Na Bohnice to není, ale naložila jsem si moc, ví Plíšková

Občas z ní mají srandu, protože nedává na kurtu vůbec nic najevo. Ale pod téměř nehybnou tváří české světové jedničky probíhají emoční bouře. „Moc jsem to nezvládla v hlavě. Asi jsem si na sebe naložila zbytečně moc. Chtěla bych moc uspět, zvlášť po loňsku, kdy jsem tu byla ve finále,“ vyprávěla Plíšková po vítězství ve druhém kole.

Až 127. hráčka světa Nicole Gibbsová ji způsobila pořádné nervy. Před domácím publikem na centrálním kurtu se Američanka nebojácně pouštěla do světové jedničky a Plíšková se musela rychle vzchopit. Fiasko ale nepřipustila.

Po úspěšném obratu tak proklouzla do dalšího kola turnaje, který pomalu začíná testovat její opravdovou sílu.

Oddechla jste si hodně?
Fakt dost. Ani ve druhém setu jsem se extra nezlepšila. Ale věřila jsem, že když si udržím párkrát servis, tak dostanu šanci. Brejk mi úplně nedarovala, ale já zahrála pár lepších úderů.

Po prvním setu jste se odešla uklidnit na toaletu. Zafungovala pauza?
Díky bohu hrajeme na dva vítězné sety. Abych zkazila dva, to už by muselo být opravdu hodně špatné. Věřila jsem, že i když se první set nepovedl, tak to dám. Šla jsem se uklidnit na záchod, trošku jsem se opláchla a začala od znovu. Potřebovala jsem tak do sebe trochu dostat klid. Pak už jsem začala hrát lépe a agresivněji.

Ve třetím setu jste vyhrála 17 ze 17 prvních servisů. O svou největší zbraň jste se nakonec mohla opřít...
To bylo hodně důležité. Zvlášť když jsem musela zápas dopodávat. I když hra odzadu nebyla nic moc, servis mě podržel. Ještě že tak, protože ona se snažila hrát agresivně a neměla jsem čas nic vymyslet a chytit se své hry.

Nechytila jste hlavně začátek, o co šlo?
Začala jsem moc pasivně a tím, jak do mě šla, jsem se nedostala do klidu. Navíc jsem byla celkem vystresovaná, v takovém stavu nejde hrát nejlepší tenis. Proto tam byly i takové chyby. Já hru zpomalila, ona se toho chytla a hrála výborně.

Byla to v něčem podobné jako při Roland Garros? Tam jste občas nehrála příliš dobře, ale dost dobře na to, abyste vyhrávala.
Rozdíl je v tom, že tady se v trénincích cítím opravdu dobře, ale spíš jsem to moc nezvládla v hlavě. Asi jsem si na sebe naložila zbytečně moc. Chtěla bych moc uspět, zvlášť po loňsku, kdy jsem tu byla ve finále. Gibbsová navíc přišla s fakt dobrým tenisem. Nebyl to tak lehký zápas, jak jsem čekala.

Z čeho jste byla zrovna teď tak vystresovaná?
Cítila jsem se lépe než před prvním kolem, protože to je úplná povinnost. Vím, že tohle jsou holky, které bych měla porazit, když budu hrát jen trochu solidně. Uvědomuju si, že se pavouk nějak vyvíjí, není tam Halepová nebo další, které mi nesedí. Někdy je těžké se s tlakem se vyrovnat. Přichází od okolí, ale nejvíc si ho na sebe dávám sama. Tím, že v tréninku hraju dobře, od sebe čekám skvělý tenis. Pak jsem nejistá, když nepřijde.

Registrujete, kolik vypadává nasazených?
Právě. Vím o tom, nějaké zápasy jsem i viděla. Pro nasazené to v dnešní době není vůbec lehký. Dokonce bych řekla, že to mají lehčí ty nenasazené. Sice jdou hned v prvních kolech na těžké soupeřky, ale nikdo od nich nic nečeká. Přijde mi, že ten tlak se zhoršuje a zhoršuje. Loni jsem ho tak necítila, protože jsem byla za desítkou a nepočítalo se se mnou. Teď od sebe mám očekávání, protože vím, že hraju dobře a mám šanci uspět. Neříkám rovnou vyhrát grandslam, ale jít daleko určitě můžu.

Říkáte, že ne tréninku se cítíte konečně dobře. Máte alespoň ze svého tenisu nejlepší pocit za poslední období?
Trošku se to teď otočilo. V Paříži jsem nehrála nic moc, ale cítila jsem se v pohodě psychicky. Teď se cítím lépe tenisově než mentálně. Obhajuju tady finále, to je nová role. Ale zase nemám žádný problémy, na Bohnice to není. (smích)