Cítím se v životní formě, říká po doublu z Monastiru talentovaná Valdmannová

Nyní jste strávila dva týdny v tuniském Monastiru. Co vás přivedlo právě tam?
Už jsem tady loni hrála, takže jsem věděla, do čeho jdu. Také jsem měla informace, že druhý turnaj bude mít o dost slabší obsazení. To se nakonec potvrdilo. Cítila jsem, že bych tu mohla nahrát dobré body. To se mi povedlo. V Monastiru je to fajn, panuje tam taková rodinná atmosféra, už se tam se všemi znám. Je tam dobrá parta, jezdí tam spousta juniorů a cítím se tam dobře.

Vy jste na stejném místě v loňském roce strávila tři týdny a dohromady jste tam dvakrát postoupila do semifinále. Líbí se vám tam i po tenisové stránce?
Ano, líbí, i když ty podmínky tam nejsou vždycky úplně ideální. Někdy je tam velké vedro, občas hodně fouká a míče, se kterými se hraje, nejsou ideální. Nicméně se s tím všechny musíme vyrovnat.

Spousta českých tenistů se nechala slyšet, že se v tuniském resortu těžce vyrovnávala s tamní stravou. Jak jste to měla vy?
Bydlela jsem přímo v resortu a nějaké jídlo se tam vybrat dá. Když jste tam dva týdny, tak se to dá přežít. Čím déle tam jste, tím je to větší boj. Není to zas tak hrozné, jak o tom řada hráčů mluví.

Na prvním turnaji v Monastiru jste vyhrála úvodní tři zápasy hladce proti těžkým soupeřkám, ale pak jste v semifinále prohrála se švýcarskou kvalifikantkou Alinou Granwehrovou ve třech setech…
Do prvních tří kol jsem nešla jako favoritka, neměla jsem co ztratit. Určitě se mi v nich hrálo lépe než soupeřkám. Švýcarka hrála opravdu neskutečný tenis a vyhrát si zasloužila. Myslím, že by si zasloužila vyhrát i celý turnaj. Necítila jsem se v tom zápase nejlíp.

Na turnaji jste dostala divokou kartu, přitom následující týden jste byla na turnaji se stejnou dotací v Monastiru čtvrtá nasazená. Čím si to vysvětlujete?
Kdybych nedostala divokou kartu, musela bych hrát kvalifikaci. Turnaj byl velice silně obsazený. V tu dobu se nehrál žádný jiný podobný turnaj, takže všechny hráčky, které chtěly něco hrát, se přihlásily sem. Další týden byl turnaj WTA 125 v Turecku a turnaj ITF 75 v Bratislavě, takže spousta hráček odjela hrát právě tam.

Do druhého týdne jste vstoupila zápasem proti osmnáctileté Rusce Golovinové a porazila jste ji až ve třech setech…
Musím říct, že hrála neskutečně. Úroveň hry byla vynikající. Soupeřka si úplně nezasloužila prohrát už v prvním kole. 

Ve druhém kole jste porazila Číňanku Lan Mi 6:0, 7:5. Jak jste viděla tento duel?
Ve druhém setu začalo hodně foukat a trochu se změnily podmínky. Poprala jsem se s tím a nakonec jsem druhý set vyhrála, i když to nebylo ideální.

Pak jste si poradila i s Naikthou Bainsovou z Velké Británie, bývalou hráčkou první dvoustovky. Jak těžké bylo porazit takhle zkušenou soupeřku?
S Bainsovou to byl úplně jiný tenis než v předchozích kolech. Hrála hodně solidně, často chodila na síť. Musela jsem se tomu přizpůsobit. Nakonec to dobře dopadlo.

V semifinále jste povolila pouze čtyři gemy Srbce Eleně Milovanovičové. To byl výkon podle vašich představ, viďte?
Musím říct, že jsem hrála na turnaji pořád lépe a lépe, ale zrovna Milovanovičová předváděla hru, která mi velmi vyhovovala. Mohla jsem hrát, co jsem chtěla. Jediné, z čeho jsem měla strach, byl její servis, protože je velmi vysoká. Jinak to ale bylo v pohodě.

Ve finále jste si poradila s šestnáctiletou Mikou Stojsavljevicovou, která už to dotáhla až na páté místo juniorského žebříčku. Tentokrát jste ztratila jen dva gemy a vyhrála jste 6:1, 6:1…
Musím říct, že ve finále jsem hrála nejlépe za celé dva týdny a spadlo mi tam všechno. Naopak soupeřka byla asi hodně unavená po několika třísetových zápasech.

Se Stojsavljevicovou jste spolu hrály i debla. Znáte se dobře?
Jsme velké kamarádky. Není lehké změnit po čtyřhře nastavení a nasadit poker face, když proti sobě druhý den hrajete.

Na prvním turnaji jste postoupili do semifinále, druhý turnaj jste s Mikou vyhrály. Byla jste spokojená s tím, jak se vám dařilo?
S Mikou jsme spolu nikdy v životě nehrály a každým zápasem se to zlepšovalo. Postupně jsme si na sebe zvykly a hodně nám poradil i trenér Victor Sklenka. Nakonec jsme ten druhý turnaj dotáhly do vítězného konce.

S kým jste na turnaj vyrazila? Oslavili jste nějak vaše úspěšné tažení?
Na turnaji jsem byla se svým trenérem Victorem Sklenkou. Po turnaji jsme šli na večeři do restaurace ve městě. Vyrazili jsme tam i s Maxem Schönhausem, který vyhrál turnaj mezi muži. Hezky jsme si to užili.

Jak se cítíte po zdravotní stránce? A jaký je váš další turnajový plán? 
Cítím se trochu unavená, ale jinak dobře. Teď v neděli nejspíš poletíme do Anglie na pětatřicítku a pak se uvidí. Budu mít lepší ranking, takže budu mít lepší možnosti přihlásit se na větší turnaje.

V živé podobě světového žebříčku jste se posunula už na 365. místo. Jaké máte cíle pro zbytek sezony?
Svoje cíle pro tuto sezonu jsem splnila už v polovině roku, tak jsem si stanovila nové. Chtěla jsem se dostat na 350. místo na světě. Je to blíž a blíž. Uvidíme, co vám řeknu po dalších turnajích. Jestli se to povede, nebo ne.

Cítíte se aktuálně v životní formě?
Dá se říct, že ano.

Cesta za titulem

1. kolo: VENDULA VALDMANNOVÁ – Maria Golovinová 6:2, 3:6, 6:2
Osmifinále: VENDULA VALDMANNOVÁ – Lan Mi (CHN) 6:0, 7:5
Čtvrtfinále: VENDULA VALDMANNOVÁ – Naiktha Bainsová (GBR) 6:1, 7:5
Semifinále: VENDULA VALDMANNOVÁ – Elena Milovanovičová (SRB) 6:2, 6:2
Finále: VENDULA VALDMANNOVÁ – Mika Stojsavljevicová (GBR) 6:1, 6:1