Říkali mi, ať si dám špunty do uší, směje se šampionka z Makarské Bejlek. Výhry bere jako bonus

- David Schlegel, Filip Lefenda

Výbornou formu nabrala v posledních týdnech Sára Bejlek. Poté, co prošla kvalifikací Roland Garros a deklasovala v hlavní soutěži nasazenou Ukrajinku Kosťukovou, se přesunula do chorvatské Makarské, kde si o víkendu dokráčela pro druhý titul z akce kategorie WTA 125. V žebříčku se triumfem vyšvihla o celých 68 pozic na 120. místo, z něhož ztrácí už jen šest příček na své dosavadní osobní maximum. „Nahrávám zápasy a tělo drží. Jsem v dobré kondici. To je pro mě teď to nejdůležitější. Že k tomu ještě hraji dobře a vyhrávám, už je takový bonus,“ říká v rozhovoru pro Tenisový svět devatenáctiletá Češka.

Před turnajem v Makarské jste došla z kvalifikace Roland Garros do druhého kola. V tom prvním jste zaskočila nasazenou Ukrajinku Kosťukovou, pak jste ale ztratila dobře rozehraný zápas s Rumunkou Cristianovou. V jakém rozpoložení jste odlétala do Chorvatska?
Určitě v dobrém. Roland Garros hodnotím pozitivně. Odvedla jsem maximum možného, v utkání s Cristianovou to bohužel na postup nestačilo. Po příletu domů jsem si dala jeden den volno. Pak jsem si dala druhý den trénink a v neděli jsme letěli do Makarské. Bylo to tu trochu jako na dovolené u moře, trochu jsem i odpočinula.

V prvním kole to zpočátku vypadalo, že si odpočinek protáhnete. Se Španělkou Romerovou, kterou jste předtím třikrát porazila, jste prohrávala 2:6 a 0:2. Měla jste vzájemnou bilanci v hlavě?
Samozřejmě. Porazila jsem ji třikrát po sobě, nikdy to ale nebyl úplně jednoduchý zápas. Vždy jsme se tahaly, stejně tak teď. Byl to těžký duel. Otáčela jsem ne úplně příznivé skóre, ale zvládla jsem to dobře.

V osmifinále jste zdolala domácí Martičovou – bývalou světovou čtrnáctku, nyní 140. tenistku žebříčku. Už jste ji letos jednou hladce porazila, tentokrát to bylo složitější…
Není úplně příjemné hrát proti domácí soupeřce. První set mi o kousek utekl. Další dva už jsem zvládla výborně. Dost jsem se herně zvedla, což mi v dalším průběhu pomohlo.

Čtvrtá nasazená Šarífová, na kterou jste natrefila ve čtvrtfinále, vás naopak loni porazila. Egypťanka vyznává trochu neortodoxní styl. Jak jste zápas viděla?
Všichni mi před utkáním říkali, že si mám vzít špunty do uší (smích). Řve více, než létají míče. Když jsem s ní hrála minule, měla jsem respekt, že to budou rány. Realita ale byla jiná. Oprostila jsem se od toho, což mi hodně pomohlo. Každým zápasem jsem se zlepšovala. Bylo pro mě důležité, že jsem v tomto utkání pošetřila síly.

V semifinále jste porazila 53. hráčku světa Australanku Jointovou. S turnajovou jedničkou jste prohrávala 2:6, 3:5 a odvrátila celkem šest mečbolů. Jaké bude hodnocení tohoto bláznivého zápasu?
Když to vezmu od začátku, soupeřka byla v prvním setu o hodně lepší. Hrála výborně. Já získávala míče jen po velkém boji. Do stavu 3:5 ve druhém setu jsem byla na kurtu tou horší. Trenér mě v průběhu prvního setu nabádal k bojovnosti a že mám zrychlit. Já pořád doufala, že to vyjde. Opravdu jsem ale do mečbolů byla horší. Poté se to otočilo. V tomhle je tenis neskutečný, jedním míčem se dokáže otočit.

Čelila jste šesti mečbolům. Cítila jste u některého z nich, že už je zápas ztracen?
Asi u dvou nebo u třech už jsem měla pocit, že je to v pytli. Při jednom měla soupeřka nahraný drive volej u sítě, ten dala do plachty. Pak měla metr od sítě smeč, kterou dala taky do plachty. Kdyby je dala v uvozovkách kamkoli do kurtu, asi už by konec byl. Jakmile jsem srovnala na 5:5, lehce jsem se uvolnila a už to bylo lepší. Ona samozřejmě trochu znejistěla, což mi pomohlo. Do té doby totiž hrála opravdu neskutečně. Je oprávněně okolo padesátého místa na světě.

Ve třetím setu už bylo momentum na vaší straně…
Pořád jsem se snažila držet nějakou svoji lajnu a hrát to, čeho jsem schopná. Nepřemýšlela jsem nad tím, jestli to dopadne, nebo ne. Zvládla jsem to. Poté už jsem byla lepší hráčkou já.

