Nemluvíme, hrajeme! Plíšková si zvyká na nového přísného kouče

V jaké jste fázi přípravy?
Řekla bych, že jsem asi tak v půlce. 21. prosince odlétám do Thajska. Nejhorší mám za sebou, ty první dva týdny jsou nejvíce bolestivé. Celý tento týden už jsem hrála tenis, ten příští je potom extraliga. Budou tam nějaké zápasy, které mi pomůžou. Poté odletím, v Thajsku budu mít také dva přípravné duely. Pak už začínám v Brisbane.

Čím to, že byl letos začátek přípravy tak bolestivý?
Měla jsem docela dlouhé volno a sezóna byla náročná. Tři týdny jsem nic nedělala, měla jsem dovolenou, odpočívala jsem. O to těžší je pak vrátit se do práce, do kondice. Začátky pak vždycky bolí.

Proč jste zvolila tak dlouhou dovolenou?
Jak jsem říkala, rok byl docela náročný, turnajů bylo hodně. Skončila jsem v Singapuru, odehrála náročné zápasy. Celkově jsem tak nějak cítila, že volno nyní potřebuji delší. Tím, že je letos více času na přípravu, neboť nemáme finále Fed Cupu, tak jsem si mohla dovolit volno delší.

Chtěla jste si odpočinout i v hlavě, nebo jste se cítila špatně spíše fyzicky?
Asi obojí. Fyzicky jsem byla v pořádku, i když tělo už toho mělo docela dost. Je to spíše psychické – to, jak pořád jezdíme, cestujeme. Pořád nějaké zápasy, a když ne zápasy, tak tréninky. Potřebovala jsem trochu vydechnout.

Co práce s novým koučem? Jak se vám zamlouvá?
Zatím to jde dobře. Začali jsme v pondělí, máme za sebou první týden a myslím, že docela úspěšný. Zatím jsem spokojená. Hodně hrajeme, jsem ráda, že budu mít natrénován nějaký objem. Dále uvidíme v průběhu sezóny.

Jakou změnu si od spolupráce slibujete?
Pro určité turnaje mám své cíle. Co se týče rankingu, ten asi nechám nějak plynout. Uvidíme, jak se podaří začátek sezóny. Po přípravě je vždycky těžké mluvit o tom, jak budou probíhat turnaje. Nevím, v jaké budu formě. Doufám hlavně, že odletím zdravá, nemocí okolo je spousta. Nějaké cíle jsme si ale s Tomášem dali a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Samozřejmě nás teď zajímají hlavně grandslamy.

A co přímo změny v koučování? Co by vám mohlo třeba více prospívat?
Co jsem zatím poznala, Tomáš není typ trenéra, který by hodně mluvil a málo hrál. Je to spíše naopak, hodně hrajeme a do toho občas něco řekne, což mi vyhovuje. Jak jsem říkala – budu mít nahrán objem a doufám, že se pak na kurtech budu cítit dobře.

Říkala jste, že moc nemluví, vy také ne. Takže je to opravdu výživné hlavně po herní stránce?
Je to hodně v tempu. Mám dnes poslední tréninkový den, takže už toho mám docela plné kecky. Zatím mi to ale vyhovuje, protože jsem cítila, že nemám v posledních páru měsících úplně nahráno. Myslím si, že je to pro mě dobře, vždycky jsem byla zvyklá hodně hrát. Vypadá to, že se mi to splní. Doufám, že budu připravená. A že moc nemluvíme – to mi vyhovuje. Pokyny jsou pro mě jednodušší, spoustu chyb poznám sama. Už nejsem malá holka, abych si na kurtu nedokázala poradit sama, takže myslím, že ani není potřeba tolik mluvit.

Je to přísný trenér?
Asi trochu je. Na trénincích neodpouští. Zkoušela jsem nějaký trénink skrečovat, zatím se mi to ale nepodařilo (smích). Znám ho však dlouho, pohyboval se okolo mě spoustu let. Tak nějak jsem věděla, do čeho jdu. S přísností počítám, stejně tak s kritikou a se vším, co k tomu patří. Myslím ale, že to bude v pohodě.

Co říkáte na to, že vašeho bývalého kouče Kotyzu má teď Barbora Strýcová? Překvapilo vás to?
Trošku ano. Takhle to ale v tenise chodí. Pokud je to dobrý trenér, a to David je, tak většinou nevydrží ani chvíli sám. Jakmile jej nějaká hráčka pustí, hned jej vezme další. Různě se to točí, v tenise to tak chodí. Nějak úplně překvapená tím, že šel zrovna k Báře, nejsem. Neměla zrovna trenéra, takže asi neměla moc na výběr.

Přislíbila jste i účast ve Fed Cupu. Platí to? Můžeme s vámi počítat?
Jo, zatím to platí. Je to někdy na začátku února, takže doufám, že do té doby vydrží zdraví a že po Austrálii budu v pořádku a budu moct nastoupit. Tím, že je to doma v Praze poté, co jsme tam naposledy hrály finále – už to budou dva roky – tak se těším zpátky. Určitě přijde i spousta mých známých a fanoušků, takže doufám, že to bude dobré.

Co Austrálie? Loni jste hrála v Melbourně čtvrtfinále. Jak na něj vzpomínáte a co byste chtěla letos změnit?
Pro začátek sezóny si nikdy nechci dávat úplně vysoké cíle, protože je to po dvouměsíční pauze od zápasů. Těžko říci, jak se budu cítit. I loni, i letos mám nového trenéra, jsou to trochu změny. Na rozehrání mám Brisbane, tam obhajuji titul, takže uvidíme, jak tam dopadnu. V Austrálii budu mít velké cíle. Základem bude dostat se do druhého týdne, a kdyby to šlo i dále, byla bych ráda.

Máte za sebou sezónu, v níž jste byla pod velkým tlakem. Myslíte, že vám to pomůže? Že se již od tlaku dokážete v příští sezóně oprostit?
Já doufám, že ano. Tato sezóna zase bude trošku jiná. Mám za sebou svou nejlepší, takže budu obhajovat výsledky skoro na všech turnajích, moc výkyvů jsem tam neměla. Nebude mi vadit, když prohraji párkrát v prvním kole, bylo by ale samozřejmě lepší nějaké turnaje vyhrát nebo dotáhnout dále než letos. Doufám ale, že s tlakem se vyrovnám trošičku lépe. Neříkám, že to bylo špatné, ale určitě nějaké zkušenosti z letošního roku mám, takže doufám, že je prodám.

Co vy a konec roku?
Konec roku je pro mě vždycky takový hektický. Je to tak nějak jediný čas, kdy jsem doma. Všechny své resty směřuji právě ke konci roku. Vždycky se to nakupí, ale už brzy odlétám, takže je to dobré (smích).

Sledovala jste během svého volna nějaké tenisové zápasy?
Na tenis jsem se vůbec nedívala. Jednak jsem neměla čas, byla jsem zaměstnaná, cestovala jsem různě po celém světě i poté, co jsem měla volno. Byla jsem v Monaku a na Floridě. Bylo toho docela dost, nazvala bych to aktivním volnem. Na tenis nebyl prostor. Ono se v podstatě nic nehrálo. Mohla jsem sledovat Davis Cup nebo Turnaj mistrů v Londýně, ale neměla jsem vůbec chuť, ani jsem tam neměla nikoho, koho bych vyloženě chtěla sledovat, takže jsem to úplně vypustila a začnu tenis sledovat zase od nového roku (smích).