Třásly se jí ruce, necítila nohy, přesto zvítězila. Strašně náročný zápas, říká Krejčíková

- Marek Bartošík

Byla to obrovská dřina, Barbora Krejčíková ale nakonec protáhla svou vítěznou šňůru už na patnáct utkání. Šampionka z Roland Garros udolala ve třetím kole Wimbledonu navzdory zdravotním potížím Lotyšku Anastasii Sevastovovou po dvou hodinách a 31 minutách 7:6(1), 3:6 a 7:5. „Znamená to pro mě hrozně moc. Dívám se na trenéra a říkám mu, že jsem úplně mrtvá, třesou se mi nohy, necítím ruce. Ale to, že hraju ve Wimbledonu, mě hnalo dopředu. Pro premiéru je to perfektní výsledek. Nečekala jsem, že budu ve druhém týdnu,“ radovala se po postupu do osmifinále Krejčíková.

Barbora Krejčíková netajila, že si dnes na kurtu číslo 3 prožila kvůli intimním věcem velkou krizi. V duelu proti Anastasii Sevastovové nakupila 57 nevynucených chyb, mnohé z nich až triviální. Nehledě na potíže však zároveň nastřílela 44 vítězných úderů a získala 35 ze 44 fiftýnů po náběhu na síť. Právě voleje dovedly pětadvacetiletou Češku z významné části k cennému vítězství.

Utkání bylo do poslední chvíle nesmírně napínavé. Jak ho hodnotíte?
Bylo to velmi těžké, hodně jsem bojovala sama se sebou, protože jsem se necítila moc dobře. Moc si nepamatuji, co se dělo, jen jsem se snažila bojovat o každý míč. Na konci, když zkazila poslední míč, jsem byla extrémně šťastná, že je po všem.

Po proměněném mečbolu jste klekla na kurt a užívala si postup do osmifinále Wimbledonu. Můžete popsat, co pro vás tento úspěch znamená?
Znamená to pro mě hrozně moc. Dívám se na trenéra a říkám mu, že jsem úplně mrtvá, třesou se mi nohy, necítím ruce. Ale to, že hraju ve Wimbledonu, mě hnalo dopředu. Byli tam lidi, kteří nám fandili. Jak jsem hrála poslední výměnu, dostala jsem se z defenzivy, po čopu jsem naběhla na síť a věřila jsem, že to tam dohraju, protože se mi na síti hodně dařilo. Jak padl mečbol, byla jsem nadšená. Je super hrát ve Wimbledonu, ale dneska jsem tam fakt nechtěla být.

Proč jste se necítila dobře?
Není to spojené s ničím v turnaji, ale s tím, co se u holek každý měsíc děje. S tím se nedá bojovat, člověk to musí nějak přežít. Nejraději bych se viděla v posteli, ležela bych a nic bych nedělala. Dneska to bylo strašně náročné, jsem hodně vyčerpaná.

Přesto jste v utkání vyrazila hned ve 44 případech na síť, hned pětatřicetkrát jste uspěla. Jak důležitý byl tento herní aspekt?
Nesmírně. Když jsem fit, nevadí mi hrát delší výměny, cítím se v nich dobře. Ale dneska to nešlo, věděla jsem, že musím výměnu za jakoukoli cenu zkrátit a hned běžet dopředu. Včera jsme se bavili s trenérem o tom, že bych tam měla chodit víc. A dneska jsem k tomu byla zdravotním stavem donucena. Alespoň něco pozitivního, že mě něco přinutilo víc chodit na síť.

Byla jste dnes i nervózní, podobně jako třeba před osmifinále nedávného Roland Garros?
Zatím jsem necítila žádný stres. Nicméně myslím, že jak budu v turnaji postupovat dál, tak nervozita určitě přijde. Zatím jsem velmi šťastná a jsem na sebe pyšná. A také jsem vděčná za věci, které se tu staly. Snažím si užívat všechno, co se tady děje, protože je to můj debut ve dvouhře. Hodně věcí, o kterých jsem si nikdy nemyslela, že se stanou, jsou skutečností. Jsem opravdu velmi natěšená.

Wimbledon (GBR, 35 016 000 GBP, tráva)
3. kolo ženské dvouhry
Anastasija Sevastovová (LAT, 56.) – BARBORA KREJČÍKOVÁ (17.) 6:7(1), 6:3, 5:7