V premiérovém pětiseťáku kariéry doplatil na bojovnost. Nevyužívám příležitosti, smutní Gombos

- Filip Lefenda, Jakub Slunečko

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z NEW YORKU: V sedmadvaceti letech absolvoval slovenský tenista Norbert Gombos teprve první pětisetový zápas. V utkání úvodního kola US Open byl dvakrát o set napřed, Srb Troicki ale v závěru střetnutí prokázal své zkušenosti. Slovák, který jde v posledních týdnech a měsících výkonnostně nahoru, doplácí především na neproměňování svých šancí, jinak ale dokáže trápit i žebříčkově výše postavené soupeře.

Norberte, máte za sebou premiéru v hlavní soutěži US Open. Jak jste zápas se Srbem Troickim viděl?
Začal jsem velmi dobře. Získal jsem první set, to pro mě bylo velmi pozitivní. Škoda pak setu druhého, ve kterém jsem měl šance soupeře brejknout a zlomit. To se mi nepodařilo a on toho využil ve svůj prospěch. Bylo to jako na houpačce, chvíli jsem byl nahoře, pak zase dole. Přesně tak to vypadalo, vyhrál jsem první a potom třetí set. Měl jsem šance ho opět zlomit i ve čtvrté sadě, ale nepodařilo se. Měl tam vysoké procento prvního podání. Bohužel, na konci čtvrtého setu jsem už při servisu cítil křeče, nebylo to ale ještě tak strašné.

V pátem setu jsem se dostal ze stavu 0:3 na 3:3, následně jsme při stavu 3:4 a mé výhodě hráli dlouhou výměnu. Ta mě zmohla, dostával jsem křeče do rukou a dalších míst. Bylo to už těžké zvrátit, už jsem nemohl hrát pořádný bekhend. Mrzelo mě, že jsem to fyzicky nezvládl. Poprvé v životě jsem hrál pět setů, doteď to byly vždy maximálně čtyři.

Měl jste předtím v hlavě, že by těch pět setů mohlo přijít? Snažil jste se na situaci nějak připravit?
Během hry to tak nesleduj. Hraji a snažím se soustředit na danou situaci. Měl jsem v hlavě, že se to může stát. Možná i z toho pramenily křeče, byl tam také stres. Fyzicky jsem na tom byl dobře, ale zřejmě příliš stresu vede právě ke křečím. Zatím se mi to tolikrát nestalo, ale byl to můj první pětisetový duel. Nevěděl jsem, čím to může být. Možná jsem mohl během utkání hrát trochu úsporněji. Jsme ten typ člověka, který bojuje o každý míč. Těžko říct…

Bylo v koncovce utkání vidět, že hrajete proti bývalému členovi elitní dvacítky? Ukázal své zkušenosti?
Určitě ukázal. V důležitých momentech nekazil. Vyběhal hodně míčů a často si pomáhal prvním servisem. Měl vysoké procento úspěšnosti a podání bylo celkem rychlé, šlo o jeho zbraň. Tam se zkušenosti ukázaly nejvíce. Ve výměnách jsem ho spíše tlačil já. Celkově však byl podle mě zápas vyrovnaný.

Bral jste hlavní soutěž US Open jako součást vašeho vzestupu, který momentálně zažíváte? Nedávno jste těsně prohrál s Mischou Zverevem. Jak hodnotíte vaše poslední období?
Do USA jsem přicestoval s tím, že jsou přede mnou těžké a silně obsazené turnaje. Věděl jsem, že hraji celkem dobře, ukázal jsem to už v Montrealu, kde jsem se kvalifikoval na turnaj Masters. Poté jsem v hlavní soutěži mohl klidně porazit i Mischu Zvereva, hrál jsem velmi dobře. Ukázaly se ale jeho zkušenosti. Bral jsem to pozitivně. I ve Winston-Salemu jsem prohrál těsně se Struffem ve dvou tiebreacích, teď pro změnu v pěti setech. Jsou to maličkosti, které rozhodují o prohrách v těsných zápasech. Kdyby se mi podařilo padesát procent těžkých zápasů otočit, bylo by to ještě skvělé.

Nyní však víte, že na to máte…
Jak je vidět, mám na to. Prohrávám těsné zápasy s výbornými soupeři. Trénuji často s hráči z top 100 nebo i do padesátého místa. Dokáži je na trénincích potrápit. Herně na to mám, jen potřebuji více využívat nabízené šance v utkáních. Kdyby mi to vycházelo, byl bych v žebříčku výše a hrál bych více a více střetnutí. K tomu mi však zatím chybí využívání příležitostí.

