Italský uragán zase řádil. Proti takové střelkyni jsem ještě nehrála, líčí Martincová

- Marek Bartošík

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z MELBOURNE – Aréna Johna Caina je pro české tenistky na letošním Australian Open zkrátka zakletá. Po Petře Kvitové a Kateřině Siniakové neuspěla ve stánku s kapacitou více než 10 tisíc míst ani Tereza Martincová, která na klouzavém povrchu podlehla italské ranařce Camile Giorgiové 2:6 a 6:7(2). „Tohle byla asi největší střelkyně, proti které jsem kdy hrála,“ sdělila po vyřazení z turnaje Martincová.

Hrozivé skóre 2:6 a 2:5 slibovalo rychlý konec, Tereza Martincová ale italskou hvězdu Camilu Giorgiovou navzdory zranění kolene ještě pořádně potrápila. Pak však v kritické chvíli nevyužila šanci na setboly, když zkazila return druhého podání. Sebevědomá Giorgiová, která loni opanovala prestižní turnaj v Montréalu, tak pronikla do třetího kola Australian Open.

Co vám chybělo k ještě většímu zdramatizování zápasu?
Za stavu 6:5 a 30:15 dala na její poměry o dost pomalejší druhý servis, tam byla velká šance. Do returnu jsem šla naplno, míček jsem měla před sebou, ale bohužel jsem trefila pásku. To byl asi moment, který jsem mohla zvládnout líp. V tiebreaku už výborně rozehrála začátek a nedala mi moc možnost, abych něco vymyslela.

Druhá polovina druhého setu byla hodně vyrovnaná, na začátku ale soupeřka řádila jako uragán, že?
Je to vždy hodně o ní, nehraje se moc výměn, což nemám úplně ráda. Ona to moc dobře věděla, a proto se snažila fiftýny utnout z prvního míče. Výborně servírovala, i když dávala nějaké dvojchyby (Giorgiová v utkání zahrála pět es a jedenáct dvojchyb, pozn. red.). První servis 190 a druhý 170 kilometrů za hodinu není u holek úplně obvyklý. Pak se trošičku stáhla a měla jsem šance, tiebreak byl ale zase hlavně o soupeřce.

Giorgiová nastřádala hned 31 vítězných úderů. Jak moc riskuje?
Tohle byla asi největší střelkyně, proti které jsem kdy hrála, vůbec nechtěla do výměny. Nicméně dá se na to reagovat, je potřeba vydržet tlak, neudělat chybu a využít nabídnutou příležitost. A vadí jí změna tempa – přeliftovaný úder nebo čop. V tom ale nejsem nejlepší.

Italka nepatří se svými 168 centimetry k nejvyšším tenistkám. Nakolik její údery odskakovaly?
Míče od ní jsou hrozně nízké. Už když jsem se šla na tenhle kurt rozehrát, extrémně mě překvapilo, jak je jiný oproti všem předchozím, na kterých jsem tady hrála. Povrch je na dotek úplně hladký a míčky na něm sjíždějí.

V jakém stavu je vaše pravé koleno, které vás bolelo už v utkání prvního kola?
Včera jsem koleno hodně řešila, byla jsem s ním u doktorů. Dávali mi do kolena proudy, aby zmizel otok, což byl základ. Pak mi koleno hodně ledovali. A přestože to není nejlepší, rozhodla jsem se hrát pod prášky proti bolesti. Když srovnám dnešní zápas a ten předchozí, tak o bolesti v koleni jsem samozřejmě stále věděla, ale byla o dost přijatelnější. V prvním zápase byla ta bolest ostrá, bodavá, dnes už byla taková tupější. I když se mi obtížněji reaguje na return a celkově nejsem tak výbušná.

Někdo s bolestmi raději vůbec nenastupuje do zápasu, někdo naopak bojuje nehledě na svůj zdravotní stav. Jaký je váš přístup?
Pořád mám spíš tendenci říct si, že to nějak půjde. Ale přijde mi, že si neuvědomuju, že jsem na úplné špičce a pokud nejsem stoprocentně ready, výkon nemůže být ideální.

Australian Open (AUS, 75 000 000 AUD, tvrdý povrch)
1. kolo dvouhry
TEREZA MARTINCOVÁ (47.) – Camila Giorgiová (ITA, 33.) 2:6, 6:7(2)