Tenisu dala vale kvůli kriketu. Teď chce být šampionka z Paříže tou nejlepší
Její příběh dál budí obdiv a respekt. Řeč není o nikom jiném, než Ashleigh Bartyové. Ženě, jež dala tenisu vale kvůli kriketu, aby se následně vrátila a svůj vzestup žebříčkem dotáhla až na druhé místo světa. Po titulu z Roland Garros však sebevědomě říká, že toto není vrchol. Ten je o ještě jednu příčku výš.
Titul na Roland Garros a posun na post světové dvojky. To jsou prozatím největší milníky tenisové kariéry třiadvacetileté Ashleigh Bartyové.
Milníky, které by ráda brzy překonala. „Být světovou dvojkou je něco, o čem jsem ani nikdy nesnila a udělám všechno pro to, abych se stala jedničkou.“
Chce být nejlepší a nestydí se to dát najevo. I v tom je kouzlo Bartyové, která navenek vypadá skromně, zároveň je ale obrovsky cílevědomá.
I díky tomu, že jí sebevědomí není cizí, dokázala se stát po 46 letech první Australankou, která triumfovala na grandslamu v Paříži. Ale chce víc, mnohem víc. S přihlédnutím k historii této hráčky se pak nelze divit, že mnozí používají otřepaná slovíčka jako senzace, pohádka, šok...
Tenis nebyl jediným milovaným sportem
Nechybělo totiž mnoho a Bartyová jako tenistka dnes neexistovala. I přes skvělé výsledky mezi juniorkami a po proražení mezi profesionálky jí na tenise něco chybělo. Jak sama přiznala, byla jedna věc, co jí hodně vadila. Byl to pocit, že je na kurtu sama – I proto je možná tak výbornou deblistkou a pětinásobnou finalistkou na grandslamové čtyřhře.
Bylo obrovským překvapením, když talentovaná tenistka po US Open 2014 přerušila kariéru, aby se mohla věnovat kriketu. Druhému sportu, který tolik milovala.
A byla v něm dobrá. Co dobrá, výborná. Ve svém týmu patřila mezi nejlepší. Navíc se dočkala toho, že nebyla při zápolení o úspěch sama. „Nikdy jsem se na hřišti nepotýkala s pocitem osamělosti. Bylo okolo mě vždy deset holek, které mi vždy pomohly,“ říká Bartyová.
Z kriketové princezny královnou Paříže
To byl velký rozdíl oproti tenisu. Sportu, který rovněž milovala a tolik jí chyběl. Na kurty se vrátila o rok a půl později ve čtyřhře, comeback ve dvouhře se protáhl na dva roky. A udělala dobře. S raketou si totiž rozumí stejně dobře jako s kriketovou pálkou, a možná ještě více.
Proto ve finále Roland Garros dokráčela do prvního singlového finále na grandslamu. Proto přemohla i Markétu Vondroušovou a dočkala se životního titulu.
Slavný Rod Laver upozorňuje, že z Bartyové se může stát dominantní hráčka, kterou bude hodně obtížné pravidelně porážet. Martina Navrátilová ji favorizuje na titul při letošním Wimbledonu. A další legendy světového tenisu se předhání v superlativech.
Příběh, který píše sympatická Australanka, zdaleka nekončí.
