Otočil se k Rusku zády, nařkl jej politik. Medveděv se snaží protlouct skrz nenávist z obou stran

- Jan Vojkůvka

Pozice světové jedničky Daniila Medveděva není jednoduchá. Na jedné straně mu je mnohými vyčítáno, že jako ruský tenista by neměl vůbec na tenisových turnajích být. Na straně druhé pak do něj tepou sami Rusové, že dobrovolně odložil národní symboly, aby mohl hrát. Sám Medveděv přitom chce jen být tenistou.

Co si Medveděv myslí o invazi Ruska na Ukrajinu, to si nechává pro sebe. Ne, nelze jednoznačně říct, že tím celou válku či tamní režim podporuje. Jen tím chrání tu část své rodiny, která v Rusku stále žije. Být Rusem v Rusku totiž taky není zrovna nejbezpečnější.

O tom, že v Rusku žijí mnozí, kteří mají hlavu vymytou propagandou, není třeba diskutovat. Jedním příkladem za všechny může být třeba zástupce Státní Dumy Roman Terjuškov, který se do ruského rodáka nedávno opřel. A to po vítězném finále v Los Cabos.

„Stejně jako většina Rusů, ani já jsem se na finále nedíval. Poté, co tento tenista na žádost západu odstranil ruskou vlajku, je pro mě a populaci mé země málo zajímavý,“ řekl Terjuškov a narazil na pravidlo, že tenisté z Ruska a Běloruska nesmí startovat na turnajích pod svými vlajkami a s národními symboly těchto zemí.

Terjuškov zároveň napadl Medveděvovo rozhodnutí žít ve Francii a schopnost mluvit plynně francouzsky. „Nerozumím, co znamená slovní spojení ruský tenista Daniil Medveděv. Pokud žije ve Francii a má pravděpodobně občanství země, kterou Moskva oficiálně označila za nepřátelskou, pak by bylo pravděpodobně správnější o něm psát jako o francouzském tenistovi ruského původu,“ poznamenal.

To jen potvrzuje, že někteří Rusové se chovají jako z příručky pro politiky Severní Koreje. A v takovém případě se není čemu divit, že například tenisté si nechávají své názory uzamčené hluboko v sobě. I kvůli svým rodinám, které v této zemi žijí.

I proto byla reakce na Terjuškovova slova ze strany Medveděva více než vyhýbavá a diplomatická. „Důležité je hrát tenis. Moje práce mě opravdu baví. Samozřejmě, je to o dodržování pravidel,“ řekl ke statutu neutrálního sportovce.

„Pravidla jsou velmi jasná, musíme hrát pod neutrální vlajkou. Ja jsem ale pořád Daniil Medveděv. Stále chci vyhrávat velké tituly, vyhrávat velké i malé zápasy. Na tom se nic nemění,“ pokračoval.

O dalších slovech Terjuškova se odmítl bavit, jako by veděl, že to vlastně ani nemá cenu. Jeho zájmem je hlavně hrát tenis a důkladně se připravit na obhajobu titulu z US Open. „Udělal jsem dobrý přípravný blok před americkými turnaji, což se normálně nedá, protože se hraje ve Wimbledonu. Cítím se stoprocentně fyzicky i psychicky připraven,“ dodal.

Rád by zopakoval svůj životní úspěch, a to navzdory nenávisti, která se na něj sype ze všech stran. Na urážky ze zemí mimo Rusko už si zvyknul, nic s nimi kvůli chování své země neudělá. Plivance z Ruska rovněž zvládá dobře odrážet. Zdá se, že psychická odolnost může být silnou zbraní šestadvacetileté světové jedničky...