Nejtěžší bylo finále, říká po titulu ze Záhřebu Šalková. Cílem je US Open

Už loni jste od července do října pauzírovala kvůli problémům s kotníkem, letos jste pak nehrála v únoru a březnu kvůli natrženému břišnímu svalu. Jaký byl váš návrat na kurty?
Věděla jsem, že to nebude nic jednoduchého. Vracela jsem se po zranění na antuce, což je určitě těžší, než kdybych se o návrat pokusila na betonu. Do poslední chvíle jsem nevěděla, kdy budu moci začít hrát. Myslela jsem si původně, že začnu dříve, ale nakonec jsem návrat oddálila. Bylo to trochu komplikované, protože jsem šla z antuky na beton kvůli BJK Cupu a hned pak zase zpátky. Chyběly mi zápasy a ze začátku se mi návrat moc nedařil. Nemohla jsem se do toho dostat, i když jsem pořádně trénovala. Věřila jsem ale, že když budu pokračovat, tak to přijde znova. Prolomila jsem to až v Brescii, kde jsem si zvykla na větší zátěž a pak už to celkem šlo.

Hrála jste výborně i minulý týden v italském Gradu, kde jste byly tři Češky v semifinále. Nakonec jste prohrála s Barborou Palicovou 2:6, 4:6, ale výkony byly určitě příslibem…
Už v Brescii, kde jsem ve druhém kole porazila v kvalitním zápase dobrou holku, Japonku Sajtóovou, jsem se cítila dobře, a to mi hodně pomohlo psychicky. V Gradu se mi před čtvrtfinále udělalo špatně. Zápas proti Krausové jsem pod prášky naštěstí zvládla, ale v semifinále už to nestačilo. Bára hrála slušně a zasloužila si vyhrát. Skvělé bylo i následné finále Báry s Terkou Valentovou a to, že tři Češky z jednoho klubu TK Sparta Praha postoupily do semifinále, je určitě úspěch. Ty tři zápasy v Gradu jsem ale vyhrála dobrým tenisem, byla jsem pořád ve vedení a nemusela jsem žádný zápas otáčet. To mi dost přispělo k lepšímu sebevědomí.

V Záhřebu jste prohrála první set se Strachovovou, která pak druhý set nedohrála a za stavu 1:5 vám vzdala. Co se tam přihodilo?
Ten den hrozně foukalo a první set rozhodl můj prohraný první gem na straně po větru. Od té doby jsme se obě marně snažily vyhrát gem na straně proti větru. Důležité bylo, že jsem se z toho nezhroutila. Snažila jsem se ale být pozitivní a věřila jsem si, že to otočím. Vedla jsem 4:1, pak si soupeřka zavolala fyzioterapeuta a vzala si pauzu na ošetření. Po masáži zad ztratila další gem, měli nám měnit míčky a soupeřka řekla, že to není potřeba, že nebude pokračovat. Během zápasu jsem si předtím žádných problémů nevšimla.

Ve druhém kole vás čekala jedna z nejlepších juniorek současnosti, Srbka Teodora Kostovičová, která trénuje na Floridě. Porazila jste ji 6:4, 7:5. Jak jste utkání viděla?
Věděla jsem, že je dobrá juniorka, ale moc jsem nevěděla, jak hraje. Pustila jsem si pak část nějakého jejího zápasu, abych získala lepší představu. Věděla jsem, že to bude těžké, protože nemá co ztratit a má velkou kvalitu. Byl to vyrovnaný zápas, ve kterém jsem lépe zvládla koncovku obou setů. Vždy jsem ji dokázala brejknout. Koncovku druhého setu jsem si trochu zkomplikovala, ale nakonec jsem to dohrála. Zahrála dobře, nedala mi jediný bod zadarmo.

