Nemůžu se převléct? nechápal Macháč. Při mečbolech by nic neměnil

Dán August Holmgren, až 192. tenista světového žebříčku, se ve svých 27 letech poprvé kvalifikoval do grandslamové hlavní soutěže. A v jejím druhém kole zasypal Tomáše Macháče 35 esy. Porazil ho přesto, že ve čtvrté sadě odvracel hned tři mečboly.

„Normálně neříkám, že jsem měl smůlu, ale dneska tomu tak bylo. Měl jsem tři mečboly, na které jsem zahrál dobře. Udělal jsem vše správně, nic bych při nich neměnil,“ přemítal hráč z Berouna po svém vyřazení.

Po čtvrtém setu se přibližně deset minut nehrálo. Rozhodčí vám nechtěl dovolit se jít převléct?
Byl jsem překvapený, protože předtím jsem se během zápasu převléknout nebyl. Nevím, jaká jsou pravidla, ale když hrajete čtyři a půl hodiny a nemůžete se převléknout, tak je to zvláštní. Tenhle člověk by rozhodčího dělat neměl, protože podle mého nemá mozek. Říkal jsem mu: „Když se po*eru, tak se nemůžu převléct, nebo co?“

Nakonec jste ale přeci jen svolení obdržel…
Pak přišla nějaká paní a řekla, že se můžu převléknout, ale musím to stihnout na čas. Nabídla mi, že se prý mohu převléct v tunelu, kde jsou i diváci, že by přede mě dali ručník. Tohle je Wimbledon? Pěkné. Ti lidi jsou stroje, nechápu, jak mohou být na takovýchto pozicích. Dovolil mi se převléct až hlavní supervisor, který se divil, že mi to původně zakázali.

Na kurtu jste strávil čtyři hodiny a 39 minut. Byl tento zápas doposud vaším nejdelším?
Je to možné, myslím, že jsem doposud hrál maximálně tři a půl hodiny. Na té trávě to zkresluje, protože se moc nehrálo, ale samozřejmě to fyzicky náročné bylo. Speciálně poslední dva sety, to už se totiž hrálo o trochu více. 

Ve čtvrté sadě jste si vyžádal lékařské ošetření. Co za tím stálo?
Spadnul jsem při odvracení setbolu ve druhém setu a dal jsem si pod sebe blbě ruku. Potom mi to vystřelovalo do celé ruky, připomínalo to křeč, ale křeč to nebyla. Obrovská bolest, nemohl jsem ruku pořádně uvolnit při držení rakety. Zvládl jsem to, bojoval jsem s tím. Bohužel jsem bolest měl v hlavě, místo toho, abych se soustředil na poražení soupeře. Snad to nic nebude, jen naražené.

V posledních měsících jste skrečoval hned několikrát. Měl jste v hlavě, že nechcete přidat další?
Měl, ale snažím se to postupně vymazávat. Bylo jich opravdu moc. Ale popasoval jsem se s tím v pátém setu dobře, přestože jsem v sobě začínal být už lehce agresivní a hledal chyby jinde. Naštěstí jsem si to hned srovnal v hlavě, hezky jsem se vyresetoval, vzpomněl jsem si na Halle, jak se mi tam hezky hrálo.

Dlouhou pauzou po čtvrtém setu jste si i znepřátelil publikum…
To také bylo trochu nepříjemné, fakt těžký zápas. Je to škoda, na druhou stranu jsem odehrál čtyři a půl hodiny a křeče v levém lýtku jsem neměl, což je obrovské pozitivum. Ale myslím si, že pořád nejsem stoprocentně zdravotně připravený, protože jsem po zápase cítil hlasivky, jako bych řval čtyři hodiny v kuse. Nemocí jsem měl dost a asi tělo potřebuje nějaký čas, aby všechno vstřebalo.

Wimbledon, Londýn (GBR, 53 500 000 GBP, tráva)
2. kolo dvouhry mužů
August Holmgren (DEN, 192.) – TOMÁŠ MACHÁČ (23.) 7:6(5), 6:7(8), 6:7(5), 7:5, 7:6 (10:5)