Slávu a luxus nahradila chudoba. Hvězda propadla depresím a lituje rozhazování peněz

„Snil jsem o tom, že se stanu tenisovým profíkem a moje rodina tomu obětovala vše. Táta byl zaměstnán v bankovním byznysu, kvůli mně ale dobré místo opustil,“ vzpomínal čtyřiačtyřicetiletý Australan v rozhovoru pro televizi Channel 7.

„Tvrdě jsem dřel a dosáhl toho, o čem jsem snil. Zároveň jsem vydělával dost na to, aby nikdo z rodiny nemusel chodit do práce,“ pokračoval bývalý osmý tenista světového žebříčku a finalista dvou grandslamů ve dvouhře.

Pak ale jeho kariéra začala dostávat trhliny. „Začala se kupit zranění a přišly problémy,“ vzpomínal Philippoussis, jenž nedbal rad svého okolí. „Říkali mi, abych si šetřil na horší časy, já to bral ale jako projev slabosti,“ nezastíral, že života si na přelomu tisíciletí hodlal užívat na maximum.

Jednou z jeho vášní byla luxusní a sportovní auta. V jeho vozovém parku nechyběly výstavní kousky od Mercedesu, Ferrari, Lamborghini či Bentley. „Kolikrát jsem auta z nudy střídal i po měsíci,“ mohl si tehdy dovolit jako pořádně zajištěný dvacátník žijící na Floridě. A když zrovna neměl vozidlo po ruce, místo cesty taxíkem si z fleku koupil nový Dodge Viper v přepočtu za skoro dva miliony korun.

Nic ale netrvá věčně. V roce 2009 musel vítěz jedenácti podniků ATP podstoupit už šestou operaci kolene a nastalo období temna. Doslova.

„Byl jsem několik měsíců mimo a pak už si toho nemohl moc dovolit. Kolikrát jsem musel prosit kamarády, aby mi koupili jídlo. Doma jsme sedm dnů v týdnu jedli těstoviny se zelím. Máma říkala, že je to jídlo pro chudé,“ líčil těžko uvěřitelný sešup dvojnásobný daviscupový šampion, který během kariéry vydělal v přepočtu více než 140 milionů korun.

„Hrozně jsem se styděl. Rodiče vše obětovali pro můj sen a já se o ně nakonec nedokázal postarat. Nikdy jsem neměl v srdci více bolesti, než když jsem viděl, jak mí milovaní kvůli mně trpí. Propadal jsem depresím,“ zakončil upřímné povídání rodák z Melbourne, jenž svůj definitivně poslední soutěžní zápas odehrál v roce 2015 v Newportu.