postavili dvě verze Holgera Runeho, jednu civilní a jednu tenisovou, asi byste je od sebe nerozeznali. Zatímco mimo kurty je Rune milý mladík, na kurtu se stylizoval do role „bad boye“ se vším, co k tomu patří.

Jistě, dvacetiletý Rune touží po tom, aby byl respektován jako dobrý tenista. A nutno říct, že i přes krátkou kariéru toho už dokázal spoustu. Současná světová sedmička ale moc dobře ví, že velké pozornosti se dostává i tzv. tenisovým spratkům, z nichž asi nejznámější byl John McEnroe. Také výborný tenista, grandslamový šampion a na kurtu pořádný bouřlivák.

A pokud jde o Runeho, ten si užívá, že je považován za grázla.

„Vážně se mi moje reputace líbí,“ usmíval se během turnaje v Basileji, kde minulý týden prošel do semifinále, v němž ho v sobotu porazil Kanaďan Felix Auger-Aliassime. „Mám rád své nastavení mysli. Jsem bojovník. Stále mám problém s přijímáním porážek, o kterých každý říká, že je potřeba se je naučit přijímat. Když prohraju, jsem smutný a vzteklý,“ krčil rameny.

Navzdory tomu, jak se chová na dvorci, dokázal si na okruhu vybudovat dobré vztahy. „V šatně mám spoustu přátel. Carlose Alcaraze znám velmi dobře už od dětství, Novak Djokovič je neskutečně milý člověk, co mi hodně pomohl. Na okruhu je spousta skvělých kluků. Nikdy jsem s nimi neměl problémy. Nicméně, v životě je hodně žárlivosti, to je vše, co mohu ještě dodat,“ naznačil, že ne s každým je schopný vztahy navazovat a ne každý pochopí, že osoba na kurtu je trochu odlišná od osoby mimo kurt.

Rune zároveň poznamenal, že jeho mentalita mu nedovoluje být pouhým strojovým tenistou. Ke hře potřebuje emoce, které pak na kurtu rád ukazuje.

„Většinu času je to jen o pocení, tvrdé práci a neustálém mlácení do míče. Na tenisu se mi ale líbí, že je možnost přiblížit se co nejvíce k dokonalosti, kdy máte až pocit euforie z toho, že míč trefujete ideálně. Tenis dělám od šesti let, abych se přesně k těmto emocím dostával, abych soutěžil s těmi nejlepšími a byl jedním z nejlepších,“ dodal vítěz čtyř titulů na okruhu ATP.