Mám radost z každého tréninku, z každého zápasu. I proto jsem hrála dobře, prozrazuje šampionka Kvitová

- Ivo Horký

Nebudu se dostávat pod tlak coby favoritka, tenis si chci i dál hlavně užívat! Petra Kvitová si vychutnává slastné pocity po triumfu v Birminghamu a v rozhovoru pro česká média se podělila o své pocity.

Jak vám je po těle po prvním titulu "nové" kariéry?
Krušně. Nějak to ze mě trošku po zápase spadlo, cítím se taková píchnutá, unavená. Jak psychicky, tak fyzicky. Ale přeci si nebudu stěžovat. (smích)

Byl titul hodně emotivní?
Myslím, že byl. Jinak než ostatní tituly. Přišlo to na mě v posledním gemu, když jsem podávala za stavu 30:0. Ale rychle jsem tyhle myšlenky odehnala, soustředila se zase na přítomnost a na to, kam budu servírovat a jak bude bod probíhat.

Co je pro vás překvapivější – že jste byla schopná hrát Paříž, nebo že vyhrajete druhý turnaj po návratu?
Asi ta Paříž, protože k ní vedla strašně dlouhá cesta, která neměla vůbec jistý cíl. Když se podívám zpět, jsem hrozně ráda, že jsme to rozhodnutí udělali. Bez Paříže bych určitě nebyla schopná hrát takhle brzy tak dobře a hlavně by na mě všechen shon padnul ve Wimbledonu. Takhle už to mám za sebou a můžu se soustředit na tenis.

Dříve jste při přechodu z antuky na trávu říkávala, že netušíte, co od sebe čekat. Letos přijedete a hned vyhrajete. Byl to jiný pocit než dřív?
Myslím, že teď bude všechno jiné než dřív... Nebudu si připouštět všechno tolik k tělu, protože vím, že na světě jsou důležitější věci než hrát tenis a vyhrávat. Takhle se na sport teď koukám. Mám radost z každého tréninku, z každého zápasu. Tím neříkám, že to tak dřív nebylo, ale teď si to víc uvědomuju a je to prostě takové hlubší. I tyhle emoce mi pomohly, že jsem hrála dobře.

Ale po triumfu jste byla docela v klidu, vaši trenéři byli víc dojatí než vy...
Jak jsem je viděla, tak byli hrozně šťastní. Myslím, že i pro ně tenhle úspěch znamená víc než ty předchozí. Prošli jsme spolu hrozně těžkým obdobím, nebyla to žádná pohádka. Posílilo nás to všechny.

Jak se kouč Jiří Vaněk osvědčuje v turnajovém chodu?
Evidentně dobře, už mi byl poprvé radit na kurtu. (smích) Nechali jsme si to až na finále. Myslím, že i on je hrozně rád, že přišla jeho šance a může se mnou začít pracovat, mít nějakou vizi.

O čem jste spolu třeba diskutovali?
Když jsem prohrávala, říkala jsem si, že jsem vybojovala horší věc než nějaký zápas. Tohle mi vlastně řekl i Jirka na lavičce, když za mnou přišel. V tom se určitě shodneme s celým týmem, že tenis není alfa a omega celého života.

Mimochodem, jak je na tom vaše ruka po pěti zápasech v šesti dnech?
Ruka drží, což je ta nejlepší zpráva! Já ji pořád leduju, abnormálně se o ni starám a do konce kariéry starat budu. Měla jsem obavy, zda vydrží, jestli ty rány na trávě, které sklouzávají, bude schopná odehrát na druhou stranu v takové rychlosti. Čistě z tenisového hlediska jsem nejšťastnější za to, že jsme nemuseli vůbec měnit techniku.

Na příští týden máte volnou kartu do Eastbourne. Opravdu budete znovu hrát?
Nevím, musíme to s klukama probrat. Rozhodneme se asi v pondělí podle toho, jak se budu cítit fyzicky.

A pak už je tu Wimbledon, kde jste jednou z největších favoritek! Jak se vám to poslouchá?
Mně je asi fakt jedno, co lidi říkají, já měla svých starostí dost... Už do Birminghamu jsem jela s tím, že si budu užívat tenis obecně, než abych si dávala nějaké cíle, soustředila se na výhry a nevýhry. Doufám, že tohle nastavení si udržím i dál.