Loňská přestávka mně dala prostor pořádně potrénovat. Díky tomu jsem pak vyhrával, říká Djokovič

- David Schlegel

Loni odjížděl devítinásobný šampion Novak Djokovič z Melbourne jako psanec. Kvůli tomu, že nebyl očkován proti Covidu-19, mu bylo zrušeno vízum, potupně byl držen v detenčním zařízení a nakonec musel Melborune opustit bez toho, aby si tu zahrál. Letos se ovšem Djokovič vráti jako legenda. Fanoušci za pouhých 58 minut vyprodali jeho charitativní zápas s Nickem Kyrgiosem a aplaudovala mu celá Arena Roda Lavera. V sobotu promluvil Djokovič s novináři na tiskové konferenci.

Novaku, jak speciální pro vás byl včerejší charitativní zápas s Nickem Kyrgiosem?
Je skvělé, že mohu být zpátky v Melbourne a že jsme si s Nickem mohli zahrát pro dobrou věc před zaplněným stadionem. Přišlo hodně fanoušků, nabilo mě to energií a zahrál jsem si skvělý tenis. Jsem také velmi rád, že jsme si mohli zahrát s šampiony v kategorii vozíčkářů. Myslím, že odvádějí heroické výkony a je důležité, aby je lidé měli možnost vidět. A také jsem rád, že s námi mohly hrát malé děti, budoucí hvězdy našeho sportu. Bylo to pro mě velice emotivní, protože, jak už jsem řekl při interview na kurtu, po tom skvělém přijetí od fanoušků, nevěděl jsem, čeho se tady dočkám po událostech v loňském roce.

V jednom z rozhovorů jste říkal, že jste cítil, že vás loni vykreslovali jako největšího ničemu na světě. Po tom přijetí, jakého se vám včera dostalo, cítíte to tak i nadále?
No, už ne. Bylo to trochu specifické, některá média mě tak ale opravdu vykreslovala. To už je ale minulost. Teď už nic podobného necítím.

Říkáte, že už je to minulost. Zdáte se docela v pohodě a v dobré náladě bez nějakých stop ukřivděnosti. Zdá se, že necítíte žádnou zášť. Jak jste to dokázal? Jak jste se dokázal přenést přes podobnou zkušenost?
Musel jsem. Kdybych cítil nějakou zášť, asi bych se přes to nepřenesl a nebyl bych tady v Melbourne. A také bych rád řekl, že množství pozitivních zkušeností z Austrálie přebíjí negativní zážitek z lońského roku. Můj dojem z Austrálie, můj pohled na Austrálii, byl vždycky velmi pozitivní a projevovalo se to pak na mých výkonech tady. Mé výsledky jsou svědectví toho, jak jsem se v Austrálii vždycky cítil. Už se moc těším na to, až si tu zahraji ostrý zápas před lidmi, což jsem ostatně chtěl i v loňském roce.

Mnoho sportovců říká, že když jsou kritizováni, dokážou kritiku přeměnit v motivaci a zdroj energie a v konečném důsledku je to nabíjí. Když jste tu nemohl hrát, hodně jste se pak věnoval tréninku a byl jste velmi zakousnutý do práce. Souviselo to nějak s vaší loňskou australskou zkušeností?
Ano, naprosto. Za normální situace jako profesionální hráč, který hraje na nejvyšší úrovni, nemáte moc času na to, abyste absolvoval nějaké delší tréninkové bloky. Máme obvykle velmi dlouhou sezónu, kdy hrajete čtyři grandslamy, devět turnajů kategorie Masters, další turnaje kategorie ATP 500 a dva turnaje kategorie ATP 250. Navíc ještě reprezentujete svou zemi a sezóna je opravdu velmi dlouhá. Takže vám zbývá opravdu jen pár týdnů plus ty čtyři až pět týdnů, které máte k dispozici mimo sezónu. Normálně prostě nemáte k dispozici takhle dlouhé tréninkové bloky, které jsou čas od času ale velmi důležité a přišly mi hodně k duhu. Když jste v zápasovém rytmu, nemáte čas řešit určité věci, které se týkají vaší hry nebo vašeho těla. Skutečnost, že jsem několik měsíců nehrál, mi umožnila dát se dohromady s týmem a pracovat na mém těle, na mých úderech a nakonec mi to umožnilo dosáhnout v sezóně vynikajících výsledků.

