Atmosféra na turnajích? Teď to pro mě bude jako nic, říká Šafránek po premiéře

- David Soumar

Na kurt šel už za rozhodnutého stavu, přesto se srdnatě rval o první výhru v Davisově poháru. Václav Šafránek chtěl soupeře, který byl v Davis Cupu o malinko zkušenější, přehrát. Ale neuspěl. Z porážky a celkově premiérového týdne s týmem prý načerpá nové zkušenosti. „Věřím, že když budu pracovat, tak se budu postupně zlepšovat a žebříčkem stoupat,“ uvedl aktuálně 233. hráč světového pořadí s tím, že ho určitě posune i čerstvá zkušenost z Ostravy.

„Dal jsem šanci Vencovi Šafránkovi, který byl v týmu poprvé. Na první vystoupení odevzdal slušný výkon. Bojoval a dělal, co mohl. Ten kluk hrál ale odvážněji a byl o trochu lepší,“ říkal kapitán o Šafránkově prohře 5:7, 3:6.

V čem byl pro vás premiérový zápas v Davis Cupu nejnáročnější?
Samozřejmě tam nějaká ta nervozita byla, hlavně pár prvních gemů. Pak jsem se oklepal. Výkon pak byl docela dobrý. Zase tak náročné to není. Mnohem složitější je hrát o bod, který je důležitý.

Kde se ten zápas zlomil ve váš neprospěch? Se soupeřem jste si drželi servisy až do posledního gemu první sady…
Dobře jsme si ho drželi, to je pravda. Za stavu 5:6 jsme si vybral prostě slabší chvilku. O tom ten tenis je. Musí se čekat na ten brejk, on to zvládl lépe.

V čem byla tato soutěž pro vás jiná oproti normálním turnajovým zápasům?
Na turnaji sice taky může přijít hodně lidí, ale tady všichni přijdou přímo na vás a jsou tu, aby vám fandili. Prostě ženou celý tým, nepřijdou jen na dobrý tenis. Přijdou totiž pofandit Čechům, nám hráčům. V tomto je ta atmosféra úplně jiná.

Byl jste rád, že jste šel do akce ve chvíli, kdy už bylo o výsledku rozhodnuto? Je to v případě premiéry lepší?
Určitě je. Asi každý si to v singlu vyzkoušel prvně nanečisto. Adam je jeden z mála, co šel ve dvouhře rovnou do ostrého zápasu. Zvládl to neskutečně, což je vynikající. Jsem rád, že jsem si to vyzkoušel, určitě mě to posílí do dalších turnajů

V čem konkrétně?
Pomůže to, že už jsem zažil takovou atmosféru. Když pak pojedu někam na turnaj, bude tato zkušenost důležitá v těch finálových či jinak důležitých kolech. Pak to tam pro mě bude jako nic.

Kolik vás tahle zkušenost bude stát? Přijde po tradiční večeři další zápisné?
To si radši nechám pro sebe. (směje se)

Hodně se mluví o nové éře Davis Cupu? Cítíte, že byste do ní mohl také patřit?
Doufám no. Dělám všechno pro to. S Adamem a Jirkou jsme jen jeden jeden rok od sebe. Jsme docela slušná generace. Vzhledem k tomu, jak stárnou hráči ve stovce, tam ta šance je. Posouvá se i věk, kdy je člověk na vrcholu svých sil. Máme čas a potenciál na zlepšení.

Už stoupáte žebříčkem, zahrál jste si i na grandslamech. Co je třeba k tomu, aby jste se přiblížil stovce?
Potřebuji zkušenosti, hodně se takticky zlepšit. Moje kariéra je hodně postupná. Už tomu tak je od malička. Věřím, že když budu pracovat, tak se budu postupně zlepšovat a žebříčkem stoupat.

Jak pozná hráč, že se zlepšuje – kromě posunu na žebříčku samozřejmě?
Je to hodně pocitová věc. Na tréninku to poznám. Když jsem hrál dříve s hráči z elitní stovky, cítil jsem velký rozdíl. Teď už vím, že s nimi mohu hrát vyrovnanou partii.