Čtvrtfinálová soupeřka Julie Rieraová byla v první světové stovce a má hodně nepříjemný styl hry. Letošní sezona jí ale tolik nevychází. Vyhrála jste 6:4, 6:4. Byl to složitý zápas?
Soupeřka hru hodně mixuje. Hrála silné lifty, obíhala údery, pak hrála silné čopy a výborně dokázala zkrátit hru. Pak do toho začala zase chodit. Úplně jsem nevěděla, co od ní kdy přijde. Hrála jsem ale rychle a dobře a zvládla jsem opět důležité momenty, hlavně koncovky obou setů. Ve druhém setu jsem prohrávala 0:3. Soupeřka v této fázi zápasu hrála slušně a já jí občas pomohla nějakou chybou, ale pak se mi to podařilo otočit a dva dlouhé klíčové gemy jsem taky zvládla vyhrát. Měla jsem 5:3 a servis, ale soupeřka tři míče dobře zabila. Nakonec jsem zvládla dohrát utkání na returnu. Tušila jsem, že to bude těžké, protože Rieraová se kvalifikovala na Roland Garros, kde prohrála ve třech setech s Rybakinovou, ale nakonec jsem to zvládla dobře.

V semifinále vás čekala italská kvalifikantka Samira de Stefanová, kterou jste porazila 6:3, 6:4. Věřila jste si proti ní více než na jiné soupeřky?
Věřila jsem si stejně. Všichni očekávali, že jako favoritka vyhraju, ale Italka tu udělala dobrý výsledek a čekala jsem, že to úplně jednoduché nebude. Byla navíc levačka, ten den zase hodně foukalo, takže to bylo trochu složitější. Ze začátku se mi moc nedařilo. Nehrála jsem úplně tak, jak jsem chtěla, ale pak se mi podařilo ze stavu 2:3 otočit na 6:3 a 4:0 a hrála jsem opravdu dobře. Věděla jsem, že to bude zvláštní zápas a dávala jsem si pozor, abych ho nepustila. Nakonec jsem to dobře doservírovala za stavu 5:4.

Nejtěžším zápasem na turnaji pro vás asi bylo finále, kdy jste porazila domácí Chorvatku Taru Würthovou 2:6, 6:3, 6:3. V čem byla soupeřka lepší než vaše ostatní protihráčky na turnaji?
Čekala jsem těžký zápas. Tara hraje dobře a navíc doma. Vyhrála navíc turnaj, který se v Záhřebu konal před dvěma týdny a hrála od začátku výborně. Říkala jsem si, že jí budou fanoušci hodně fandit, což jí bude pomáhat. Začala solidně, nedělala chyby. Mi se bohužel nedařilo hrát to, co si myslím, že na ni platí, udělala jsem nějakou tu chybu, a nakonec první set prohrála. Zlomilo se to ve druhém setu za stavu 0:1, kdy se mi podařilo Taru brejknout zpátky. Pak už jsem hrála lépe a lépe. Hlavně třetí set byla jiná liga. Tam jsem byla hodně spokojená s tím, co jsem zahrála. Navíc jsem si hodně věřila. Poslední set byl hodně vysoký level, ale zvládla jsem lépe důležité gemy. Dohrála jsem to výborně.

Jak titul oslavíte?
Uvidíme. Tenhle týden určitě někam zajdu s kamarády. Určitě se odměním nějakou knížkou. Obvykle si za každý vyhraný turnaj něco koupím, ale nejvíc se těším, až uvidím tento týden všechny kamarády. Určitě spolu něco podnikneme.

Dařilo se vám v poslední době i ve čtyřhře. V Gradu jste s Erjavecovou postoupily až do finále, kde jste těsně prohrály v supertiebreaku. V Záhřebu jste nestartovala…
Přemýšlela jsem o tom, že bych čtyřhru hrála i v Záhřebu, ale tohle byl můj už čtvrtý turnaj za sebou. Hrát v Záhřebu jsem úplně neměla v plánu a rozhodla jsem se, že tam pojedu, až na poslední chvíli. Spíše jsem měla představu, že pojedu jen tři turnaje a dám si pauzu. Nechtěla jsem to přehnat, ale cítila jsem se dobře a Záhřeb je od Grada docela kousek, takže jsem se nakonec rozhodla na tomhle turnaji hrát. Tara Würthová mi psala dvě hodiny před uzávěrkou přihlášek na debla. Začala jsem nad tím přemýšlet a říkala si, že by to s Tarou byl dobrý debl a že bychom měli šanci na titul. Nakonec jsem se přece jen rozhodla pošetřit síly na singla. Kdybych hrála čtyřhru, nevím, jak by mi pak zbyly síly na dvouhru. Bylo dobré rozhodnutí tady čtyřhru nehrát.

