Titul a za odměnu Zrádci. Celý týden se nemůžu dočkat dalšího dílu, směje se Štruplová

- David Schlegel

Dvacetiletá Julie Štruplová se po zranění dostává do vynikající formy, když na turnaji v letovisku Santa Margherita di Pula vyhrála už druhý turnaj v letošní sezoně. V městě pověstném krásnými písečnými plážemi a azurovým mořem se poprala i se skutečností, že musela v sobotu odehrát čtvrtfinálový i semifinálový zápas. Ve finále pak dokázala oplatit tři týdny starou porážku dvaadvacetileté Italce Jennifer Ruggeriové. Sérii pěti akcí na Sardinii zakončí tento týden.

Ve finále jste porazila Italku Jennifer Ruggeriovou, které jste po boji oplatila jen 14 dní starou porážku na stejném místě. Jak jste se na odvetu připravovala?
Upřímně jsem nějak propracovanou taktiku neměla. Věděla jsem, že je to solidní hráčka zezadu, se slušným servisem a častými kraťasy. Bylo to spíš o mně, co na kurtu předvedu já. Snažila jsem se být v psychické pohodě a hrát tak, jak mě to učili. Dařilo se mi to až od druhého setu. Soupeřce to v prvním setu hodně napadalo, snažila se mě vyděsit, nezkazila balon a lítalo jí to rychle k lajnám. Pak jsem vedla po řadě shod a výhod rázem 3:0, tohle bylo hodně důležité. Tam jsem ji postavila nohama zpátky na zem.

V sobotu jste musela odehrát dva zápasy. Ve čtvrtfinále jste porazila Švédku Lisu Zaarovou, v semifinále jste pak otočila zápas se Španělkou Cristinou Díazovou…
Po čtvrtfinále byla delší přestávka a pak jsem se těžko dostávala do tempa. Dohrála jsem ráno dříve než soupeřka a musela čekat. Moc mi to nesedělo a chvíli mi trvalo, než jsem se rozhýbala. Španělka hrála ráno tříseťák a možná jsem měla štěstí, že pak ve druhém a třetím setu už to bylo trochu na jednu bránu. Bylo vidět, že je to pro ni hodně náročné. Výměny už ve třetím setu nebyly v té intenzitě, v jaké je hrála v prvním setu. Tam jsme hrály výměny o třiceti míčích, chodily na síť, hrály loby. Byl to přece jen atraktivnější tenis než na konci zápasu. Ke konci už hrála šestou hodinu a občas mi pomohla nějakými nesmysly.

Vám určitě pomohlo, že jste čtvrtfinále se Zaarovou hrála jen na dva sety. Myslela jste během utkání na to, že by bylo záhodno vyhrát ve dvou setech? V prvním setu jste ztratila vedení 5:2, nakonec ho vyhrála až 7:5…
To byl úplně jiný zápas. Tady se míče hodně ohrály a bylo to ke konci hodně složité. Samozřejmě jsem myslela na to, že by bylo vhodné vyhrát ve dvou setech. Nicméně jsem byla pozitivní, povzbuzovala jsem se, nekňourala jsem. I když mi to tolik nešlo, tak jsem neskuhrala.

Hodně těžký los jste měla ve druhém kole, v němž vás potkala Španělka Angela Fitaová, se kterou jste už dvakrát prohrála. Vyhrála jste 6:3, 7:6(3), to byl hodně cenný skalp, že?
Myslím, že jsem s ní prohrála už včetně lig dokonce třikrát, každopádně s ní mám hodně negativní bilanci. Je to výborná antukářka, v žebříčku je o dost výš než já. Z losu jsem nebyla příliš nadšená. Šla jsem do toho trochu vabank a neměla s ní moc co ztratit. Ten set a půl, než byl zápas přerušen, jsem hrála z mojí strany asi nejlepší tenis, který jsem tu předvedla. I koučové mě hodně chválili. Také já jsem z toho tenisu měla hodně dobrý pocit. To se mi neděje často.

Tiebreak jste musela absolvovat i v prvním kole proti domácí kvalifikantce Camille Gennarové. Jak jste byla spokojena s výkonem v tomto zápase?
Italka byla rozehraná a nedala mi nic zadarmo, ale občas jsem tam v zápase chytala nervy, protože mi to nešlo nejlépe. V prvních kolech to občas bývá kolotoč a jsem ráda, že jsem to zvládla. Hodila jsem to za hlavu a na zápas rychle zapomněla.

Na poloostrově Pula zůstáváte i tento týden. Pět turnajů na jednom místě je opravdu hodně. Co vás vedlo k tomuto rozhodnutí?
Vždycky jsem chtěla na antuce vydržet co nejdéle. Mám tu obvykle lepší výsledky než na betonu. Navíc na betonu většinou nevydržím celou zimu zdravá.

Před dvěma lety jste ale vyhrála v závěru sezony turnaj v hale na tvrdém povrchu v italském turistickém středisku Selva Gardena…
To byl tehdy šok úplně pro všechny. Pro mě tedy stoprocentně. Už loni jsem ale tady na Pule byla na čtyři nebo pět turnajů. Je to v Evropě, je tu tepleji než v Česku a ráda si to tady prodloužím. Musím hrát až do extraligy a ta je až na začátku prosince. Do května jsem stála, pak jsem začala hrát a zase se na měsíc a půl zranila. Bodíky se trochu ztratily a je to potřeba dohánět.

Často hrajete turnaje v Itálii. Máte to tam radši než jinde?
Těstoviny nikdy neodmítnu. Pasta a pizza, to je moje. Turnaj tady se mi moc líbí a italské turnaje mají obvykle hodně dobrou organizaci, takže se sem vracím ráda kamkoliv. Nedá se ale říci, že bych Itálii nějak preferovala.