Minulý týden jste měl problémy s podkolenní šlachou. Jak jste na tom zdravotně nyní? Cítíte se před prvním kolem úplně v pořádku?
Musím přiznat, že jsem se s tím problémem potýkal v posledních, řekněme, sedmi dnech. Myslím si však, že to není vážná věc. Zatím jsem s tím byl normálně schopný trénovat, hrát zápasy a tréninkové sety. To je pozitivní zjištění. Samozřejmě, dávám si teď na sebe trochu větší pozor. Netrénuji teď úplně naplno a šetřím energii na příští týden. Doufám, že mi to pak nezpůsobí problém.

Nadal zatím vyhrál 22 grandslamů, vy jste jich vyhrál 21. Jak velká motivace pro vás je Nadalův počet v Melbourne vyrovnat?
Samozřejmě, je to pro mě velká motivace. To je, proč hraju profesionálně tenis, proč v něm soutěžím. Chci být ten nejlepší. Chci vyhrát ty největší turnaje na světě, to není žádné tajemství. Není za tím nic jiného. Čtyři grandslamy jsou historicky největší události v našem sportu. Je to také důvod, proč se sem do Austrálie každoročně tak těším, mám tu úžasnou bilanci. Opravdu miluji zápasy v Areně Roda Lavera, zejména ty v nočním bloku. Zažil jsem tu spoustu úspěchů a doufám, že budou v letošní sezóně pokračovat. Jsem ve velmi dobré formě. Zakončil jsem loňskou sezónu, jak nejlépe jsem mohl, a pokračoval jsem výhrou na turnaji v Adelaide. Jsem moc spokojený s tím, jak jsem tam hrál. Porazil jsem tam řadu dobrých hráčů, zejména v několika posledních zápasech. Mám tu dobré šance uspět. Trénuji tak tvrdě, jako opravdu nikdo jiný. Je tu řada mladíků, kteří jsou opravdu hodně hladoví a chtějí tu vyhrát. Chtějí váš skalp na velkém stadionu, to vím dobře. Vím, že když jsem zdravý a když hraju svůj nejlepší tenis, mám šanci opravdu proti komukoliv.

To, že jste loni nehrál tolik turnajů, kolik byste si asi přál, může být dobré pro šestatřicetileté tělo…
Tohle mi, prosím, nepřipomínejte (smích). V ideálním případě chcete, abyste hrál nejlépe na největších turnajích. Tomu se snažím přizpůsobit rozvrh turnajů během sezóny. Diskutuji o tom se svým trenérem a týmem. Snažíme se vyladit formu tak, aby vrcholila tam, kde chci nejvíc vyhrát titul. Abyste mi rozuměl, vždycky se snažím hrát co nejlépe bez ohledu na to, o turnaj jaké kategorie se jedná. Rozumím ovšem tomu, že například na antuce, což je velmi složitý povrch, trvá nějakou dobu, než tu formu vyladím na určitou úroveň. Tu byste pak rád ukázal na Roland Garros, tenhle turnaj je vždycky cílem. V této fázi mé kariéry se samozřejmě ty největší turnaje počítají nejvíc. Velice důležité ale je zůstat zdravý, mentálně svěží a mít na kurtu radost ze hry. Na konci každého dne musí být nějaký balanc mezi nastavením cílů, touhou těch cílů dosáhnout a určitého profesionálního chování, ale na druhé straně je tu to, proč vlastně ten tenis hrajete. Já jsem si vybral tenis, protože ho opravdu miluji. Přináší mi opravdu krásné emoce. Někdy ale taky ne.

Je to krásný způsob, jak se o sobě hodně naučit, jak růst v životě jako osobnost. A doufám, že má hra také přináší pozitivní emoce lidem, kteří na mě koukají na kurtu nebo v televizi. Všechny tyhle věci si uvědomuji, protože na jednu stranu je to moje profesionální mise, ale na druhou je to také moje osobní mise. Snažím se si užívat každičký moment.

Mluvil jste na začátku o přátelském přijetí v Austrálii od fanoušků. Máte i nějaké reakce od ostatních tenistů po vašem návratu do Austrálie?
No, úplně jsem se hráčů okolo neptal. Co si myslíte vy o mém návratu do Austrálie? (smích) Ti, se kterými jsem mluvil, mi vyjadřovali slova podpory. Nikdo mi zatím neřekl nic negativního.