Skromný Zdeněk ohromil Paříž! Ze zápasu si vezmu jen to nejlepší, hlásí Kolář

- Marek Bartošík

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z PAŘÍŽE – Zdeněk Kolář odjíždí z Roland Garros jako nečekaný hrdina! Český tenista svedl ve druhém kole monumentální bitvu s loňským finalistou Stefanosem Tsitsipasem, pouhý míček mu dokonce scházel k tomu, aby dostal zápas až do rozhodující páté sady. Pětadvacetiletý Kolář si svým výjimečným úsilím získal srdce pařížských fanoušků a ukázal, že se s ním hlavně na jeho oblíbené antuce musí počítat!

Když Zdeněk Kolář opouštěl po těsné porážce 3:6, 6:7(8), 7:6(3) a 6:7(7) téměř zaplněný dvorec Suzanne Lenglenové s kapacitou přes 10 tisíc míst, zamával divákům a rukama jim ukázal srdce. Byla to odměna za mohutné povzbuzování, jímž ho v utkání se Stefanosem Tsitsipasem hnali dopředu.

„Kolář, Kolář, Kolář!“ ozývalo se opakovaně z hrdel tisíců nadšených fanoušků, kteří vytvořili fantastickou kulisu, o níž sní každý tenista. K vidění byla vícekrát i pověstná mexická vlna, jíž diváci oslavili velký sportovní svátek.

Zdeňku, máte za sebou největší zápas dosavadní kariéry. Jaký byl?
Byl to výborný zápas, užil jsem si ho a odevzdal jsem maximum. Oba jsme hráli skvělý tenis. Myslím, že to fanoušky bavilo. Ze zápasu si vezmu jen to nejlepší a budu se snažit ještě zlepšit v těch momentech, které se dneska nepovedly.

Co vám prozradilo první utkání proti členovi Top 5 žebříčku o vašem tenise?
Potvrdilo mi, co jsem si před zápasem myslel. Tihle hráči mají velké zkušenosti a neudělají v důležitý okamžik lehkou chybu, ale taky to jsou jen lidi. Šel jsem do zápasu s tím, že můžu vyhrát. Žebříček na kurtu neplatí, počítají se tam morálka a boj o každý balón.

Vaši hru zdobily vydařené kraťasy. Byla to taktika?
Já je občas používám. Dneska jsme je zrovna v rozehrávce s tátou trénovali, protože zápas je dlouhý. A když má soupeř běžet pro tolik kraťasů, nějaké síly to vezme.

Jak hodnotil váš výkon táta, který je zároveň i vaším trenérem?
Táta mi řekl, že jsem hrál výborně, ať si to užívám. Prohra samozřejmě mrzí i jeho. Nicméně doufám, že jsem nikoho svým výkonem ani vystupováním nezklamal. Chtěl jsem vyhrát, věřil jsem si. Cítil jsem, že jsem byl v některých chvílích i lepší. Kdoví, jak by dopadl pátý set, protože fyzicky jsem na tom byl dobře. Věřil jsem, že bych to dokázal zvládnout.

K parádnímu výkonu vás namotivovaly i tisíce fanoušků. Jaké to bylo, když stadión volal vaše jméno?
Samozřejmě jsem to slyšel, to nejde neslyšet. Ale snažil jsem se stále koncentrovat na svoji hru a věřit si. Sestra mi po zápase psala, že bylo hezké slyšet naše příjmení. Ano, bylo to krásné, ale na kurtu jsem to nevnímal.

Ve vašem boxu tentokrát nebyl ani zdaleka jen váš táta. Kdo tedy sledoval utkání s Tsitsipasem přímo na místě?
Přijeli fanoušci a kamarádi, kteří hrají u nás v klubu. Fandí mi a přejí mi, občas jezdí po turnajích v Česku. Jsem jim moc vděčný, že se na mě přijeli podívat.

Pocházíte z městečka Bystřice nad Pernštejnem. Čím je zajímavé?
Líbí se mi tam příroda, kopce… Máme tam hodně sportovišť, u sebe jsou do minuty chůze kurty, bazén, fotbalové hřiště, hokejová a sportovní hala, bowling, squash, atletický stadion. V létě tam jezdí týmy na soustředění, je to tam fakt příjemné. Deset minut autem je hrad Pernštejn, je tam i zámek. Potěšilo mě, že po zápase jsem měl v telefonu esemesku od pana starosty. Opravdu rád se tam vracím.

Na závěr krásného zápasu s Tsitsipasem jste při odchodu z dvorce všem divákům zamával a symbolicky ukázal srdce…
Chtěl jsem jim poděkovat za to, jak se ke mně chovali, že se na nás přišli podívat a že mě povzbuzovali. Bylo od nich hezké, že to vydrželi čtyři hodiny. Zatleskat jim a zamávat bylo to nejmenší, co jsem pro ně mohl udělat.

Roland Garros, Paříž (FRA, 43 600 000 EUR, antuka)
2. kolo dvouhry mužů
ZDENĚK KOLÁŘ (134.) – Stefanos Tsitsipas (GRE, 4.) 3:6, 6:7(8), 7:6(3), 6:7(7)