V Monastiru vyhrával zápasy v tenisu i šachu. Největší úspěch, raduje se Brunclík

Petře, moc gratulujeme k velkému úspěchu. Co pro vás finálová účast znamená?
Je to pro mě určitě velký pokrok a jsem moc rád, že se mi podařilo se o krůček posunout dál. Tady v Monastiru jsem hrál nějaké futury už na začátku roku a to, kam jsem se posunul a že se mi daří probojovávat do posledních kol i na challengerech, je speciální. Finále v Monastiru je pro mě určitě jeden z nejlepších výsledků, jaké jsem v tenise dokázal.

Čekal jste, že by to mohlo přijít zrovna v Monastiru?
Upřímně moc ne. Nešel jsem do tohohle turnaje s nějakým extra očekáváním. Minulý týden jsem hrál challenger v Hamburku a vypadl v prvním kole. Jel jsem sem s tím, že půjdu zápas od zápasu. Podařilo se mi vyhrát první utkání nad Martineauem a od té doby jsem se rozjel a zastavil se až ve finále.

Francouz Matteo Martineau měl proti vám v prvním kole setbol. Bylo klíčové, že jste si s ním poradil a vyhrál první set?
Matteo je nepříjemný, slušně servíruje a nedal mi v prvním setu moc šancí na returnu. Oba jsme si drželi v prvním setu servis. Podařilo se mi udržet podání až do konce a o dva míčky jsem vyhrál tiebreak. Ve druhém setu začalo trochu víc foukat, to nám trochu ztížilo podmínky na servisu. Podařilo se mi ho brejknout a pak už jsem si to v klidu doservíroval.

Ve druhém kole vás čekal Ilja Simakin. Ten v poslední době nemá takové výsledky, ale tenista je to jinak velmi kvalitní. Jak jste viděl toto utkání?
Začínali jsme hned ráno v jedenáct a od začátku přišlo mi, že soupeř nebyl úplně připravený a motivovaný. Měl jsem více energie, lépe se hýbal a soustředil. Hned jsem ho brejknul a dařil se mi servis. Po mém prvním podání se moc nehrálo. Ve druhém setu jsem začal trochu hůř, přišel jsem o servis, to ho trochu nakoplo, ale nakonec jsem si vzal podání zpět a na konci ho ještě jednou brejknul.

Ve čtvrtfinále jste porazil Turka Merta Alkayu, pro kterého byl turnaj v Monastiru nejlepším v jeho dosavadní kariéře. Ten byl naopak asi motivovaný hodně…
Hrál tu opravdu výborně. Porazil druhého nasazeného hráče na turnaji a věděl jsem, že to nebude jednoduchý soupeř. Očividně měl velkou formu a byl jsem na to připravený. V prvním setu mě hodně potrápil, ale nakonec jsem ho vyhrál 7:5. Ve druhém setu jsem ho brejkl a pak Turek trochu odešel hlavou a nebyl tak precizní.

Francouz Arthur Gea měl v semifinále proti vám čtyři setboly v prvním setu, ale všechny jste odvrátil, vyhrál tiebreak a ve druhém setu už jste dominoval…
Tenhle zápas byl extrémně náročný fyzicky i mentálně. Od začátku jsme bojovali o každý gem, první set trval hodinu a půl. Nebylo tam moc jednoduchých bodů, ani jeden z nás neodevzdával body zadarmo. Hrálo se hodně dlouhých výměn a honili jsme jeden druhého po kurtu. Začal jsem dobře, získal brejk, ale pak jsem o tu výhodu přišel. Za stavu 5:5 jsem měl nějaké šance na brejk, ale nevyužil je, a pak za stavu 5:6 přišel neskutečně dlouhý gem, v němž jsem odvrátil čtyři setboly. Byla tam jedna výměna, kdy jsem šel v těžké pozici na síť a on mohl hrát vyšší míč a prohodit mě. Já to riskl, šel jsem do lajny, přečetl to a trefil náhodný volej na základní lajnu. To mě udrželo v setu. V tiebreaku soupeř udělal nějaké chyby a vzápětí jsem byl set nahoře. To mi moc pomohlo a dodalo sebedůvěru, že ten zápas můžu zvládnout, což se nakonec i stalo.

