Životní skalp Martincové! Věřila jsem, že na ni mám, říká po výhře nad McHaleovou

Tak vysoko postavenou soupeřku ještě nikdy neporazila. Ale v mexickém Monterrey, kde dvorce spaluje ostrý žár slunce, se jí podařilo vybojovat nejcennější skalp v kariéře. Tereza Martincová sice s Christinou McHaleovou prohrála první set 3:6, ale 43. hráčku světa nakonec přehrála v dalším průběhu zápasu 7:5, 6:4 a po úspěšném obratu postoupila teprve potřetí do druhého kola na některém z turnajů WTA.

Poprvé v kariéře porazila hráčku z nejlepší padesátky. Má šanci podruhé v kariéře projít do čtvrtfinále na turnaji WTA a zajistila si premiérový posun mezi 150 nejlepších hráček žebříčku. A jen u toho zůstat určitě nemusí...

Porazila jste dnes 43. hráčkou světa Christine McHaleovou. Jak vysoko tohle vítězství řadíte?
Jak vysoko? Hodně vysoko... Nemůžu říct, že nejvýš, jelikož nemám žádné pořadí zápasů. Jsem strašně ráda, že jsem ukázala, že i s hráčkami TOP 50 jde hrát a dokonce je i porazit! Býva to o pár míčích. Jsem moc ráda, že jsem tomu celou dobu věřila.

Ze začátku se zdálo, že vás přehrávala, v čem byla tak nepříjemná?
O přehrávání se mluvit nedá. Pořád jsme hrály výměny a to, že by mě přehrávala nebylo znát. Spíš jsem měla trošku problém jí přečíst servis a hledala jsem cestu, jak na ní. Jelikož jezdím bez trenéra (Tomáš Zíb, pozn. redakce), tak mi nikdo okolo neporadí a na co si nepřijdu sama během zápasu, tak to není. Proto mi to občas trvá déle.

Hrály jsme dost vyrovnaně. Dobře servírovaly a já pokazila jeden moment za stavu 3:3, kdy jsem servírovala. Nejdřív jsem měla 0:40, stáhla jsem to a pak při výhodě jsem dala forhend insideout o 1 centimetr vedle. Zbytečně jsem se soustředila na to, že tam mám dobrou hráčku a chtěla to zahrát extra dobře. Byla jsem z toho lehce rozhozená, nezaservírovala jsem poslední gem a soupeřka byla dost na koni. Ale celou dobu to bylo velice vyrovnané a první set byl o pár míčcích.

Vždycky, když jste měla na returnu šance, přišel vynikající servis...
Přesně tak. Pokaždé, když jsem měla šanci na jejím podání, tak přišel výborný servis. Ty nejlepší hráčky to takhle mají, že si při nejdůležitějších stavech nedovolí udělat chybu a naopak umí zahrát velice dobře. Ale není to nic, co by mě rozhodilo.

V čem byl druhý set jiný než první?
Po prvním setu mi přišla na kurt poradit Míša Hončová, která celý zápas sledovala a podporovala mě. Pomohla mi tím, co mi řekla. Viděla to z druhé strany. Řekla, že hraji dobře a ať se nebojím do toho jít. Že když ji tlačím, tak nestíhá a pak umím výměnu zabít i tím forhendem insideoutem, který je můj nejoblíbenější a tady jsem ho párkrát zkazila. Taky mi poradila, ať chodím více do jejího druhého servisu, který jí skáče hodně vysoko. Uklidnila mě a to se projevilo i ve výměnách, ve kterých jsem cítila, že na ni mám.

Věděla jsem, že je důležité držet se ve výměně a nedělat zbytečné chyby. Povrch je tu dost zrádný. Když dáte ránu bez liftu, rychle to sjede. Je to tu dost rychlé. A když zase dáte lift, tak míček vyskočí rychle nahoru. Není lehké tu hrát. Moje taktika byla dát vše do kurtu (směje se).

V závěru setu jste za stavu 4:5 byla dvakrát dva míčky od porážky... Jak jste tyhle momenty viděla?
Ani jsem si neuvědomovala, že jsem tak blízko porážce. Prostě jsem hrála každý míč jako za stavu 1:1. Vůbec mi nedocházelo, jak blízko jsem byla. Vlastně, kdybyste se mě na to nezeptal, tak to ani nevím (směje se).

A co se zlomilo v závěru druhého setu?
Šla jsem si za svým, začala jsem cítit, že na to opravdu mám a věřila jsem si. Nebyla jsem tak vyděšená jako na začátku, kdy jsem si myslela, že musím hrát zbytečně dobře, protože ona je v TOP 50.

Soupeřku jste hned na začátku třetího setu brejkla a pak jste si až do konce setu udržela servis, i když za stavu 4:3 jste odvracela dva brejkboly. Jak jste tyhle chvíle viděla?
Ona si za stavu 4:2 ve třetím zavolala fyzio a já věděla, že je to jen taktika a že jí nic není. Neměla s ničím problém, jen jsem hrála lépe a lépe, tak zkusila něco vymyslet. Nebylo to nic příjemného, protože mi zastavila tempo a sama si odpočinula. Pak výborně zaservírovala. Bylo vidět, že jí nic není. Taktika to byla dobrá, protože mě donutila přemýšlet nad tím a ne nad hrou. Dělá to dost hráček.

Pak přišel těžký gem, ve kterém jsem udržela klidnou hlavu a vyhrála servis. Na brejkboly jsem se snažila dobře zaservírovat, jinak jsem to víc neřešila a hrála jsem to jako každý jiný míč.

A vzpomněla jste si při mečbolu, že jste jich potřebovala v minulém zápase šest?
Při mečbolu jsem si hlavně říkala, že to není mečbol (směje se). Že je to 1:1 a první míč. Nesměla jsem si připustit, že je to mečbol. A to, že jsem předtím uhrála až šestý, mě vůbec nenapadlo. Věci z minulých zápasů se mi do hlavy nedostávají. Řídím se tím, že jsem teď a tady.

Teď vás čeká Julia Boserupová. Co od toho zápasu čekáte?
Jediné, co o Boserupové vím, že dost střílí z obou úderů stylem hlava nehlava. Já se budu snažit hrát svůj nejlepší tenis a makat každou výměnu.