KOMENTÁŘ: Rozlučka Sereny byla velkolepá, měla však blíže k divadlu než sportovnímu klání

- Michal Hladký

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z NEW YORKU – Když večer odcházíte z Národního tenisového centru Billie Jean Kingové, potkáte celou řadu místních stánkařů. Pokud byste čekali, že budou prodávat upomínkové předměty spojené s US Open, byli byste na omylu. U všech dominuje stále jediné – trička s podobou Sereny Williamsové, přestože ta z amerického grandslamu vypadla už v sobotu. To nějak podtrhuje fakt, že letošní ročník turnaje ve Flushing Meadows nepředstavuje pro Američany oslavu tenisu, nýbrž končící Williamsové.

Návštěvnost úvodních kol US Open trhala rekordy. Hlavním důvodem byly zápasy Sereny Williamsové, pro kterou se jednalo o poslední turnaj kariéry. A pořadatelé se z toho rozhodli vytěžit maximum – vždyť všechny její duely umístili na stadion Arthura Ashe, kde obstarala večerní „prime time“.

Na tom by nebylo nic špatného, americká tenistka má za sebou fantastickou kariéru a po právu se může řadit mezi největší legendy tohoto sportu. Nicméně její rozlučka měla blíže k divadlu než sportovnímu klání.

Není žádnou novinkou, že v zámoří si veřejnost své oblíbence zbožšťuje. Glorifikuje je do nesmyslných výšin, což na jednu stranu sportu prospívá, ale na tu druhou i značně škodí. Krásným příkladem byl první týden tohoto US Open.

Nejdříve k tomu pozitivnímu. Fanoušci mají často raději sportovce než samotný sport. Příkladů je hned několik a nemusíme pro ně chodit daleko. Sledujete rádi judo, nebo výkony Lukáše Krpálka? A co rychlobruslení a Martina Sáblíková?

A podobně je tomu v Americe se Serenou Williamsovou. Lidé se minulý týden nepřišli podívat na tenis, ale právě na ni. Až se zdálo, že je celý turnaj věnován pouze jí.

Držitelka 23 grandslamových singlových triumfů hrála v očích svých fanoušků proti anonymním sparing partnerkám, jimž vyjadřovali jen minimální respekt. Po povedených úderech soupeřek přišlo šumění, naopak při winnerech Williamsové aréna bouřila.

To bylo poměrně očekávatelné. O poznání větší zklamání přišlo ze strany pořadatelů, kteří se k soupeřkám čtyřicetileté legendy uměli zachovat až neuctivě. Jeden příklad za všechny: poté co Ajla Tomljanovicová po skvělém výkonu Serenu ve 3. kole porazila, to chvílemi vypadalo, že na ni všichni zapomněli. Než se dostala k pozápasovému rozhovoru, musela si sednout na lavičku a vyslechnout si projev své soupeřky.

Ani následně se uznání Australance příliš nedostalo. Sociální sítě turnaje byly zaplaveny fotkami Sereny, Tomljanovicová se objevila jen v jednom skromném příspěvku.

Americké publikum si rozlučku se svou hvězdou evidentně užilo. Byla to velká sláva plná emocí, na kterou se přišli podívat i Tiger Woods či Mike Tyson. Jako Evropan jsem však byl z celé události v rozpacích.

Je jedině dobře, že se ve Flushing Meadows vrací do středu zájmu tenis samotný. Bylo by totiž smutné, kdyby se z prestižního a v mnoha ohledech zajímavého turnaje stala pouze „one woman show“.