Strýcová se překonává. Na ruku si fixou napsala taháky

Ve dvaatřiceti letech Barbora Strýcová nepřestává překonávat sama sebe. Na grandslamech dozrává jako víno, což se ukázalo i v Paříži, kde se jí po letech strádání letos náramně daří. „Katka je pro mě velká hráčka, je skvělé, jak jsem to zvládla,“ radovala se po výhře 6:2 a 6:3.

Kromě rad trenéra Davida Kotyzy, které měla po celý zápas v hlavě, přišla i s neobvyklou novinkou – herní taháky si napsala přímo na ruku. A hezky fixem, aby se jí během zápasu nesmyly.

Co jste tam měla?
To jsou moje věci, které si potřebuju často připomínat. Takový tahák, abych udržela hlavu. Mám to tam napsané už od prvního kola, ale to bylo jen propiskou a moc se mi to smývalo.

Proč jste s taháky začala?
Pořád pracuju na své hlavě. Mám ty věci napsané na papíře a řekla jsem si, proč je mít v batohu, když to můžu mít na ruce a připomínat si to během zápasu pořád.

Byl zápas proti Kateřině Siniakové hodně o hlavě?
Určitě. Věděla jsem ale přesně, co mám dělat. Taktika byla od Davida daná. Měla jsem tři jasné věci a těch jsem se zdržela.

Jaké?
Pořád v zápase být za jakéhokoli skóre. Druhá věc je, že Katka mě mohla od začátku hnát, což se dělo, já jsem se do zápasu těžko dostávala, ale udržela jsem nervy. Potom jsem musela být aktivní a pořádně se hýbat, být neustále agresivní na nohou.

Hrajete tady počtrnácté a jste poprvé v osmifinále. Je pozitivní, že se můžete pořád zlepšovat?
Jsem za to strašně ráda. Předtím jsem tady dlouho hrála katastrofálně. Teď se cítím skvěle.

Navíc máte skvělou šanci na čtvrtfinále – v dalším zápase vás čeká Putincevová, až 98. hráčka světa...
Favoritka nebudu, to tak brát nelze. Když nad tím budu moc přemýšlet, může mě to sežrat. Chci se soustředit na sobotu, na čtyhru, jít den po dni, nekoukat moc dopředu. Pro mě to bude těžký zápas, protože ona je hrozný bojovník. Svůj zápas otočila ze stavu 1:6 a 1:4, to není jen tak. 

Putincevová se na kurtu dost vzteká, bude vám to vadit?
Já taky, že jo. (smích) Ale ona je trochu otravná. Musím se vůči tomu obrnit, protože ona má pořád s něčím problémy. Je důležité si toho nevšímat.

Jste ráda, že i přes herní krize se dokážete na grandslamy naladit do nejlepší formy?
Teď se to všechno sešlo a jsem strašně ráda. Ale nevím, jestli se považuju za hráčku grandslamů. Jsou nejdůležitější, pro ně trénuju a hraju. Je super, že jsem chytila formu. Mám teď šanci udělat další krok k mému snu. Těším se na to.

Jaký máte sen?
Ty nikdy neprozrazuju. Ale mám ho. To je hlavní.