Měla jsem nízká očekávání, netajila Knutsonová. A pak v Portugalsku prošla do finále

- David Schlegel, Michal Hladký

Gabriela Knutsonová dosáhla v portugalském Caldas da Rainha na jeden ze svých nejlepších letošních výsledků. Finálovou účastí na podniku kategorie WTA 125 nejen zlomila neúspěšnou sérii, ale také se výrazně přiblížila kýžené kvalifikaci Australian Open, která ji vloni nešťastně o kousek minula. „Věřila jsem si, tlačili jsme dál. A jsem ráda, že se práce konečně ukázala,“ povídala.

Finálovou účastí v portugalském Caldas da Rainha jste se výrazně přiblížila kvalifikaci Australian Open. Cítíte to stejně?
Taky si to myslím. Chce to ještě posichrovat, jedeme dál. Ještě chceme zatlačit, aby byla Austrálie jistá.

V Portugalsku jste zvládla spoustu těžkých zápasů, hned čtyři z nich se hrály na tři sety. Čemu to přičítáte?
V létě jsem pár zápasů nedokázala dokončit. Probírala jsem to s kouči a myslím si, že jsem se naučila, jak s tím pracovat. A to se nyní potvrdilo.

Vrátila jste se do elitní dvoustovky. Cítíte se v těchto vodách komfortněji?
Ráda bych se tam držela, je to cíl. A to i s ohlédnutím na grandslamy.

V Portugalsku jste nyní odehrála tři turnaje v řadě. Proč jste si zvolila takový program?
Přes léto tam mají vždy pěkné turnaje na tvrdém povrchu, který preferuji. Před French Open si samozřejmě zahraju pár antukových turnajů, ale hlavně mám ráda beton. V Portugalsku je příjemné ovzduší, lidi jsou moc fajn. Vždy, když je možnost, tak tam na nějaký podnik vyjedu.

Už v prvním kole jste měla namále, proti Španělce Álvarezové jste natropila 12 dvojchyb. Co se stalo po úvodní prohrané sadě, že jste zvládla utkání otočit?
Pořád jsem si věřila, chodila do toho. Měla jsem za sebou šňůru nepovedených zápasů, hlavní ale je, abych hrála svou hru a cítila se na kurtu dobře. A hlavně si věřit, což se mi dařilo v celém průběhu utkání.

Potom jste narazila na Nizozemku Vedderovou. I v tomhle případě jste musela dohánět jednosetové manko…
Bylo těžké skousnout prohru v první sadě, obzvlášť když jsem po většinu času vedla. Ale věděla jsem, že jsem jenom nevyužila své šance. Věřila jsem, že pokud budu takhle hrát dál, tak to půjde dobrým směrem. A samozřejmě pokud budu proměňovat své příležitosti.

Ve čtvrtfinále jste oplatila Ukrajince Snigurové porážku z letošního souboje ve Varšavě. V čem to bylo tentokrát jiné?
Teď jsem hrála daleko lépe takticky. Vzala jsem utkání trochu jinak, prodiskutovali jsme to s koučem. Ona nevěděla, co hrát. Výborně jsem zápas zvládla takticky, na což jsem hrozně pyšná. Byl to taky můj jediný dvouseťák za celý turnaj. (směje se)

Soupeřka si vyžádala ošetření. Přišlo vám, že je něčím indisponována?
Ani ne. Možná měla nějaké drobné problémy s nohou, ale nemyslím si, že to mělo nějaký vliv na její hru. Hrála podobně jako ve Varšavě.

Následně jste vyzvala Lee Carol Young Suh ze Severních Marian. I té jste měla co vracet, věřila jste si na ni?
Před měsícem jsme spolu hrály výborný zápas ve Španělsku, prohrála jsem 6:7(3) ve třetím setu. Věděla jsem, že to bude boj. Tentokrát jsme hrály lépe než předtím, zlepšily jsme se. Moc jsem si utkání užila, navíc Carol je skvělá holka. Jsem ráda, že jsem v tomto případě dotáhla zápas do vítězného konce.

Ve finále jste po třísetové bitvě nestačila na Polinu Jatcenkovou. Chyběly síly?
Určitě, Polina ale hrála výborně, opravdu moc dobrý tenis. Mně tam chyběly malinké kousíčky, využít nějaké šance. Únava ovšem přišla, to jedno procento jsem postrádala.

Během léta se vám příliš nedařilo, kromě semifinále ve španělském Ourense jste na žádný výraznější výsledek nedosáhla. Čemu to přisuzujete?
Tak různě. Ale věřila jsem si, tlačili jsme dál. A jsem ráda, že se ta práce konečně ukázala. Dala jsem do toho opravdu hodně.

Výborné zápasy se střídaly s těmi horšími. Co stálo za tím, že nyní jste v Portugalsku byla takhle konzistentní?
Měla jsem nízká očekávání, šla jsem si to užít. Nebyla jsem pod tlakem, nemusela jsem nic obhajovat. Jen jsem hrála a moc o věcech okolo nepřemýšlela. To byl klíč k úspěchu.

V Caldas da Rainha se jednalo o podnik WTA 125. Byl to velký rozdíl oproti turnajům nižších kategorií?
Byl opravdu moc hezký, dostaly jsme spoustu dárků, ať už jako hráčky nebo finalistky. Nedá se to srovnat, tady se o vás starají jako o profesionála. Na ITF je každý tak trochu sám za sebe.

Do konce roku ještě obhajujete nějaké body, nečeká vás nic jednoduchého. Jaký bude váš program?
Přesně nevím, kolik toho do konce sezony ještě odehraju, trochu mě zlobí rameno. Zdravotně to bylo v minulých týdnech nahoru dolů, musím si dávat pozor. Myslím si, že odpočinek to spraví. Také záleží na tom, jak se mi bude dařit. Teď mám týden volna, potom jedu na pětasedmdesátku do Bratislavy. Následně vyrazím do Španělska a Itálie.

Nadále se připravujete v rakouském Innsbrucku?
Ano, s přítelem tam žijeme. Vše funguje, mám tam výborného trenéra Daniela Huberta.

Společně s vítězstvím na turnaji ITF v Praze je finálová účast v Caldas da Rainha vaším nejlepším letošním výsledkem. Jak jste s dosavadním průběhem sezony spokojená? Udělala byste něco jinak?
Každý sportovec by našel věci, které by změnil, udělal lépe a jinak. Ale celkově jsem na sebe pyšná, že jsem zvládla výkonnostní výkyvy a makala dál. Zbytečně jsem nevěšela hlavu dolů. Věděla jsem, že umím hrát moc dobrý tenis. Věřila jsem si a doufala, že to přijde.

Jak už jsem zmínil, s velkou pravděpodobností vás nemine kvalifikace Australian Open. Vloni vám to nevyšlo jen o kousek, je tedy pro vás velkou motivací si tam zahrát?
Rozhodně to je cíl. Ale samozřejmě chci hrát co nejlepší tenis, dostat se výš a výš. Vloni mě to dost mrzelo, po United Cupu jsem tam byla, ale do kvalifikace se o pár míst nedostala. Letos bych se do Austrálie chtěla podívat i bez United Cupu.