Grandslam? Je jen otázkou času, než ho Karolína vyhraje, prorokuje Martínezová

- Petr Sumbal, Marek Bartošík

V minulosti vedla jako hráčka i nehrající kapitánka do velkých fedcupových bitev Španělsko. Nyní co by trenérka Karolíny Plíškové Conchita Martínezová poznává, jak to chodí v českém týmu. Stará se ale hlavně o svou svěřenkyni a nepochybuje, že stejně jako ona, také Plíšková jednou pozvedne nad hlavu trofej pro grandslamovou šampionku. „Když bude trpělivá a pozitivní, určitě grandslam vyhraje. A nemusí zůstat jen u jednoho,“ říká bývalá vítězka Wimbledonu.

Jak se cítíte jako nováček v českém fedcupovém týmu?
Cítím se tu dobře. (směje se) Je to trochu rozdíl, když jsem tu byla naposledy, byla jsem kapitánka Španělska a hráli jsme proti Česku. Trénovat Karolínu je něco úplně jiného. Všichni jsou tu moc milí, takže se tu cítím skvěle. Dělám tu hlavně svou práci, což je trénování Karolíny, je ale skvělé tu být s celým týmem.

Byla jste s Karolínou už v Austrálii, teď jste tady. Jak dlouho jste vůbec byla mezitím doma?
Měla jsem původně přilétat do Prahy už v neděli, ale zrušili mi let kvůli sněhu. Proto jsem nakonec přiletěla v pondělí. Takže asi nějakých devět dní, přesně si to ani nepamatuji.

Práce tedy máte opravdu hodně.
To ano, mám hodně práce u Karolíny a také mám nějaké záležitosti v Číně. V pondělí tam právě na tři týdny odlétám. Karolína by měla být v Dauhá a Dubaji s Rennae Stubbsovou.

Je ve Španělsku obvyklé, že pracuje více trenérů v jednom fedcupovém týmu?
Ano, je to u nás také celkem normální. Všichni jsou vítáni. Záleží taky hodně na kapitánovi. Petr Pála s tím, že tady budu, souhlasil, zároveň se můžeme připravovat i na Dauhá a Dubaj. Nemusím být s týmem úplně všude, hlavně se starám o Karolínu.

Jak se vám teď líbí tenis, který Plíšková předvádí? Sama říká, že je možná v nejlepší formě svého života.
To je pěkné slyšet. (usmívá se) Cítí se dobře, hodně pracujeme i na její fyzičce s novým fitness trenérem. Děláme i další věci, pilujeme třeba techniku. V Austrálii se cítila dobře, dobře taky potrénovala. Snad to bude takto pokračovat. Jsem si jistá, že to bude i na dalších turnajích dobré.

Cítíte, že se stále zlepšuje?
Ano, ještě má určitě velký prostor na zlepšení. Hlavně se zaměřujeme na pohyb po kurtu, to určitě hodně zlepšila. Také je teď mnohem víc agresivnější, snaží se zakončovat výměny i na síti. Myslím, že jsme od ní ještě neviděli to nejlepší. Doufejme, že to třeba ještě letos nebo příští rok přijde.

Kdo je podle vás favoritem – Česko, nebo Rumunsko?
Bude to hodně vyrovnané, Rumunsko má v čele se Simonou Halepovou skvělý tým. Ale také Karolína je výborný lídr týmu, máte ještě Siniakovou. Myslím, že to bude hodně zajímavé, určitě se bude hrát skvělý tenis. Češkám může pomoci domácí prostředí. Doufám, že zvítězí.

Byla jste součástí vítězné španělské dynastie ve Fed Cupu, během pěti let jste se spoluhráčkami čtyřikrát vyhrála. Jak na to vzpomínáte?
Byly to skvělé časy. Pět vítězství, pět dalších finále. Zároveň to však byly hodně psychicky náročné víkendy. Je těžké říci, jestli je více stresující hrát doma, nebo venku. Hraje se pod hodně velkým tlakem, takže jsem pokaždé byla hodně vyčerpaná, jelikož vždycky chcete pro svůj tým a svou zemi udělat maximum.