Dostal jsem se do první stovky, což je spojené s účastí na více turnajích ATP. Jaký je největší rozdíl oproti challengerům?
Velký rozdíl je v tom, že na turnajích ATP musíte hrát od prvního kola naplno. Samozřejmě, i na challengerech hrajete naplno, tady vám ale soupeři nedají tolik šancí. Trvalo mi dost dlouho dostat se z turnajů ITF na challengery, teď zase z challengerů na ATP. Neodehrál jsem toho ještě tolik, abych mohl říci, že jsem pouze ATP hráč. Potřebuji ještě více zkušeností, abych mohl ATP zápasy vyhrávat. To mi dodá sebevědomí, které potřebuji, a pak to bude jiné.

Jste v tomto směru trpělivý? Narážím na váš konstantní progres. Cítíte ho?
Snažím se zlepšovat po krocích. Sice malých, ale jistých. Vynechal jsem totiž juniorskou část kariéry, tím se od ostatních odlišuji. Oni byli velmi dobří už v juniorech a odtud mají zkušenosti. Já je zatím zkušenostmi doháním, začal jsem až mezi muži. Zlepšuji se a věřím v to, že to tak půjde i nadále, abych mohl hrát už jen velké turnaje a grandslamy.

Sledoval jste kvalifikační změny? Povolený koučing během hry a časomíra – co na to říkáte?
Snažil jsem se sledovat během kvalifikace Slováky. Viděl jsem Karolínu Schmiedlovou a snažil jsem se ji během celého zápasu povzbuzovat, přičemž jsem si všiml i novinek. Je celkem fajn, že takovéto pravidlo vymysleli. V budoucnu se může osvědčit. Časomíra by byla také fajn, uvidíte, kolik času máte na to, abyste byl připravený na další výměnu.

Po delší výměně je ale potřebný i oddech, což musí pochopit také rozhodčí…
Ano, samozřejmě. Člověk nikdy neví, jaké výměny se bude hrát. Když jsou rychlé, 25 sekund bez problémů stačí. Když člověk absolvuje brutální výměnu se čtyřiceti údery přes síť, je to málo. Tehdy by rozhodčí mohli brát ohled na to, že jde o námahu, a mohli by vám dopřát více času.

Máte nyní po US Open nějaký žebříčkový cíl?
Byl bych nejradši, kdybych se do konce sezóny udržel v první stovce. Teď mi začínají padat body, minulý rok jsem začal hrát dobře až po US Open. Musím obhájit ještě 300 bodů, což není lehká úloha. Budu se snažit hrát co nejlépe a udržet se ve stovce.

V Davisově poháru čeká Slovensko souboj s Polskem. Jak na tom budete?
Jedu zpátky domů a dám si samozřejmě pár dnů volna. Chci si trochu odpočinout, hrál jsem teď v Americe čtyři turnaje po sobě. Budu se snažit připravit na Davis Cup a být fit. Poté hraji v Métách a Orléans.

Dá se s vámi tedy pro Davis Cup počítat?
Ano, určitě. Budu připraven.

Jak vidíte slovenské šance?
Vím o tom, že Janowicz možná nebude hrát. Nemá úplně dobré vztahy s daviscupovým týmem a vím, že Poláci měli nějaké problémy a nejsou tak nejsilnější. Nemůžeme je ale podcenit, protože i když hrají hráči kolem 250. místa, dokáží být velmi dobří. V této sestavě potrápili Německo, což je velmi dobrý tým. Lehkou úlohu mít nebudeme, hrajeme o setrvání v první skupině. Věřím však, že nastoupíme v nejsilnější sestavě a podaří se nám je zdolat.

Také právě v týmových soutěžích byly navrhovány jisté změny. Sledujete je?
Příliš ne, protože Davis Cup nehraji během roku až tak často. O nějakých novinkách, které by chtěli zavést, jsem ale slyšel. Uvidíme, jak vše dopadne. Pokud by se hrálo jen na dva vítězné sety, soutěž by ztratila své kouzlo, na tři vítězné sady by se pak hrály jen grandslamy. Davis Cup vnímám jako dobrou přípravu na grandslamové turnaje. Daviscupový týden je ale zároveň velmi namáhavý, člověk je stále pod tlakem. Sebere mu to množství energie a po David Cupu se dlouho dává dohromady. Byl bych tedy pro zkrácení na dva sety, ušetřilo by to pro další turnaje spoustu sil.

Otázka na závěr – uvidí vás domácí příznivci na turnaji Slovak Open?
Určitě ano, je to doma a obhajuji titul. V Bratislavě se mi vždy hraje velmi dobře, takže tam určitě budu hrát i tentokrát.