Berdych o Davis Cupu: Chci se rozloučit doma… spolu s Radkem

- Jakub Slunečko

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z NEW YORKU: Tomáš Berdych letos za český daviscupový tým hrát nebude, s reprezentací ale nekončí. Dvojnásobný vítěz salátové mísy těsně před začátkem US Open objasnil své rozhodnutí a dodal: „Fanoušci, kteří nám při zápasech tolikrát pomohli, by si zasloužili vidět poslední zápas doma.“

Proč jste se rozhodl nakonec nehrát zářijovou baráž proti Holandsku?
Musím uzpůsobit program a vzhledem k tomu, že se hraje na antuce, tak po dohodě s týmem tenhle Davis Cup vynechám. Pro mě je prioritou zkusit se ještě hlavně porvat o Turnaj mistrů. Co si budeme povídat, dostat se tam každý rok je velký úspěch a udělat tam výsledek nebo vyhrát, to se mi ještě vůbec nepovedlo. A kolik let ještě takovou šancí můžu mít? V Davis Cupu už jsme dokázali maximum, co šlo. Volím si vlastní program, který musím tvořit podle sebe. Kdo tomu rozumí, pochopí to.

Plánujete ale někdy ještě daviscupový návrat?
Přemýšlím nad tím, že bych chtěl odehrát nějaký zápas doma. A pokud by to vyšlo, tak i s Radkem Štěpánkem v týmu. Fanoušci, kteří nám při zápasech tolikrát pomohli, by si zasloužili vidět poslední zápas doma. Nebylo by fér to dělat někde v Holandsku. Nevím, kdy ten můj poslední zápas bude, ale rozlučku před českými fanoušky v hlavě mám.

Je Radek Štěpánek velkou motivací, abyste se třeba rozloučili i spolu?
Určitě. Roli to hrálo právě i při zápase v Holandsku. Do poslední chvíle jsem váhal, protože Radkova účast byla taky ještě možná. Kdyby nastoupil, tak bych to určitě zvážil.

Vybavují se vám ty krásné vzpomínky, co vám Davis Cup přinesl?
Už první zápas v Thajsku, kde to začalo… přijel jsem tam, tři dny proležel s horečkou a pak jsem hrál první zápas v Davis Cupu čtyřhru. Pak těch zápasů byla strašná spousta, ať už finále v Barceloně, pak dvě vyhraná finále v Praze a v Bělehradu a tak dále. Mám na to krásné vzpomínky, i když nějaké jsou i špatné, třeba jako když jsem si zranil v Rusku kotník a utkání jsme prohráli. To k tomu patří, člověk s týmem vyhrává i prohrává, to je ta krása Davis Cupu.

Davis Cup možná čekají velké změny, jaký na ně máte názor?
Nápad ITF s finále na neutrální půdě mě zklamal. Ptali se totiž nás, hráčů, jak bychom si Davis Cup představovali. Dal jsem jim čas, všechno řekl a oni pak vymyslí tohle. To je proti všemu.

Co jste navrhoval vy?
Určitě by se mělo hrát každé dva roky, aby se udržela atraktivita. Minimálně bych potom chtěl to, aby měli finalisté v úvodním kole volno. Když jsme první rok vyhráli, tak jsem potom na začátku taky nehrál. Člověk toho má hodně, takže tohle by spíš hráče do něčeho nutilo a nedalo jim volnost. Klidně bych nechal víkendy, tři vítězné sety, ale rozdělil bych zápasy tak, aby se končilo v září. Avšak neposlouchali nás.

Bylo by neutrální finále – například v navrhovaném Švýcarsku – velkým krokem zpět?
Vůbec si nedokážu představit, že Argentina bude hrát finále s Itálií ve Švýcarsku. Pro někoho, kdo Davis Cup ještě nevyhrál, to je možná jiný pohled. Ale já nechci vyhrát semifinále doma a pak si uvědomit, že finále bude úplně mimo. I protiatmosféra je mnohem lepší než tohle. Třeba při našem finále v Srbsku bylo dvacet tisíc lidí proti nám a bylo to super. Nevím, jak by měla taková atmosféra vzniknout na neutrální půdě, ještě ve Švýcarsku. Je to špatný krok.