Tenis ho nebavil, zvrat pro Michneva přišel až na Havaji

- Jan Vojkůvka, Daniel Kubelka

Pro Petra Michneva challenger v Popradu v pondělí, bohužel, skončil. Poté, co vypadl ve třetím kole kvalifikace, se nedostal do další fáze ani ve čtyřhře, v níž vypadl v prvním kole. Přitom nescházelo mnoho a dnes by Michnev v Popradě vůbec nestartoval a tenisovou raketu měl pověšenou na hřebíku.

Po boku s Tchajwancem Jangem si zahrál proti druhým nasazeným Tomaszi Bednarekovi z Polska a Sergeji Betovovi z Běloruska. S nimi sice prohráli 3:6, 6:7, ale dle svých vlastních slov nebyli zcela bez šancí.

„Dnes byla čtyřhra náročnější. Hráli dobře, čekal jsem, že nás přejedou, ale nakonec to nebylo tak jednoznačné. Rozehráli jsme se pak, bylo to sice 3:6, 1:4 s jedním brejkem dolů, ale oni udělali pár chyb, my jsme se rozehráli, já začal hrát trochu líp. Musím říct, že se nám pak začalo spolu hrát dobře. Pak už to bylo o jednom míči, jim vyšlo jedno prase v tiebreaku. Herně už nebyli o tolik lepší,“ řekl k utkání Michnev.

Vlažnější vstup do zápasu nakonec rozhodl o prvním setu i o vývoji sady druhé. Ač se Michnev se svým parťákem dokázali ještě vrátit do hry, tiebreak druhé sady už nezvládli. Přitom čím déle hráli, tím více rostly šance na překvapení. „Myslím, že jsem měl možná přehnaný respekt ze začátku. Ale pak, když jsem viděl, že se s nimi dá hrát, tak jsem si začal víc věřit,“ svěřil se český hráč.

Šestadvacetiletý tenista figuruje aktuálně na singlovém žebříčku na 536. místě a v deblu mu patří 412. pozice. Nabízí se tak otázka, zda se nezačít více specializovat na čtyhřu, v níž v roce 2014 získal dva tituly a v minulé sezoně dokonce tři. Letos byl navíc dvakrát ve finále na okruhu futures a v semifinále ostravského challengeru.

„Zatím to neplánuju. Čtyřhra mě baví už dlouho, poslední čtyři roky, co jsem se vrátil z Ameriky. Tam jsme ji hodně trénovali a od té doby mám čtyřhru hodně rád. Je to takový týmový sport,“ říká Michnev, který však záhy podotýká, že by rád kombinoval dvouhru i čtyřhru rovnoměrně. "Chtěl bych to hrát stejně jako dvouhru, tak půl na půl.“

 

Kariéru restartoval na Havaji

Svou sportovní kariéru nastartoval hodně brzy, mezi dospělými se zkoušel prosadit už od patnácti let, ačkoliv moc často se mu do hlavních soutěží dostat nedařilo. Prim přitom ani nehrály juniorské turnaje, na kterých tak často nestartoval a i přesto se v roce 2007 dostal na 185. místo mezi juniory.

Jeho prosazování mezi dospělé v roce 2009 zhatilo zranění, kvůli němuž vynechal celý rok a vrátil se prakticky až v létě 2010. Jenže to nebylo zrovna ono. „Zranil jsem si záda, pak se mi moc nechtělo hrát tenis, nebavilo mě to,“ přiznal Michnev.

Velmi blízko bylo i ukončení profesionální kariéry, ale nikdy nevíte, co vám život nabídne a stejné to bylo i u Michneva. „Když už jsem skoro ukončil svou kariéru, tak jsem dostal e-mail z Ameriky, že můžu hrát v Americe. Tak jsem si řekl, že to zkusím a začalo mě to zase bavit,“ upozornil. Místo konce kariéry tak přišla cesta na Havaj.

„Havaj byla super, dostal jsem se tam přes kamaráda, který tam měl dělat asistenta trenéra. Tak jsem neváhal a šel jsem. Tři a půl roku jsem strávil na Havaji a bylo to moc pěkné,“ dodal. Ve Spojených státech se věnoval tenisu a opět pocítil lásku ke svému sportu.

Právě na Havaji vybojoval své první body do žebříčku ATP, když přešel přes Denise Živkoviče na challengeru v Honolulu, což bylo samo o sobě obrovským překvapením, jelikož tenisté spíše získávají své první body na turnajích futures. Živkovič byl v té době na žebříčku na rozhraní třetí a čtvrté světové stovky. „To jste dobře připravený,“ smál se Michnev. „To byl super zápas, hrál jsem výborně. Neměl jsem co ztratit, vůbec jsem nečekal, že ho můžu porazit a nakonec to vyšlo nějak. Nesmyslně jsem uhrál sedm bodů,“ říká se smíchem.

 

Návrat domů kvůli rodině i touze hrát

Vše však jednou končí a tak skončila i životní etapa Petra Michneva na Havaji. „Hlavním důvodem byla asi rodina a kamarádi. Přeci jenom mě to víc táhlo do Česka, protože tu mám i přítelkyni. A taky jsem chtěl zkusit hrát a to by z Havaje šlo velmi těžko. Létat na turnaje a tak, to by bylo drahé všechno. Z té střední Evropy se lépe hrají futury a ty turnaje.“

Záhy po návratu v roce 2013 si zkusil kvalifikace v Prostějově a Praze, ale zde neuspěl. Body se mu podařilo získat až na dalších turnajích futures.

V roce 2014 se Michnev již pustil do objíždění turnajů naplno, a ač často musel do kvalifikací, časté výpadky v prvních kolech či dokonce dříve ho neodradily. Na několika turnajích dokázal posbírat pár bodů do žebříčku a přelomovým se v jeho kariéře stal minulý rok, kdy zaznamenal 45 výher k 23 porážkám a především se dokázal dostat až do šesté světové stovky.

Michnev si připsal několik finálových, semifinálových a čtvrtfinálových výsledků, ale pomyslný poslední krůček stále nepřicházel. Zvrat přišel v Estonsku ke konci roku při halové sezoně. První titul na okruhu futures po výhře nad van der Duimem 6:2, 6:1 v Parnu.

„Tam se to všechno sešlo, byl to můj třetí turnaj v Estonsku. Už jsem tam byl úplně sám. Byl jsem psychicky v pohodě, o nic mi nešlo a říkal jsem si, že když prohraju, tak alespoň poletím dřív domů. A nakonec jsem teda tam byl vždy o den déle, o den déle až nakonec do konce,“ usmívá se český tenista.

Na Michneva nyní čeká týden tréninku, po němž se přesune do Pardubic, kde se bude konat další turnaj futures na českém území.