Konec maratónským duelům? Federer přichází s řešením

- Radek Štohl

V mužském tenise je mnoho námětů na změnu formátu, mezi nejzávaznější a nejdiskutovanější téma ovšem patří tie-break pátého setu na grandslamových turnajích. Tento model je od roku 1970 praktikovaný na US Open a po nedávném dalším dlouhém zápase Tsongy s Isnerem se ozývají hlasy o změně i na dalších turnajích „velké čtyřky“. Do víru nápadů přispěl i sedmnáctinásobný grandslamový šampión, Roger Federer.

Roger Federer moc dobře zná ten pocit, když ve Wimbledonu musí sehrát maratónský duel. Jen si vzpomeňte na finále Wimbledonu 2009, ve kterém švýcarský fenomén porazil Andy Roddicka 5-7 7-6(8) 7-6(5) 3-6 16-14. V tomhle případě se nejednalo pro Federera o příliš závažný problém, neboť po finále měl mnoho času na odpočinek. Horší to bylo o tři roky později v semifinále Olympijských Her, kde porazil Juana Martina Del Potra 3-6 7-6 19-17, přičemž poslední set trval 2 hodiny a 43 minuty. Následný den musel ne stoprocentně svěží suverén minulé dekády nastoupit ve finále proti Andy Murraymu, ve kterém příliš neobstál.

Na letošním Wimbledonu svedli další ohromnou bitvu také Jo-Wilfried Tsonga s Johnem Isnerem, když pětisetovou bitvu nakonec ovládl po setech 6-7(3) 3-6 7-6(5) 6-2 19-17 francouzský tenista. Jednatřicetiletý hráč musel hned následující den podstoupit duel proti Richardu Gasquetovi, naštěstí pro Tsongu však jeho reprezentační kolega tento zápas v prvním setu vzdal. Po duelu Tsongy s Isnerem opětovně nastaly diskuze, zda by na grandslamovém turnaji neměl závěrečný set končit tie-breakem(tak jako tomu je i na US Open).

Po úchvatném dramatu Tsongy s Isnerem přinesl svůj pohled na situaci i bývalý první tenista světa, Roger Federer:

,,Možná by mohli zavést tie-break při stavu 12:12. Takové zápasy nejsou drsné pouze pro účastníky daného utkání. Musíte též myslet na ostatní hráče, kteří nastupují po jejich zápase,“ započal svojí úvahu třetí hráč světového žebříčku.

,,Myslím si, že takové zápasy jsou bezvadné a přesně duel mezi Isnerem a Tsongou jsem sledoval. V té chvíli jsem se nestaral o žádný jiný duel, který se v daný moment hrál. Je parádní, že zápasy nám nabízí skóre 12:12, 14:14, 18:18, 20:20 nebo dokonce i vyšší stavy v závěrečném setu. Čím více se však zápas protahuje, tím má vítěz maratónského duelu menší a menší šanci uspět v následujícím kole,“ pokračoval švýcarský tenista.

,,Může se udělat kompromis a za stavu 12:12 v závěrečném setu zavést tie-break, každý hráč by tedy měl příležitost ještě šestkrát podávat. Obvykle by to však do takového stavu nedošlo. Pokud by to dospělo do takového stavu, tak by hráči měli v předcházejících gemech příležitosti k tomu, aby prolomili svému soupeři podání. V tie-breaku se poté na Vás možná i usměje štěstí,“ zakončil zajímavou teorii příští měsíc pětatřicetiletý Federer.