V boji o první titul z challengeru jste nastoupil proti čtyřiatřicetiletému Italovi Lorenzovi Giustinovi. První set jste ztratil v poměru 5:7, pak už jste nestačil. Jak jste ten duel viděl?
Už semifinále s Geaou jsem končil trochu v křečích a byl hodně vyčerpaný. Gea mi dal opravdu hodně zabrat a dlouho jsem se z toho sbíral. Druhý den jsem se ale cítil docela dobře, necítil jsem se úplně unavený. První set byl podobný jako v ostatních zápasech, jen tentokrát skončil výhrou soupeře. Na začátku druhého jsem měl šanci jít nahoru o brejk, ale nepovedlo se mi to. Přišel jsem pak o servis, Lorenzo se uvolnil, já začal hrát více na riziko a nepovedlo se to. Přišlo mi, že soupeři více vyhovovaly delší výměny. Bohužel to nebyl můj nejlepší tenisový den. Dělal jsem poměrně dost chyb, které mě stály vítězství.

Na světovém žebříčku vás finálová účast katapultovala až ke 320. místu. Je to pro vás splněný cíl, který jste si v téhle sezoně dal? Nebo jste měl jiné cíle?
Žádný rankingový cíl jsem si před sezonou nedával. Chtěl jsem se hlavně zlepšit tenisově a mentálně. Když se zlepšujete, přijdou pak i výsledky. Ještě mám před sebou v této sezoně dva turnaje. Určitě jsem věřil, že se někam do těchto míst můžu dostat.

V Monastiru zůstáváte ještě na jeden future. Jak se vám tam líbí po tenisové i netenisové stránce?
V Monastiru jsem už několikrát byl. Je super, že člověk má hotel v podstatě na kurtech. Může si kdykoliv dojít na pokoj, vysprchovat se. Člověk tu má výborné zázemí, jídlo, je tu skvělá regenerace. Chodil jsem na masáže a do ledové kádě. Hodně jsem všech těchto služeb využíval. Kurty jsou teď nově natřené, jsou trochu pomalejší než dřív. Je to tu fakt příjemné. Zrovna dneska se ale stěhujeme do jiného hotelu, protože začíná rekonstrukce a pár měsíců bude hotel zavřený. Hodně super bylo, že tu byli další Češi, se kterými jsme večer pokecali, zahráli si šachy a další hry. Bylo dobré, že jsme tady s trenérem Mašíkem nebyli jediní Češi a že se podařilo vytvořit dobrou atmosféru.

Teď tam jsou s vámi Janové Kumstát a Jermář, byl tam i Tadeáš Paroulek. Kdo byl v šachu nejlepší?
Zažili jsme tu s klukama hodně srandy. Musím určitě říct, že v šachu jsme s Honzou Kumstátem nejvíckrát porazili trenéry, pány Mašíka a Kovačku. Je pravda, že předtím jsem s panem Mašíkem v šachu prohrál, ale teď naposledy jsme je dvakrát porazili, z toho jsme měli určitě radost.

Jaké budou vaše hlavní cíle pro příští sezonu?
Budu se snažit co nejdřív přiblížit grandslamům. Hodně bude záležet na zdraví, které hraje v tenise velkou roli. Kdyby se mi podařilo dostat na grandslamy, měl bych z toho velkou radost. Myslím, že když se budu zlepšovat, tak to přijde.

Loni jste touhle dobou už sezonu pomalu končil. Jaké turnaje vás letos ještě čekají a jak si užijete po sezoně dovolenou?
Po turnaji tady v Monastiru si zahraju ještě v Bahrajnu, v Manámě. Tam budu mít nejspíš i rodinu a jakmile dohraju, zůstaneme tam na pár dní odpočívat. Nemám to ještě úplně vymyšlené, ale určitě si po turnaji dám týden až deset dní úplné volno od tenisu. Týden před extraligou budeme mít soustředění, tam se dostanu do provozu. Během Vánoc si dám taky pár dní volno a pak začnu pořádnou přípravu.