Z kvalifikace pro první titul. Od US Open hraji svůj nejlepší tenis, pochvaluje si Paštiková

- David Schlegel, Filip Lefenda

Nezapomenutelný týden prožila na italské Sardinii sedmnáctiletá tenistka Julie Paštiková. Po hektickém přechodu z betonu na nezvykle pomalou antuku si na podniku ITF s dotací 30 tisíc dolarů došla z kvalifikace překvapivě až pro premiérový titul mezi dospělými. „Během prvního zápasu jsem si říkala, že mi to tady asi příliš sedět nebude. Dopadlo to tak, jak to dopadlo. Jsem strašně ráda, že jsem turnaj nakonec vyhrála,“ říká v rozhovoru pro Tenisový svět talentovaná Češka.

Julie, gratulujeme k prvnímu titulu ve dvouhře. Co pro vás znamená?
Jsem strašně ráda, že jsem to konečně dotáhla k prvnímu dospěláckému titulu. Je to zatím určitě můj největší úspěch.

Triumfovala jste v italském městě Santa Margherita Di Pula, kde se hraje během roku spousta turnajů. Jaké jste měla reference? Co vám tam tak sedlo?
Já tady původně neměla vůbec jet, bylo to až na poslední chvíli. Musela jsem hrát navíc kvalifikaci. Během prvního zápasu jsem si říkala, že mi to tady asi příliš sedět nebude. Přecházela jsem z betonu. Všechno bylo jiné. Dopadlo to tak, jak to dopadlo. Jsem strašně ráda, že jsem turnaj nakonec vyhrála.

V Pule je hodně pomalý povrch, je to tak?
Strašně pomalý. Navíc je vlhko, míče tolik neskáčou. Oproti klasické evropské antuce je ta místní úplně jiná. Musela jsem si na ni v prvních dnech zvykat. Pak už to bylo lepší.

Kdybychom měli jít po stopách turnaje, jaký zápas byl pro vás tím nejtěžším?
Nejtěžší bylo semifinále, nebo finále. Já do té doby neprohrála set. Turnajem jsem procházela dobře. V semifinále se to trochu zkomplikovalo, ale naštěstí jsem ho zvládla uhrát. Ve finále to bylo to samé. Měla jsem k dobru set a vedení 2:0 ve druhém, přesto jsem ho prohrála. Nakonec jsem vyhrála 6:2 ve třetím.

V čem byly Švédka Zaarová a Chorvatka Lukasová nebezpečné? Hrály podobně?
Zaarová hrála v semifinále spíše pomaleji. Musela jsem si pro body chodit. Lukasová zase hrála ve finále rychle a dělala dost chyb. Oba zápasy byly dost rozdílné. Musela jsem tomu trochu přizpůsobit svoji hru. Myslím, že jsem hrála tak, jak bylo potřeba.

Do té doby jste procházela hlavní soutěží poměrně hladce. Paradoxně nejvíce vám dala zabrat hned v úvodu v kvalifikaci domácí La Cagninaová. Bylo to tím, že jste si po přechodu z tvrdého povrchu v Bratislavě zvykala na nové podmínky?
Vedla jsem v prvním setu už 4:0. Pak zpomalily míče, nemohla jsem je zabíjet. Rázem to bylo 4:5. Po přechodu z betonu to bylo úplně něco jiného. I ve druhém setu jsem si zkomplikovala náskok 4:0. Určitě to takto vyrovnané být nemuselo. Hlavně, že jsem ten zápas nějak dohrála a postoupila dál.

V prvním kole jste povolila čtyři gemy Fince Hietarantaové, která je okolo třístého místa žebříčku. To byl na úvod dost těžký los…
Je pravda, že když jsem los viděla, nebyla jsem z něj úplně nadšená. Řekla jsem si, že nemám co ztratit, že zkusím vyhrát. To se nakonec povedlo bez nějakých komplikací. Myslím, že jsem na ni hrála přesně to, co jí nesedělo.

Následovala utkání se dvěma Italkami. Basilettiovou jste porazila dvakrát 6:3, Bilardová pak zkraje druhé sady za stavu 6:3 a 1:0 duel vzdala. Jak jste viděla tato střetnutí?
Hrát proti Italkám na antuce je vždy hrozně složité. Už před zápasy jsem věděla, že to bude těžké. Připravovala jsem se na to jak psychicky, tak fyzicky. Basilettiovou znám z juniorek, trochu jsem věděla, co od ní můžu čekat. Určitě to ale nebyly jednoduché zápasy.