Tento týden vás tedy čeká turnaj v Itálii, pak zůstanete ještě na antuce?
Teď zrovna řešíme, jestli nezkusím právě jet do Selva Gardeny, ale úplně nevím, protože je to v hale na tvrdém povrchu a moc času na trénink není. Taky je varianta, že bych zapracovala na kondici, protože jsem dva roky neměla pořádnou přípravu. Přechod z antuky na beton je pro mě složitější než obráceně. Byla by to pro mě velká změna a nevím, zda bych to za týden zvládla. Zatím mám ještě přihlášené turnaje na umělé antuce v řeckém Irakliu, také ale zvažujeme turnaje na tvrdém povrchu. Představa, jak to vypadá na umělce v Řecku třeba po dešti, pro mě taky není zrovna přívětivá. Ještě se uvidí.

Na světovém žebříčku půjdete nyní nahoru, ale 250. místo, kde jste byla před dvěma lety, je pořád ještě vzdálené. Jaké teď máte cíle pro zbytek sezony?
Chci se dostat co nejvýš, ale samozřejmě taky cítím, že to ještě není úplně ono a nejsem v takovém stadiu, kdy si můžu říkat u každého turnaje, že ho jdu vyhrát. Když ale budu takhle pokračovat a budu hrát pořád víc a víc zápasů, tak se ještě můžu na vyšší úroveň dostat. To je můj hlavní cíl. Věřím, že když do toho dáme s týmem všechno, přijde to.

Pomalu šplháte nahoru. Jak hluboce ve vašich myšlenkách figurují grandslamy? V lednu se koná Australian Open, v květnu pak French Open…
Já se o tom nebavím. Nerada se koukám tak dopředu. Před dvěma lety jsem byla dost blízko kvaldě a uteklo mi to o patnáct nebo dvacet lidí. To pro mě bylo dostatečné varování. Už jsem se těšila a říkala jsem si, co kdyby to vyšlo. Pak jsem z toho byla špatná. Nechtěla bych určitě tlačit za každou cenu na Austrálii. Když vyjde French Open, bude to výborné. Vzhledem k tomu, jak moje tělo reaguje na zátěž a velký počet zápasů, budu nejšťastnější, když budu zdravá. To je důležitější než grandslamy.

S kým jste v Santa Margheritě di Pule?
Teď tu jsem sama, klidně si i vystačím. Na dva týdny jsem zde měla trenérku, byly tu i nějaké Češky. Nuda nehrozila. Nikdo mi taky nezaručí, že postoupím do finále. Je tu určitě tepleji než v Česku, takže minimálně z tohohle pohledu si nestěžuji.

Teď jste vyhrála v Pule vy, minulý týden tam svůj první ženský turnaj v kariéře vyhrála jiná Julie, konkrétně Paštiková. Fandila jste jí?
Byly jsme tu spolu. Bylo to super, hodně jí to sedlo a hrála kolo od kola lépe a lépe. Je ještě mladá a ani v juniorkách nebyla žádné ořezávátko. Byla jsem na každém jejím zápase. Když vyhrála, tak mi trenérka říkala, abych se nemračila, že si to rozdělíme. Jednou vyhrála ona a podruhé vyhraju já. (smích) Nakonec došlo na její slova. Je to pro ni i pro mě velmi pozitivní výsledek.

Tituly často oslavujete tetováním. Přemýšlíte o něm i tentokrát?
No jo, už se mi kupí. Mám nějaké nápady na tetováníčko, ale možná si to ještě promyslím, nechci to nějak přeplácávat. Nějaké sázky tam byly, takže oslavy určitě nebudou od věci. Za pár týdnů mám narozeniny, takže to nějak spojím dohromady. Až dohraju, tak to ve více lidech nějak oslavím.

Ráda čtete. Co je to tentokrát?
Mám tu s sebou jeden americký thriller, ale je to hodně ostré, takže jsem to otevřela zatím jen dvakrát. Teď jsem zrovna moc nečetla. Jsem spíše loveislandový typ a teď strašným způsobem jedu Zrádce.

Sledujete hodně reality show?
Teď to žeru hodně. Na Prima+ koukám na Zrádce. Koukala jsem se už na první řadu, úplně mě to vtáhlo a je to úplně boží. Je pro mě hrozný problém to vydržet do neděle na další díl.

Dovedete si sama sebe představit v takovéto reality show? Dovedla byste tak dobře lhát?
Ježíši, to určitě ne. Já jsem strašný lhář. Neumím to. Kdybych byla zrádce, tak vypadnu hned první den, stoprocentně. Přišel by kulatý stůl a bylo by po mně. Blbě bych mrkla a už by mě hnali. Survivora bych taky na kokosu a rýži nedala, tyhle show nejsou úplně pro mě.

Cesta za titulem

1. kolo: JULIE ŠTRUPLOVÁ – Camilla Gennarová (ITA) 6:1, 7:6(3)
Osmifinále: JULIE ŠTRUPLOVÁ – Angela Fitaová (ESP) 6:3, 7:6(3)
Čtvrtfinále: JULIE ŠTRUPLOVÁ – Lisa Zaarová (SWE) 7:5, 6:3
Semifinále: JULIE ŠTRUPLOVÁ – Cristina Díazová (ESP) 3:6, 6:1, 6:1
Finále: JULIE ŠTRUPLOVÁ – Jennifer Ruggeriová (ITA) 2:6, 6:2, 6:4