Vinou vynucené pauzy jste klesla na žebříčku. Stresovalo vás to? Nakonec si nezahrajete ve Wimbledonu, kde jste zůstala mezi náhradnicemi…
Samozřejmě jsem vnímala, že mi během mého zranění nějaké body ze žebříčku vypadávají a bohužel jsem se kvůli tomu nedostala na Wimbledon. Měla jsem cíl dostat se na US Open, ale když hraju, snažím se na to nemyslet, protože by mě to pouze zbytečně svazovalo. Vím, kolik bodů obhajuji a kolik můžu výhrou získat. Ale doufám, že výhrou na tomhle turnaji jsem si žebříček pojistila. Jsem už zdravá a budu pracovat, abych hrála lépe a lépe. 

Jak moc vás neúčast na letošním Wimbledonu mrzí?  V době uzávěrky přihlášek vám patřilo 239. místo.
Věděla jsem, že to bude těžké. Když jsem začala hrát po zranění, vnímala jsem, že musím něco uhrát, abych se na Wimbledon vůbec dostala, protože mi vypadávaly body z loňské Štvanice. Bohužel mi to po návratu moc nešlo a turnajů na to, abych něco uhrála, bylo jen málo. Chtěla jsem původně začít hrát o dva týdny dříve. Bylo pro mě důležité, aby byl můj břišní sval v pohodě a mohla jsem hrát bez bolesti. Věřila jsem, že bych se přesto mohla na Wimbledon dostat, ale jako hlavní cíl jsem měla probojovat se na US Open. Věděla jsem, že na Wimbledonu budu mezi náhradnicemi, ale upřímně jsem si myslela, že budu výše než devatenáctá pod čarou. Hodně lidí využilo chráněný žebříček, a když jsem byla devatenáctá pod čarou, bylo jasné, že to nedopadne. Nyní jsem jedenáctá pod čarou a hraje se už v úterý. Ta šance je naprosto minimální.

Jaké jsou vaše další plány?
Cítím se zatím dobře a žádná zranění mě aktuálně nepronásledují. Jsem teď po finále trochu unavená, odehrála jsem hodně zápasů, takže si dám pár dní volna, odpočinu si od tenisového kolotoče a uvidím se s kamarády. Spíše budu dělat kondici a pak se zase vrátím k trénování. Ještě zůstanu na antuce, měla bych jet na pětasedmdesátku do Haagu a pak na stopětadvacítku do Říma. Pak mě čeká turnaj WTA v Praze na Spartě a přesunu se na tvrdý povrch. Obecně nemám moc problém s přechodem z antuky na beton, horší je to spíše naopak. Haag i Řím mám přihlášeny, ale ještě se můžu z obou turnajů případně odhlásit. Záleží na tom, jak se budu cítit na trénincích. Možná budu místo Říma trénovat týden na betonu, ještě se musím domluvit s trenéry.

Cesta za titulem

1. kolo: DOMINIKA ŠALKOVÁ – Valerija Strachovová (UKR) 4:6, 5:1 skreč
Osmifinále: DOMINIKA ŠALKOVÁ – Teodora Kostovičová (SRB) 6:4, 7:5
Čtvrtfinále: DOMINIKA ŠALKOVÁ – Julia Rieraová (ARG) 6:4, 6:4
Semifinále: DOMINIKA ŠALKOVÁ – Samira de Stefanová (ITA) 6:3, 6:4
Finále: DOMINIKA ŠALKOVÁ – Tara Würthová (CRO) 2:6, 6:3, 6:3