O týden dříve jste hrála na tvrdém povrchu, což byl váš jediný turnaj na tomto podkladu od března. Co vás vedlo k tomu, že jste přešla kvůli jednomu turnaji z antuky na beton?
Ještě jsem hrála na betonu juniorský US Open, ale po něm jsem musela jít zpátky na antuku. Do Bratislavy jsme to měli kousek a byl to větší turnaj. Řekli jsme si, proč to nezkusit. Hrála jsem tam celkem slušně. Myslím, že to bylo dobré rozhodnutí. Dohrála jsem v Bratislavě, dala si den volno a druhý den jsme letěli. Potrénovala jsem dva dny na antuce a šla do zápasu. Po prvním tréninku jsem si říkala, že to asi bude z mé strany lepší až na druhém turnaji. A ono to vyšlo hned na tom prvním. (smích)

V Pule jste hrála spolu s Julií Štruplovou i čtyřhru, ve které jste došly do semifinále. Je to úspěch?
Jsme ze stejného klubu. Známe se, ale byl to náš první společný debl. V semifinále jsme prohrály v supertiebreaku s pozdějšími vítězkami, to byla škoda. Jsem ale ráda, že jsem si mohla s Julčou poprvé zahrát. Prioritou je každopádně singl.

V titul jsme přetavila hned své první finále. Na kontě jste měla několik semifinálových účastí, nyní jste to konečně prolomila. Co to udělalo s vaší psychikou? Byla jste nervózní?
Upřímně jsem si na to ani nevzpomněla. Zápas jsem brala jako každý jiný a nepřemýšlela nad tím. Ve finále to bylo úplně stejně. V obou utkáních jsem nijak nervózní nebyla.

Je vám sedmnáct let, a stále tak můžete hrát juniorské turnaje. Jak to máte nastaveno? Budete hrát ještě juniorské akce?
Uvidíme. Hodně se to mění podle toho, jak se vám zrovna daří, v podstatě z turnaje na turnaj. Měla jsem hrát juniorskou dvoustovku v Maďarsku, ale nakonec jsem zůstala v Pule na další seniorskou pětatřicítku. Samozřejmě už bych chtěla raději hrát spíše s dospělými.

Chystáte se do Austrálie na juniorský grandslam?
Na to je zatím ještě čas. Uvidím podle toho, jak moc se mi bude dařit mezi dospělými a mezi juniorkami. Je šance, že v Austrálii hrát budu, jisté to ale není.

S jakými turnaji ještě letos počítáte?
Mám přihlášené nějaké juniorské dvoustovky a třístovky a seniorské pětatřicítky a padesátky. Zatím ale vůbec nevím, co hrát budu a co ne. Nemáme to naplánováno.

S kým jste v Itálii a jak jste váš první titul oslavili?
Jsem zde s mou trenérkou z Prostějova, s paní Pavlínou Tichou. Sem tam s ní takto jezdím, jsem na to zvyklá. Do toho si vždy volám nebo píšu s taťkou, který je mým trenérem. Radí mi, co a jak. Bylo to super. Tím, že je zde hned další turnaj, nebyla moc šance titul oslavit. Zašly jsme si alespoň na zmrzlinu. (smích)

Jak jste spokojená s letošní sezonou? Plní se vaše cíle, které jste si stanovila před jejím začátkem?
Začátek sezony nevyšel podle mých představ. Na juniorském Roland Garros jsem prohrála ve druhém kole, to byla škoda. Na Wimbledonu jsem zase měla horší los. Od US Open už hraji svůj nejlepší tenis, co jsem kdy hrála. Druhá půlka sezony je za mě určitě super.

Cesta za titulem

Kvalifikace: JULIE PAŠTIKOVÁ – Noemi La Cagninaová (ITA) 7:5, 6:3
1. kolo: JULIE PAŠTIKOVÁ – Laura Hietarantaová (FIN) 6:1, 6:3
Osmifinále: JULIE PAŠTIKOVÁ – Noemi Basilettiová (ITA) 6:3, 6:3
Čtvrtfinále: JULIE PAŠTIKOVÁ – Federica Bilardová (ITA) 6:3, 1:0 skreč
Semifinále: JULIE PAŠTIKOVÁ – Lisa Zaarová (SWE) 6:3, 3:6, 6:2
Finále: JULIE PAŠTIKOVÁ – Tena Lukasová (CRO) 6:2, 4:6, 6:2