S normálními turnaji se to asi nedá srovnávat, že?
Nedá, je to úplně něco jiného. Normálně hrajete jen sama za sebe, ve Fed Cupu za celý tým, všechny fanoušky a celou zemi. Je to velká zodpovědnost. Ale je to výborná zkušenost, jako hráče vás to posílí.

Fed Cup jste vždycky hrála ráda?
Ano, vždycky mě to bavilo, i proto, jak jsme byli úspěšní. Také Česko je teď velice úspěšné.

Dokážete najít nějakou podobnost mezi současným českým a tehdejším španělským týmem? Tehdy jste byly tahounkami vy a Arantxa Sánchezová Vicariová, v českém týmu jsou to Petra Kvitová a Karolína.
Ano, dá se to určitě porovnávat. Petra s Karolínou jsou si v žebříčku hodně blízko, stejně jsme to měly i my s Arantxou. Česko má ale opravdu velkou spoustu skvělých hráček, mohli byste složit víc výborných týmů. Ve Španělsku to takové není.

V minulosti jste trénovala také Garbine Muguruzaovou. Dokázala byste je s Karolínou porovnat?
Myslím, že to jsou odlišné hráčky. Nerada moc někoho srovnávám. Obě jsou hodně agresivní hráčky, těžko se to ale srovnává.

Karolína se zatím ve Wimbledonu nedokázala moc prosadit, Muguruzaová byla dvakrát ve finále, jednou ho dokonce vyhrála. Co na to říkáte?
Ale Karolína zase dokázala jiné věci. Byla světová jednička, vyhrála spoustu trofejí. Možná ještě nemá grandslam, ale byla ve finále US Open, hodně blízko byla i na Australian Open. Musí být hlavně trpělivá a věřím, že grandslam taky jednou vyhraje. Když se podíváte na Halepovou nebo Wozniackou, také byly jedničky a dlouho nemohly vyhrát grandslam.

V Česku budete asi nejznámější díky vítězství ve finále Wimbledonu v roce 1994 nad Martinou Navrátilovou. Jak na to vzpomínáte?
Vždycky se mi na to vzpomíná moc dobře. Byl to můj grandslam. Dařilo se mi celý turnaj. A hrát proti Martině bylo skvělé. Předtím jsem ji porazila na antuce v Římě, to mi dodalo kuráž. Takže promiň, Martino, ale byl to můj čas. (směje se)

Jak se vám líbilo v Praze?
Moc času na prohlídku jsem neměla. Byla jsem jen na Staroměstském náměstí, viděla jsem orloj. Pak už jsem musela vlakem do Ostravy.

Jak snášíte zdejší chladné počasí?
Moc dobře ne. (usmívá se) Kdybyste se mě zeptali, řekla bych vám, že v Austrálii to bylo lepší.

Trvalo vám poměrně dlouho, než jste se prokousala k vašemu prvnímu titulu ve Wimbledonu, takže moc dobře víte, jak těžké je udělat ten poslední krok. Vidíte tady určité srovnání s Karolínou a máte jí v tomto ohledu co poradit?
Ano, poslední krok je hodně těžký. Mně se povedlo vyhrát hned první finále, pak jsem neuspěla v Austrálii a na French Open. Ale je pravda, že předtím jsem měla hodně čtvrtfinálových a semifinálových účastí, než jsem se do finále dostala. Není rozhodně jednoduché hrát dobrý tenis po celé dva týdny.

Taky to hodně závisí na tom, jaké máte štěstí na los. Všechno se prostě musí sejít a pak se to povede. Jak jsem už ale řekla, věřím, že Karolína to jednou dokáže, že grandslam vyhraje a nezůstane při jednom. Když bude trpělivá o pozitivní, může toho hodně dokázat.