Podpora od legend? Je to čest, říká Krejčíková. Ke konci zápasu už ani nevnímala skóre

- Marek Bartošík

Při oslavě vítězství a postupu do finále Roland Garros poslala Barbora Krejčíková polibek své mentorce Janě Novotné do tenisového nebe. Pětadvacetiletá Češka se navíc mohla přímo na kurtu Philippa Chatriera opřít o podporu přítomných legend českého tenisu – Jana Kodeše a Martiny Navrátilové. „Vzhlížím k nim, mám je moc ráda. Je hrozná čest, když vám přijde zpráva od pana Kodeše nebo Martiny a chtějí vám pomoct,“ vyprávěla po vydřené výhře nad Marií Sakkariovou šťastná česká tenistka.

Monumentální semifinálová bitva na Roland Garros mezi Barborou Krejčíkovou a Řekyní Marií Sakkariovou by vydala na mnoho příběhů. Byl to zápas nahoru dolů. Když už to vypadalo, že nabuzená Sakkariová vyrovnanou řežbu ovládne, odhodlaná Krejčíková vyškrábala ze své tenisové spíže veškeré síly a schopnosti a dokráčela si k dalšímu mimořádně cennému vítězství (7:5, 4:6, 9:7).

Česká tenistka dokonce odvracela při svém podání za stavu 3:5 a 30:40 ve třetím setu mečbol, na který zahrála vítězný bekhend z voleje. Sama se postupně dostala k pěti mečbolům, přičemž právě šanci číslo pět proti skoro nezdolné řecké válečnici využila.

Máte za sebou tři hodiny a 18 minut semifinálového boje proti Sakkariové. Jak duel hodnotíte?
Byl to náročný zápas, Maria je opravdu dobrá hráčka a velká bojovnice. Dnes hrála opravdu dobře. Myslím, že jsme si obě zasloužily vyhrát, odehrály jsme skvělý zápas. Vyhrát ale může jenom jedna. Jsem šťastná, že jsem to já a že mám šanci odehrát další zápas.

Řecká tenistka působila po celou dobu velmi aktivně, kondičně je na tom evidentně skvěle. Do jakých všech mentálních a fyzických stavů vás dostalo mimořádně náročné střetnutí?
Upřímně jsem od začátku zápasu až do samotného konce ani nebyla nervózní, cítila jsem se docela fajn. Věděla jsem, že výměny jsou dlouhé. Uvědomovala jsem si, že ona je na tom fyzicky líp, já jsem se cítila unavená. Ke konci už jsem vůbec nevěděla, jaké je skóre. Jen jsem si říkala: Ona podává, někam jí to zreturnuj a zkus dát winner. Hrozně jsme se tahaly, byl to skvělý zápas. Jsem ráda, že jsme obě předvedly takový výkon. A trochu mě za Marii mrzí, že mohla vyhrát jenom jedna. Vím, že to je hodná a suprová holka.

Před loňským Roland Garros, které se uskutečnilo na podzim, jste byla mimo elitní stovku žebříčku. Teď je situace naprosto jiná. Jak svůj posun vnímáte?
Je něco neskutečného, jak teď hraju, jak se mi daří, je to úplně nepopsatelné. Sice jsem měla úspěchy v deblu, ale v singlu jsem teprve osm měsíců ve stovce.

Na kurtu se vám daří držet emoce pod pokličkou. Z klidu vás nevyvedl ani kontroverzní výrok umpirového rozhodčího při vašem čtvrtém mečbolu, když míč z rakety Sakkariové nakonec označil za dobrý. Jestřábí oko přitom ukazovalo aut.
V tom momentu jsem si říkala, že to je aut, ale co můžu dělat? Umpirový rozhodčí viděl míč jako dobrý a já s tím nic nezmůžu. Nemůžu nikomu zavolat, nemůžu změnit jeho rozhodnutí. Je důležité zůstat v klidu. Ivan Lendl byl celý kamenný, když hrál. A jak hrál dobře. Dokážu zůstat uvnitř klidná. Uvnitř jsem taková, jak vypadám na kurtu. A myslím, že ostatním holkám to musí vadit.

V Paříži jste letos dohromady odehrála už dvanáct utkání, další vás čekají. Kolik vám zbývá sil?
Nevím. Uvidíme, jak se budu cítit v pátek ráno. Teď jsem plná adrenalinu, cítím se dobře. V pátek mě čeká debl, tak doufám, že si dobře zahraju a hlavně budu něco dělat. Debl mi tam sedí. Vůbec mi nevadí, že nemám volné dny. Snad se dobře připravím a na finále budu ready (finále mezi Barborou Krejčíkovou a Ruskou Anastasií Pavljučenkovovou je na programu v sobotu, pozn. red.).

Dnes vám v lóži fandili také Jan Kodeš a Martina Navrátilová. Co pro vás jejich přízeň znamená?
Vzhlížím k nim, mám je moc ráda. Vždycky jsem je obdivovala za to, co udělali pro tenis, jak se jim dařilo a jak inspirovali nás všechny ostatní, kteří teď hrajeme. Je hrozná čest, když vám přijde zpráva od pana Kodeše nebo Martiny a chtějí vám pomoct. Jsou k vám hrozně milí, příjemní, chtějí vám dodat sebevědomí a energii. Je to krásné a strašně si toho vážím.

Na utkání samozřejmě dohlížel i váš trenér Aleš Kartus. A tentokrát už na něm bylo znát dojetí z velkého úspěchu.
Během patnácti minut jsme si oba pobrečeli. Je fajn, že se takhle daří, že se to tak hezky sešlo. Nějakou památku si domů odvezu, ať už to bude pohár, nebo talíř, tak v tento moment už je to jedno. Ráda si něco odvážím z turnajů, takže pro mě je už všechno splněno. Nicméně pořád budu makat a snažit se hrát svůj nejlepší tenis. Doufám, že by to mohlo vyjít i na ten pohár, bylo by to pěkné.

Roland Garros (FRA, 34 367 216 EUR, antuka)
Semifinále ženské dvouhry
BARBORA KREJČÍKOVÁ (33.) – Maria Sakkariová (GRE, 18.) 7:5, 4:6, 9:7