Udělal jsem velký posun a chci na to navázat, přeje si Robin Staněk

- Jan Vojkůvka

Na turnaji Sparta Prague Open se českým fanouškům představil také Robin Staněk, který letos na domácí půdě ještě nehrál. Za sebou má dvě úspěšné etapy v tenisové kariéře, ale také trápení na antukových površích.

Pro Robina Staňka, bohužel, skončil pražský turnaj hned v prvním kole. Je však nutné podotknout, že los k němu byl nemilosrdný a pro první zápas vyfasoval čtvrtého nasazeného Jozefa Kovalíka, se kterým prohrál 4:6, 2:6 a musel se s turnajem rozloučit.

„Do utkání jsem nastoupil dobře. Bylo to prvních osm gemů poměrně vyrovnané. Pak on mě brejknul tím stylem, že já jsem udělal jednu lehkou chybu, on výborně zareturnoval. Bohužel, ten jeden brejk rozhodl set. Ve druhém setu začal hrát mnohem lépe, agresivněji. Dostával jsem se dál od základní čáry, což proti těmto hráčům, když je necháte diktovat tempo, tak už jen lítáte ze strany na stranu,“ prohlásil po své porážce v Praze Robin Staněk.

Český tenista byl před pražským turnajem nemocný, navíc ho možná trápila alergie, a tak přiznal, že se na dvorci necítil úplně ve své kůži. „Ve druhém setu jsem se ani necítil dobře fyzicky. Nějak se mi i hůř dýchá, ale to není výmluva. On hrál lépe druhý set a zasloužil si vyhrát,“ řekl Staněk.

Přesto hledat velké zklamání jde na Staňkovi těžko. Člen třetí stovky světa (268. místo) má za sebou výborný zejména minulý podzim, ze kterého se nadále může pokusit vytěžit maximum na dalších turnajích. A Staněk dobře ví, že jednou si to sednout musí.

 

Průlom zažil v Austrálii

Jedenadvacetiletý český tenista si na sklonku minulé sezony udělal dvouměsíční výlet do Austrálie, kde se mu podařilo uhrát velmi slušné výkony a za svou odolnost, kterou na osmiturnajové túře předvedl, si vysloužil výrazný skok žebříčkem do vyšších pater.

„Austrálii mám strašně rád. Já už jsem tam byl potřetí, protože předtím jsem tam hrál juniorku Australian Open a Austrálii přímo zbožňuju. Musím říct, že ty dva měsíce, bylo to osm turnajů v řadě, což bylo trošku náročný hlavně psychicky. Ale byl jsem to schopen zvládnout, protože jsem tam hrál výborně od prvního turnaje,“ měl radost Staněk. „Furt jsem pokračoval v dobrých výsledcích, takže jsem neměl moc čas přemýšlet," přiznal.

Staněk na australském turné dokázal vybojovat dvě finálové účasti na turnajích futures, ze kterých vybojoval v Toowoombě a Alice Springs dva tituly. Navíc se prosadil i na challengerech - v Traralgonu prošel skrz kvalifikaci do druhého kola a v Canbeře dosáhl na dosud nejlepší výsledek v podobě semifinále na turnaji Challenger Tour. Dále si připsal jedno semifinále a jedno čtvrtfinále na dalších futures.

“Mám na to nádherné vzpomínky. Já jsem přijížděl a byl nějaký osmistý na žebříčku a vracel jsem se po dvou měsících a byl okolo třístého místa. Takže si myslím, že jsem za ty dva měsíce udělal velký posun a chtěl bych na to navázat,“ podotkl Staněk. Zda se však do Austrálie vydá znovu je prozatím ve hvězdách. „Nevím vůbec, co bude. Bude záležet, co uhraju na dalších turnajích. Protože v Austrálii to bylo přeci jen šest futurů a jenom dva challengery, tak doufám, že na konci roku budu moci hrát nějaké ATP turnaje a převážně challengery.“

 

Mexická mise byla taktéž úspěšná

Po své úspěšné australské štaci a nutném odpočinku doma se Staněk vydal přes asijské turnaje v březnu do Mexika, kde zaznamenal tři postupy do osmifinále, z toho dvakrát přes kvalifikaci (San Luis Potosi a Leon, k tomu osmifinále v Pueble, kde nemusel do kvalifikace, pozn. redakce). Na této misi dokázal uhrát tři vítězství i díky odolnosti v tiebreacích třetího setu. „Já mám strašně silné koncovky,“ smál se Staněk.

„To byly vždy všechno těžké a náročné zápasy. Já si to předtím moc neuvědomoval a koukal jsem se na nějakou statistiku za celý rok a já mám, podle mě, nějakých snad 80% vyhraných tiebreaků. Nedokážu si vysvětlit, čím to je. Možná tím, že se lépe zkoncentruju a nepřipouštím si důležitost stavu,“ krčí rameny český tenista.

 

Antuka Staňkovi příliš nesedí

Jenže po mexických turnajích se Staněk vydal do Spojených států, kde definitivně zahájil antukovou sezonu a začalo mírné trápení. Český hráč vyhrál pouze jeden zápas v hlavní soutěži - v italském Mestre - a jeden kvalifikační zápas - v americkém Savannah. Červený povrch tak není, i dle slov Staňka, jeho zrovna nejoblíbenějším povrchem. Své hrály i určité zdravotní potíže.

„Potom, co jsem byl v Mexiku, tak jsem pak přejel na tři turnaje na Floridu. Tam se hrálo na zelené antuce a nehrál jsem tam moc dobře, protože jsem měl trochu zranění po Mexiku a myslím si, že jsem měl už přijet domů po tom Mexiku a nejezdit na Floridu,“ přemítal český hráč. „Popravdě mi asi sedí víc beton než antuka. Ale myslím si, že i na antuce mohu hrát dobrý tenis a je to jen o tom, abych se na to dobře připravil, vyhrál jeden zápas a začal si věřit a pak už to půjde,“ doufá.

Nyní čeká na Robina Staňka přesun na Slovensko, kde si zahraje na turnaji v Popradu. Co bude dál, se teprve uvidí. Stále žije naděje, že by si mohl zahrát v kvalifikaci Wimbledonu, ta je však pro něho zatím hodně vzdálená. V opačném případě ho čeká další série antukových podniků i na území České republiky.