Finále bylo úplně z jiné planety. Andořanka Jimenezová Kasintsevová s vámi uhrála jediný gem. Jak to, že jste takto dominovala?
Do zápasu jsem vstoupila výborně. Byla jsem energická, hodně jsem si věřila. Tušila jsem, že jsem lepší, a že když odvedu svůj standard, bude to stačit. A taky stačilo.

Turnaj kategorie WTA 125 jste vyhrála podruhé. Zároveň jde o první titul od říjnového triumfu na podniku ITF v Šibeniku. Jak moc si ho ceníte?
Pro mě je teď důležité hlavně to, že jsem zdravá. Loni se mi to nedařilo. Kdykoliv jsem odehrála pár zápasů, byla jsem rozlámaná. Teď nahrávám zápasy a tělo drží. Jsem v dobré kondici. To je pro mě to nejdůležitější. Že k tomu ještě hraji dobře, cítím se dobře na kurtu a vyhrávám, to už je takový bonus.

Z Makarské se hned přesouváte do Valencie na další turnaj. Budete pokračovat ve spolupráci s Michalem Novotným? Pomohl vám v tom, že jste zdravější a méně rozlámaná než dříve?
Ano, spolupracujeme spolu dále. Jsem strašně ráda, že se teď ukazuje práce, kterou jsme do toho já, Michal i trenér loni vložili. Je vidět, že je tenisový život spravedlivý. To, co jsme do toho všichni vložili, se nám vrací zpátky ve zdraví, v těle i výsledky.

Blíží se Wimbledon. Hrála jste výborně na antuce. Měla jste dilema, jestli už přejít na trávu, nebo zda ještě nějakou dobu vydržet na antuce?
Ani ne. Když jsme na začátku sezony sestavovali plán, řekli jsme si, že pojedu co nejdéle antuku. Počítala jsem s ní od začátku.

Plánujete si dát před Wimbledonem volno, nebo budete hrát po Valencii ještě další turnaj na antuce?
Poslední turnaj na antuce budu hrát tento týden ve Valencii. Pak poletíme domů, kde budu týden trénovat. Uděláme si s Michalem, trenérem a kondičákem týdenní přípravný blok. Poté pojedu rovnou na Wimbledon.

Trénovat budete na trávě?
Ze začátku asi na betonu. Koncem týdne se přesuneme na trávu.

Před rokem jste před Wimbledonem absolvovala travnatý turnaj WTA v Berlíně. Proč jste touto cestou nešla i letos?
Když byly přihlášky na travnaté turnaje, byla jsem pořád ještě okolo 180. místa. Neměla jsem šanci dostat se do hlavní soutěže. Do kvalifikace se nám jet nechtělo. Zvolili jsme antuku, ať nahraji zápasy a získám kondici. Hodně mě v tom podporoval agent. Doufám, že je teď spokojený (smích).

Před rokem jste na Wimbledonu skrečovala zápas prvního kola kvalifikace s Australankou Inglisovou. Razíte zásadu, že se snažíte nevzdávat utkání. Jakou to ve vás zanechalo vzpomínku?
Vzpomínky na Wimbledon mám určitě dobré. Já si tehdy zranila přímo v zápase. Jinak mám ale trávu strašně ráda. Moc se těším na to, co se letos bude na Wimbledonu dít.

Cítíte se po vítězném turnaji svěží a v pohodě? Nelimituje vás před turnajem ve Valencii nic?
Určitě nelimituje. Kdyby ano, tak bych Valencii vynechala. Jsem ráda, že jsem v pohodě. Uvidíme, co se stane na kurtu. Odvedu maximum, ale je to zase jiný turnaj. Může se stát úplně cokoliv.

Na závěr trochu z jiného soudku. V pondělí byla oznámena nová reprezentační kapitánka Barbora Strýcová. Co na to říkáte?
Asi ještě nejsem v pozici, kdy bych to mohla více komentovat. S Bárou jsme spolu párkrát hrály. Myslím si, že to pro mě nemusí být špatné. Jsem trochu menší, jako je ona. Třeba mi předá pár užitečných rad ze své kariéry, které by mi také mohly pomoci.

Cesta za titulem

1. kolo: SÁRA BEJLEK – Leyre Romerová Gormazová (ESP) 2:6, 6:2, 6:3
Osmifinále: SÁRA BEJLEK – Petra Martičová (CRO) 4:6, 6:3, 6:4
Čtvrtfinále: SÁRA BEJLEK – Majar Šarífová (EGY) 6:2, 6:4
Semifinále: SÁRA BEJLEK – Maya Jointová (AUS) 2:6, 7:5, 6:2
Finále: SÁRA BEJLEK – Victoria Jimenezová Kasintsevová (AND) 6:0, 6:1