Legendární Federer přijíždí do Česka. Tam, kde mu pomohli a motivovali ho

- Ivo Horký

Nechce se věřit, že se tu po daviscupové baráži před deseti lety objeví teprve podruhé v životě. Vždyť pro tenisovou kariéru Rogera Federera bylo Česko poměrně dost důležité! Při bleskové návštěvě Prahy, kde bude propagovat zářijový Laver Cup, si své vzpomínky jistě oživí.

Až se na Staroměstském náměstí bude fotit s fanoušky, možná leckoho překvapí hláškou: „Ahóóój, jak se máááš?“ Federer totiž mluví česky! „Kdepak, nemluvím vaší řečí,“ oponoval s tím, že zná jen několik slůvek. S o to větší láskou je ale vyslovuje. „Jo, česky Roger trochu umí, hlavně je nadšený z českého skloňování. Říká: Štěpcovííí, Berdychovííí. Hrozně se mu líbí naše koncovky,“ napráskal na něj před časem Radek Štěpánek.

Trenér

Jak tohle vzniklo? Při kočovném tenisovém životě kdekdo pochytí od kolegů pár frází z jejich řeči, jenže u »Fedexe« je to jiné. Kořeny si nese už z dětství. Vždyť jeho úplně prvním trenérem byl Pardubičák Adolf Kacovský! Emigroval po ruské invazi a osud jej zavál až do Basileje, kde jeden čas trénoval v tamním tenisovém Old Boys Clubu. A soukromé hodiny dával i malému Rogerovi! „Pamatuji si, jak mi stydlivě podával ruku a koukal při tom do země. Na hřišti z něj ovšem byl dravec,“ vzpomínal kdysi Kacovský. I Federer si jej stále velmi dobře vybavuje: „Vyžadoval po mně slušné chování a velké zaujetí. Nebylo to s ním snadné,“ smál se.

Masér

Dalším Čechem, který mu při cestě vzhůru pomáhal, byl špičkový masér Pavel Kováč. Rogerova přítelkyně Mirka, původem Slovenka, s níž se znal ze společného působení na Štvanici, mu na jaře 2002 zavolala z Ameriky: „Roger se cítí unavený a chtěl by brát na turnaje svého fyzioterapeuta. Tak jsem si vzpomněla na tebe,“ uslyšel z telefonu. Kývl a vznikla z toho velmi plodná čtyřletá spolupráce. Po roce vyhrál Švýcar ve Wimbledonu svůj první z osmnácti grandslamů a začala jeho veleúspěšná éra. I díky Kováčovi. „Roger je vzácný člověk. Byli jsme spolu vlastně od rána do večera a neměli jediný problém. Říkal, že jsem jako jeho druhý táta. Byly to po jeho boku životní zkušenosti k nezaplacení,“ podotkl Kováč.

Vzor

Federerův projev na kurtu je sice vrcholem elegance, tenis hraje s takovou lehkostí, až to vypadá, že se vůbec nenadře. Přesto vždy vzhlížel k jednomu z největších pracantů historie »bílého sportu« Ivanu Lendlovi. „Ano, obdivoval jsem jeho tenis,“ poklonil se Švýcar české legendě. „Byl jedním z největších hráčů v historii, neuvěřitelně tvrdý sám na sebe, absolutní profesionál. Tím ovlivnil spoustu hráčů, i mě,“ přiznal Federer. Tak vítej ve »svém« Česku, Rogere!