Získání českého občanství pro mě bylo přirozeným krokem, říká Zarycká

- David Schlegel

Ještě do minulého čtvrtka reprezentovala Anastasia Zarycká Ukrajinu, tedy zemi, odkud pochází její tatínek. Sama se však narodila a vyrůstala v Česku, a tak následoval další krok - získání českého občanství. Aktuálně 498. hráčka světového žebříčku se v exkluzivním rozhovoru pro náš web rozpovídala o životu v Česku, začátcích na tenisové Spartě a také o svých tenisových i studijních plánech.

Nasťo, narodila jste se v Praze, ale od narození jste měla ukrajinské občanství. Nyní jste získala to české. Co to pro vás znamená? Jak dlouho jste o něj usilovala?

Narodila jsem se tady a dlouho jsem tady žila, takže pro mě bylo dalším přirozeným krokem získání českého občanství. Usiluju o to už celkem dlouho, takže jsem ráda, že se mi to konečně podařilo zrealizovat.

Jak se vaši rodiče dostali do Prahy? Žijí tu s vámi?

Rodiče tady byli pracovně. Táta mezi námi už bohužel není, takže tu žiju spolěčně s maminkou.

Mluvíte výborně česky. Cítíte se být spíš Češka než Ukrajinka? Jak často na Ukrajinu jezdíte?

Takhle jsem o tom ještě nepřemýšlela. Beru to tak, že právě ta kombinace národností mě charakterizuje jako osobu, takže se to moc rozdělit ani nedá. Na Ukrajinu jezdím ráda, když se najde místo v nabitém tenisovém kalendáři.

Trénujete nyní na Spartě, jak jste se tam dostala?

Na Spartu mě přivedli rodiče v devíti letech.

V České republice, ať už v Praze nebo v Prostějově trénují či trénovali mnozí hráči ze zemí bývalého Sovětského svazu - Sergej Stachovskij, Zarina Dijasová, Jekatěrina Alexandrovová, Anastasija Komardinová... Znáte se spolu? Držíte pohromadě?

Nejlíp se známe s Nasťou Komardinou, která nějakou dobu trénovala na Spartě. Asi to je dobré pro rychlejší adaptaci v jiné zemi, ale potom už má každý svůj vlastní život.

Jekatěrina Alexandrovová dokonce touží po českém občanství. Konzultovaly jste to spolu?

Ne, nekonzultovaly.

Tatínka ze zemí bývalého Sovětského svazu má i Kateřina Siniaková, aktuální jednička českého fedcupového týmu. Znáte se s ní?

Známe se, občas si na Spartě spolu zahrajeme.

Na světovém žebříčku jste se dostala do páté stovky, letos jste postoupila do finále turnaje ve španělském Manacoru a francouzském Dijonu. V Manacoru jste prohrála se Španělkou Torro-Florovou 4:6, 2:6 a v Dijonu jste nestačila na Francouzsku Audrey Albieovou 4:6, 6:0, 6:7 (5). Co vám chybělo k vítězství?

Myslím si, že v Manacoru rozhodly zkušenosti mojí soupeřky, bývalé světové 47. hráčky. Jsem ráda, že jsem se od ní mohla něco přiučit. V Dijonu to byl velmi vyrovnaný zápas, který rozhodlo pár míčků. Nakonec měla soupeřka asi trošku víc tenisového stěstí.

Na francouzskou tenistku jste měla dokonce dva mečboly. Co chybělo k tomu, abyste je proměnila?

Soupeřku začalo hodně povzbuzovat francouzské publikum. Patrně zvedla úroveň svojí hry a povedlo se jí ten set otočit.

Jak byste se jako tenistka zhodnotila? Jaké máte silné a jaké slabé stránky?

Za svoje silné stránky považuji bojovnost a schopnost otáčet zápasy. Na svých slabých stránkách neustále pracuji.

Jaké máte v tenisu cíle? Čeho byste chtěla dosáhnout?

Chtěla bych naplno využít svůj potenciál a hrát co nejlepší tenis. Hlavně si přeji, aby mě tenis pořád bavil jako nyní.

Plánujete žít v České republice? Jaké turnaje v nadcházející době vás čekají?

Urcitě tady plánuji žít i nadále. Dalším turnajem bude pro mě nejspíš 25ka v Wiesbadenu.

Posloucháte nějakou českou kapelu? Máte ráda české filmy? Případně jaké nejvíc?

Poslouchám různé interprety z Česka i zahraničí, podle toho na co mám zrovna náladu. Z filmů na mě udělal velký dojem Kolja.

Co studujete ve škole?

Jsem ráda, že se mi minulý rok podařilo výborně odmaturovat na Německé škole v Praze. Teď uvažuji o dalším studiu přírodních věd.

Reprezentovala jste někdy Ukrajinu na nějaké mezinárodní akci?

Ukrajinu jsem reprezentovala pouze jednou, na individuálním mistrovství Evropy do 18 let, minulý rok v Klosters.