Zázračný obrat v derby? Nemohla jsem tomu uvěřit! líčí finalistka Havlíčková

- Marek Bartošík

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z PAŘÍŽE – Místenku ve finále by si jistě zasloužily obě české naděje, zvítězit ale mohla jenom jedna. Lucie Havlíčková a Sára Bejlek svedly v semifinále juniorského Roland Garros více než dvouapůlhodinovou bitvu, na jejímž konci klesla jako dojatá vítězka na kolena sedmnáctiletá Havlíčková. „Po proměněném mečbolu jsem byla tak šťastná, že jsem měla na krajíčku. Vlastně jsem tomu ani nemohla uvěřit,“ zmínila po výhře 6:3, 6:7(2) a 7:5 členka TK Sparta Praha.

„Pojď!“ ozývalo se z obou stran na kurtu číslo 7, kde proti sobě zápolily ve velmi sympatické divácké kulise sedmnáctiletá Lucie Havlíčková a o rok mladší Sára Bejlek. Obě talentované Češky se snažily přetavit v úspěch své silné stránky – Havlíčková tradičně spoléhala na skvělý servis a agresivní hru, Bejlek na nesmírnou houževnatost a velkou variabilitu.

K prvnímu mečbolu se propracovala Havlíčková už za stavu 6:3, 5:4 a 40:30 při svém podání, Bejlek se ale po maratónské výměně, v níž se ocitla i na shrnuté plachtě na konci kurtu, zachránila nádherným vítězným kraťasem z bekhendu. Vyrovnaná druhá sada dospěla až do tiebreaku, ve kterém dominovala Bejlek.

Překvapivě lepší nástup do závěrečného dějství měla Havlíčková, jež odskočila do vedení 2:0. Bejlek ale reagovala ziskem pěti gemů v řadě a v tu chvíli se zdálo, že finálové místo vybojuje právě ona. Havlíčková však předvedla fenomenální obrat, když vlastní sérií pěti vyhraných gemů vydřela po dvou hodinách a 34 minutách postup do finále.

Lucko, jak se cítíte jako grandslamová finalistka?
Skvěle! Po proměněném mečbolu jsem byla tak šťastná, že jsem měla na krajíčku. Měla jsem fakt radost. Vlastně jsem tomu ani nemohla uvěřit, protože za stavu 2:5 už jsem si říkala: To je v háji, to jsem zase něco vyvedla z mečbolu… Ale otočila jsem to a ten pocit pak byl neskutečný.

Co se změnilo právě za stavu 2:5 ve třetím setu, kdy to vypadalo, že má všechny trumfy v rukou Sára?
Řekla jsem si, že nemám co ztratit. Letos už jsem jeden podobný zápas v semifinále otočila, měla jsem tehdy dokonce 1:5 a 15:40 ve třetím setu. Říkala jsem si: Zvládla jsi to jednou, tak to pojď zkusit znova! Vyšly mi tam nějaké dobré míče, které jsem zariskovala. A když to bylo 4:5, říkala jsem si: Pojď, to ještě otočíš!

A povedlo se. Jaké to vlastně bylo čelit Sáře? Jednak je to vaše deblová parťačka, jednak je proti ní skoro každý fiftýn neuvěřitelná dřina…
Hrát proti své deblové parťačce není nikdy jednoduché. A bylo to fakt nepříjemné, protože Sára hraje neskutečně dobře, je o rok mladší, běhá a je všude. Jsem ráda, že jsem to zvládla a doufám, že nám to půjde i v deblu.

První mečbol jste si vypracovala už ve druhém setu, Sára ale vykouzlila po dlouhé výměně dokonalý kraťas. Ohlédnete se ještě za zmíněným fiftýnem?
Sára zahrála na ten mečbol neskutečný úder. Že to zvládne za takového stavu, je nepochopitelné. Já bych si to hodila někde do ponožky. Na ten mečbol jsem si ani neměla co vyčítat, sotva jsem mohla něco udělat líp.

Na výhru jste vynaložila hodně energie, na konci jste dokonce i kulhala. O co se jednalo?
V posledním gemu jsem začala dostávat křeče do přední části stehen, což bylo strašně nepříjemné. Modlila jsem se, abych to zabila a nemusela běhat, protože nevím, jak bych to pak zvládla. A nedej bože, kdyby byl rozhodující supertiebreak… Ale naštěstí jsem to uhrála. Jsem opravdu unavená, protože jsme hrály dlouho a je to už můj čtvrtý třísetový zápas za sebou. Teď musím zůstat při zemi a soustředit se na debl.

Pořadatelé zařadili vaše utkání proti Sáře na kurt číslo 7, který je sice menší, ale atmosféra na něm byla parádní. Jak jste si užívala diváckou kulisu?
Atmosféra byla neskutečná, týká se to všech zápasů, které jsem na turnaji hrála. Lidi jsou tady fajn a hodně to prožívají. A když začali za stavu 2:5 tleskat, namotivovali mě. Je skvělé, že se chodí dívat i na nás, přestože nás skoro nikdo nezná.

Věřte, že fanoušci už vás poznávají víc a víc. Na závěr by nás zajímalo, co víte o své finálové soupeřce Solaně Sierraové z Argentiny, která v Paříži vyřadila mimo jiné Brendu Fruhvirtovou a Nikolu Bartůňkovou?
Celý turnaj jsem ji tady skoro nezaregistrovala. Jen jsem viděla, že porazila Brendu, a tak jsem si říkala: Aha, tak ta to asi umí! Před chvilkou jsem se viděla v posilovně s Niki Bartůňkovou a ptala jsem se jí, co mám od soupeřky čekat. Zjistila jsem, že hraje agresivně a že má trochu slabinu v servisu. Nicméně uvidím zítra, protože hrát jsem ji tady ještě vůbec neviděla.