Zvládl jsem to především v hlavě, jásá Kolář po nejcennější výhře sezony

- David Schlegel, Petr Šístek

Na kurtech se v úvodu sezony trápil, kvůli nemoci přišel o premiérový start v Davis Cupu. Ve Vratislavi ale Zdeněk Kolář dal zavzpomínat na loňský rok, kdy senzačně přehrál Michaela Berrera, a v úvodním kole zvládl úmornou dvě a půl hodiny trvající bitvu s pátým nasazeným Iljou Ivaškou.

Zdeňku, velká gratulace k vítězství! Vyhrál jste nad o 13 centimetrů vyšším Bělorusem Ivaškou na extrémně rychlém povrchu. Jak moc si toho vítězství ceníte a co o něm rozhodlo?
Děkuji za gratulaci. O vítězství rozhodlo, že jsem skvěle zvládl závěr zápasu. Jsem spokojený s tím, co se mi podařilo zahrát od stavu 5:6 ve třetím setu.

Ve druhém setu jste v tiebreaku dotáhl z 2:6 na 6:6, pak jste měl dokonce mečbol...
Na mečbol soupeř výborně zaservíroval, s tím se nedalo nic dělat.

Ve třetím setu jste prohrával 2:4, pak soupeř za stavu 5:6 podával na vítězství. Věřil jste si i za nepříznivého stavu?
Po první ztrátě servisu ve třetím setu jsem stále věřil, že to dokážu otočit. Když jsem ale o podání přišel podruhé a prohrával jsem 5:6, tak jsem už šel na lavičku trošku odevzdaný. Navíc soupeř šel podávat s novými míčky, ale říkal jsem si, že bych si měl ještě vyměnit raketu. Nijak zvlášť jsem si v tu chvíli neříkal, že to zvládnu, ale věřil jsem si. Velmi důležitý byl první return, který jsem po výborném servisu soupeře zvládl dobře vrátit. Ostatně důležité bylo, že jsem každý servis vrátil kvalitním returnem.

Jak vám to ve Vratislavi sedí?
Jsou zde dvě haly, v jedné to skáče více. Na centrálním dvorci jsou velice nízké odskoky, což není úplně to, co by mi vyhovovalo, ale je to pro všechny stejné.

Ve druhém kole se utkáte s vítězem zápasu mezi domácím Hurkaczem a Francouzem Eyssericem. Přál jste si některého z nich více?
Zvítězil Eysseric a ani jsem neměl vybraného soupeře, se kterým bych chtěl hrát.

Kvůli onemocnění jste si nakonec neodbyl premiéru v Davis Cupu. Co vám vlastně bylo, jak dlouho jste zvažoval, že nastoupíte a co nakonec rozhodlo, že jste nehrál?
Začalo mi být špatně již v pátek ráno a postupně se to zhoršovalo. Nemohl jsem vůbec polykat, jíst a skoro ani pít. V sobotu jsem dostal horečku, jakou jsem neměl snad pět let. Nepamatuji si, že bych někdy měl antibiotika, ale brzy mi zabraly, takže jsem v neděli večer byl už celkem v pořádku. Chtěl jsem hrát s horečkou i antibiotiky, ale nakonec jsem nenastoupil.

Přesto jste odjel hned následující týden do Egypta, kde jste v tiebreaku třetí sady vedl nad osmnáctiletým Egypťanem Hossamem 6:4 a celkem jste měl tři mečboly. Jak moc mrzela tahle porážka a co chybělo k vítězství? Jak moc vás limitoval zdravotní stav?
Cesta z Austrálie byla hrozně komplikovaná. Letadlo mělo zpoždění, takže jsem do Egypta dorazil ve dvě hodiny v noci a již za devět hodin jsem šel hrát. Měl jsem za sebou čtyřicetihodinovou cestu, ale cítil jsem se dobře a prohra ze tří mečbolů mě po všem, co jsem prožil, strašně mrzela. Byl jsem hodně zklamaný a smutný, ale táta se mě snažil dostat zpět do pohody. Hodně jsme si spolu povídali a další den jsem již byl opět na kurtu.

Následující týden jste postoupil v Egyptě do semifinále, kde jste prohrál se Smirnovem. Jak byste zhodnotil tento turnaj?
Druhý turnaj v Egyptě hodnotím kladně. Na to, že jsem měl nějaké potíže, jsem podal dobré výkony. Porážka se Smirnovem mě mrzela, podal jsem sice kvalitní výkon, ale soupeř výborně servíroval. Navíc při hře od základní čáry chyboval opravdu minimálně, tak jsem po dvouhodinové bitvě prohrál.

Následoval challenger v Bergamu. Tam jste měl na pozdějšího finalistu Halyse v prvním setu dva setboly, když jste vedl 6:5 a 40:15, ale prohrál jste 6:7, 0:6. V čem byl soupeř lepší a jak jste byl spokojen se svým vystoupením?
Zápas s Halysem byl vyrovnaný. Ve výměnách jsem byl lepší, ale extrémně rychlý povrch jich moc neumožnil. Soupeř velice dobře servíroval a moc mě k ničemu na returnu nepouštěl. Dokázal jsem si vypracovat dva setboly, ale v rozhodujících chvílích se štěstí nepřiklonilo na mou stranu. Druhý set se trošku smolně sešel v můj neprospěch, a tak z toho byl kanár. Jinak jsem ale se svou hrou byl spokojený.

Doprovází vás na turnajích v Evropě otec? Na čem nejvíce v tréninku pracujete?
Můj táta a zároveň trenér je se mnou na každém turnaji. Aktuálně jsme na trénincích začali srovnávat údery, které nebyly v poslední době úplně optimální. Snažíme se je zlepšovat.

Loni jste touto dobou odjel do Chorvatska na antukové futury, kde jste jeden vyhrál a v dalším byl ve finále. Letos dáváte přednost tvrdým povrchům. Proč jste se tak rozhodl?
Na tvrdých površích hraji spíše v zimě. Na antuku do Chorvatska odjíždím odsud z Vratislavi, bude to náročný přechod z extrémně rychlého povrchu. Ale musím se na to připravit.

Nyní jste konečně dosáhl důležité výhry. Jak velkým je pro vás výhra nad Ivaškou povzbuzením a neovlivnily poslední zápasy negativně vaše sebevědomí?
Dnešního vítězství si nesmírně vážím, jelikož v posledních měsících jsem prohrál opravdu hodně těsných zápasů. Velice mě těší především to, že jsem to proti Ivaškovi dokázal zvládnout v hlavě.

Jak vysoko tuto výhru v letošní sezóně řadíte?
Řadím ji asi úplně nejvýše, jelikož jak bylo zmíněno, po těsných prohrách jsem zvládl těžké utkání, což mě nesmírně těší.

Jaké máte další turnajové plány? Uvidí vás fanoušci i na Prosperita Open v Ostravě, kde jste byl loni ve finále?
Další turnaje odehraji v Chorvatsku. A v Ostravě se určitě rád objevím.

Jste přihlášen ve Vratislavi i do čtyřhry?
Ano, jsem zapsaný s Václavem Šafránkem. Ale nedostali jsme se ale do hlavní soutěže, jsme druzí pod čarou. Takže naděje, že se dostaneme do hry, je malá.