Loučí se legenda! Bylo to víc, než v co jsem mohla doufat, těšilo Kvitovou

Petra Kvitová vstoupila do utkání znamenitě. Navarrovou okamžitě brejkla, vedla poté 3:1. Od tohoto momentu ale získala jediný gem. „Úvod mě trochu nalákal, říkala jsem si, že je to až podezřele dobrý. A najednou bum, byl konec. Bohužel pak mi došla trochu šťáva. Ale ani z toho nejsem moc smutná. Zápas jsem si užila, atmosféra byla skvělá, dostala jsem i šanci po zápase promluvit. Bylo to víc, než v co jsem mohla doufat,“ těšilo rodačku z Bílovce.

Poslední turnaj plánujete odehrát až v New Yorku. Nebylo by symboličtější ukončit definitivně kariéru ve Wimbledonu, pro vás tak ikonickém místě?
Já to beru tak, že tímhle jsem kariéru ukončila. Proto jsem konec před Wimbledonem ohlásila, chtěla jsem se tu rozloučit s lidmi. A že si ještě zahraju poslední grandslam sezony a možná i Cincinnati, je spíš takový bonus. Ale beru to tak, že jsem kariéru ukončila už tady.

Před návratem jste tvrdila, že budete v comebacku pokračovat tak dlouho, dokud vás bude tenis bavit. Už nebaví?
Ale mě tenis jako takový pořád baví, ale ne ta každodenní dřina. Už jí nejsem schopná, nemám ani motivaci, abych dřela tak jako dřív. Tělo mě taky bolí, pořád mám nějaká omezení. Nemůžu servírovat, nemůžu dělat tamto… A tohle mě prostě nebaví. Bohužel profesionální sport je na takové úrovni, že musíte makat. A já už toho nejsem schopná mentálně ani fyzicky. Tenis pořád miluju, moc ráda si půjdu zase někdy zahrát, ale na profesionální úroveň už to prostě není.

Před návratem jste říkala, že nemáme mít očekávání. Nečekala jste ale od sebe přeci jen víc? Jiří Lehečka o vás prohlásil, že máte dar vstát z gauče a bez přípravy hrát fantasticky…
To je Jirka hodný. (smích) Byla bych radši, kdybych vyhrála víc zápasů. Ale vážně – vracela jsem se, protože mě tenis pořád baví. Vnitřně jsem tušila, že půjde o tuhle sezonu, možná ještě tu příští. Kdybych vyhrála o pár zápasů víc, bylo by to asi trochu jiné, ale nevěřím, že bych tu strašila ještě o rok déle.

Neměla jsem ambice být zase v top 10, nebo něco takového. Motivace mi chyběla, vlastně i chybí. Je to takové hraní nehraní. Oheň ve mně, který jste vídávali dřív, už není. O to těžší je pro mě hrát. I tak jsem ráda, že jsem se zkusila vrátit. Nelituji. Teď je ale správný čas to zabalit.

Cloumaly s vámi během vašeho posledního wimbledonského zápasu emoce?
Tenhle Wimbledon jsem vnímala jinak než všechny předchozí. Víc jsem si ho užívala. Před zápasem jsem byla trošku emotivnější, protože jsem věděla, co mě čeká, kdybych prohrála. Ale během utkání jsem to ustála emočně dobře. Samozřejmě rozhovor na konci už byl těžší, ale jinak jsem byla statečná.

Říkala jste, že se těšíte, až se sem vrátíte jako členka AELTC. Dovedete si představit, že jednou dorazíte na turnaj legend?
Když to půjde a budu v nějaké kondici, tak asi ano. Řekla bych, že jednou si legendy určitě zahraju. Ale spíš jsem tím původně myslela, že se do Wimbledonu budu vracet a užívat si tenhle turnaj i bez rakety v ruce.

Wimbledon, Londýn (GBR, 53 500 000 GBP, tráva)
1. kolo dvouhry žen
PETRA KVITOVÁ (572.) – Emma Navarrová (USA, 10.) 3:6, 1:6