Šťastný, ale ne dostatečně. Nebudu spokojen, dokud nebudu světovou jedničkou, burcuje Rune

- Jan Vojkůvka

Holger Rune patří k nejlepším tenistům nastupující generace. Pokud bychom se podívali na hráče do 21 let, je tím suverénně nejlepším Carlos Alcaraz a hned za ním figuruje právě jméno dánského mladíka. Dalo by se říct, že lepší start kariéry by ani mít nemohl. Nebýt však Alcaraze, který ukazuje, že to jde ještě lépe. I proto Rune hlásí, že jeho jednoznačným cílem je post světové jedničky. Nic jiného jej totiž nedokáže dostatečně uspokojit.

„Jsem šťastný, že jsem světovou šestkou, ale rozhodně nejsem spokojený,“ pronesl Holger Rune v Torontu, kde vstoupí do turnaje Masters v noci na čtvrtek soubojem s Američanem Gironem.

Byla to poněkud překvapivá slova. Pokud člověk není šťastný, bývá alespoň spokojený. Rune to má ovšem přesně naopak. Prožívá pocity štěstí z průběhu své kariéry, která rozhodně u dvacetiletého mladíka budí obdiv. Avšak pocit uspokojení nad výsledky u něj hledat nelze. Spokojenost totiž pocítí až ve chvíli, kdy stane na pomyslném vrcholu.

„Kariéru určitě nechci končit jako šestý hráč světa. Chci být světovou jedničkou, to není žádné tajemství,“ pronesl Rune. Vítěz celkem čtyř turnajů na okruhu ATP a čtvrtfinalista letošních grandslamů v Paříži a Londýně se tomuto cíli hodlá klidně obětovat. Riziko, že by se mohl přehnaným tréninkem i tzv. zatavit, přijímá.

„Snažím se teď trénovat desetkrát tvrději než na začátku roku. Doufám, že si všechno sedne a výsledky se dostaví,“ vyprávěl Rune, jenž by rád byl jednoho dne hlavním rivalem Carlose Alcaraze. Prozatím s ním má ovšem velmi negativní bilanci 0-3.

„Myslím, že rivality jsou pro sport ohromně důležité, protože mu přináší nový rozměr. Pokud máte jen jednoho skvělého hráče, tak pro něj je to příjemné, ale ne pro celý sport. Myslím, že to, co udělali Roger, Rafa a Novak, nebo také Borg s McEnroem, posunulo tenis na úplně jinou úroveň,“ poznamenal.

Aby ale byl opravdovým rivalem hvězdného Španěla, má před sebou pořádný kus práce. Je si toho však moc dobře vědom. „Vždy jsem cítil, že mohu být lepší. Nechci promarnit svůj potenciál. Tvrdě jsem dřel a hodně jsem se zlepšil fyzicky i psychicky,“ podotkl Rune, který po nepříliš přesvědčivém začátku sezony začal opět dřít na hranici svých možností.

„Vždycky to bylo tak, že když něco chci, jsem pro to ochoten udělat cokoliv,“ dodal s tím, že ani hrozba zranění či totálního vyčerpání jej nezastaví. Kdo totiž chce být nejlepší, musí také nejvíc pracovat, aby toho dosáhl.