Dokážete slovy vyjádřit, co jste prožil v aréně Margaret Courtové?
Těžko se to popisuje, je to moc krásné. Někdo by si možná po výhře nad Cameronem Norriem řekl, že už to stačilo, že už toho bylo moc. Ale takhle jsem to nebral. Věděl jsem, že mě čeká náročný zápas, Félix je super hráč a jeden z těch, kteří čím déle v turnaji jsou, tím lepší tenis předvádějí. A dneska jsem to rozhodně cítil, hlavně když servíroval. Právě podání bylo alfa a omega dnešního zápasu.

Soupeř vás brejkl pouze zkraje prvního setu, od té doby jste si své podání pečlivě střežil…
I po ztraceném prvním setu, kdy jsem nehrál špatně, jsem věřil, že dnes můžu Félixe porazit. Od té chvíle jsem se snažil ještě více soustředit na svůj servis, protože on podával skvěle, a hledal jsem cestu k co nejlepšímu returnu. Čekal jsem, zda mi dá nějaké šance. Hráli jsme dva tiebreaky, v prvním jsem hrál mnohem lépe než ve druhém. Tam už byly šance 50 na 50. Povedl se mi jeden neskutečný forhend po lajně, s nímž soupeř nepočítal, ten byl klíčový.

Proti Norriemu jste hrál v pětitisícové Kia Areně, nyní jste si vyzkoušel arénu Margaret Courtové, kam se vejde až 7500 diváků. Tiskovku absolvujete v hlavní místnosti. Jak si na takovou velkou stage zvykáte?
Zvyká se na to samozřejmě hezky, ale zároveň to nějak víc neprožívám. Je to prostě součást tenisu a sportu. Je to tak všude, když se vám víc daří, tyhle ostatní věci s tím přichází. Pro mě je radost, že to prožívám na vlastní kůži, ale zároveň zůstanu nohama na zemi.

Proti Kanaďanovi jste bravurně zvládl klíčové momenty, tedy závěr druhého setu a oba tiebreaky. Jak se vám to povedlo?
Během zápasu jsem se snažil soustředit jen na příští míček, neřešit, co se stalo, že dobře zaservíroval nebo že jsem udělal nějakou zbytečnější chybu. Nemělo cenu se nad ničím rozčilovat, soupeř chvílemi servíroval opravdu neskutečně. Byly tam i momenty, kdy moje brejkboly zlikvidoval dvěma esy. A to jsou všechno věci, které se dají od hráče z Top 10 očekávat. Takhle jsem to prostě bral, snažil se soustředit na svoji hru a na sebe, což je pro můj tenis nejdůležitější.

Z hlediště byla často slyšet i čeština. Jak jste vnímal podporu od krajanů?
Je vždycky krásné, když hrajete kdekoliv v cizině a máte tam podporu od Čechů a od dalších fanoušků. Cítíte se pak skoro jako doma, i když jste od domova trošku dál. Bylo úžasné, když jsem se pak po vyhraném zápase rozhlédl po aréně a viděl tam vlát českou vlajku, moc mě to zahřálo na srdíčku. Čechy jsem pak pěkně pozdravil i na kameru, což jsem měl v plánu už předem. Říkal jsem si, že když se mi povede vyhrát, musím napsat vzpomínku na týmový United Cup. Fanoušci byli úžasní a velice slušní, opravdu jsem si to užil.

Jste prvním českým tenistou ve čtvrtfinále grandslamu od Tomáše Berdycha na Australian Open 2018. Pamatujete na jeho oddané fanoušky, tzv. „Berdych Army“?
Nezažil jsem je, ale právě od Tomáše jsme tady před čtyřmi lety dostali lístky na jeho zápas proti Rafaelu Nadalovi, v osmifinále tehdy bohužel prohrál na centru ve třech setech. Moc jsme mu ale fandili. Byl jsem tu ještě jako junior a na turnaj vzpomínám hezky. Když teď vidím mladé kluky, jako Maxe Mrvu, kteří sem letos přijeli hrát juniorskou soutěž, vzpomenu si sám na sebe v roce 2019, kdy jsem tady hrál čtvrtfinále juniorky. A dneska jsem ve čtvrtfinále dospělých. A pro mladší kluky, kteří se dneska přišli podívat, to zase může být motivace, aby věřili, že se dá všechno dokázat a že i čeští kluci pořád umí hrát tenis.

Grandslam

Australian Open, Melbourne (AUS, 76 500 000 AUD, tvrdý povrch)
Osmifinále mužské dvouhry
JIŘÍ LEHEČKA (71.) – Félix Auger-Aliassime (CAN, 7.) 4:6, 6:3, 7:6(2), 7:6(3)

Marek Bartošík, foto: Twitter – le coq sportif

Jiří Lehečka