Kouč Kvitové: Proč se má Petra stresovat plácáním do tenisáku?

Před Australian Open zvolil Vaněk neobvyklou taktiku. Snaží se, aby ho Petra Kvitová během zápasu potřebovala co možná nejméně. A dokázala tak vypjaté chvíle zvládat vlastní hlavou.

„V Sydney jsem jí řekl: Nepůjdu za tebou na kurt, ať se děje, co se děje. A ona souhlasila. Když si něco stanovíme, tak to dodržuje. A přežila to,“ usmívá se Vaněk při vzpomínce na předešlý turnaj, který Kvitová celý vyhrála. „V přípravě na Melbourne jí to hrozně pomohlo.“

Jen co Kvitová zvedla nad hlavu trofej v Sydney, odletěla tryskáčem na Australian Open, kde její vítězná šňůra pokračuje. Soupeřky kosí jednu po druhé a v úterý si zahraje čtvrtfinále proti domácí Ashleigh Bartyové.

Jak si vysvětlujete, že Petra překonala blok z grandslamů a v Austrálii zatím naprosto dominuje?
Přivezla si ze Sydney pozitivní energii. A tady jsem jí řekl: Prostě hraj, jako by to byl další zápas v Sydney. Jinak totiž nad sebou začne moc přemýšlet a emoce ji sežerou. První zápas s Rybárikovou tady byl pro ni těžší, znají se spolu, byla trochu nervozní. Možná dobře, že se zápas přesunul a nakonec se hrálo bez lidí. Takže to bylo trochu tréninkové a tolik na ni nepadl stres. Teď je zápas od zápasu lepší a víc si věří.

Naposledy zametla v osmifinále se sedmnáctiletou Anisimovovou, které darovala jen tři gemy...
Byla obezřetnější. Soupeřce bylo sedmnáct, naposledy proti Petře hrála životku a porazila ji. Petra proto šla na kurt s pokorou. A zahrála zápas skoro bez chyby.

Celkem už Petra vyhrála devět zápasů v řadě, jak dokáže takovou šňůru udržet?
Je těžké u ní najít model, který zaručeně funguje. Většinou si na sebe na grandslamech naloží moc tlaku. Já jí říkám: Už na ten stres zapomeň. Jdi tam, užij si to a hraj pro sebe. Nemusíš nikomu nic dokazovat, už si toho v životě dokázala tolik, že se nemusíš plácáním do tenisáku stresovat. A v tom možná pomáhá i fakt, že neměla po Sydney moc čas přemýšlet a rovnou tady do toho skočila.

Přitom loni vám bylo spíše vyčítáno, že Petra hraje v mezidobí až moc zápasů, a proto na grandslamech vyhoří...
Nebudu machrovat – do Sydney jsme původně nechtěli vůbec jet. Protože jsme taky přemýšleli nad tím, jestli Petra nehraje až moc zápasů. Ale to je strašně těžké odhadnout. Nakonec Petra vypadla brzy v Brisbane, tak jsem se jí ptal: Chceš jít deset dní trénovat do Melbourne, nebo si chceš zahrát v Sydney? Deset dní se jí čekat nechtělo, tak jsme jeli do Sydney. S tím, že ty zápasy tam vezmeme spíš tréninkově. Úplně bez tlaku, což jí pomohlo. Hned hrála první kolo se Sabalenkovou, těžkou soupeřkou, a vyhrála. Pak už to jelo. Člověk do toho teď nechce ani sahat.

Je důležité umět se do Petry vcítit a poznat, co zrovna potřebuje slyšet, aby na kurtu hrála dobře?
Je to tak. Někdy s ní na tréninku nepromluvím ani slovo, ale pak se jí zeptám, jaký z toho má pocit. Nemá to moc ráda, ale to je cesta. Víte, chlapi to mají zažité, že musí dobře servírovat, zabíjet forhendy a nezkazit nahrané balony. Jinak nejsou schopní konkurence. Holky pořád počítají s tím, že to soupeřka zkazí a vymyslí za ní. Pak se to nedaří a ony začnou panikařit. Snažím se do Petry vštípit, aby se nepodělala, když to nejde, a měla sebedůvěru, ať stojí na druhé straně kdokoliv. Ona si vždycky půjde pro winnery a s tím jsou spojené chyby. Musí věřit své hře, že i s pár chybami to bude dobré. Snažím se, aby věřila sama sobě. Když si bude hrát to svoje, tak jí nikdo, možná kromě Sereny, nebude v rychlosti stíhat.