8. 2. 2021
Rozhovory Grandslam

Veselý chce výše. Jednou ty puzzle poskládám, přál si po maratonu. A co bolavá ruka?

Po dobrých výkonech z minulého týdne vstoupil Jiří Veselý úspěšně i do hlavní soutěže Australian Open. Postupem do druhého kola vyrovnal své maximum z roku 2018, vítězství se ale nerodilo snadno. V souboji s belgickým kvalifikantem Kimmerem Coppejansem prohrával nejlepší Čech 1:2 na sety a ve čtvrtém i pátém dějství musel dotahovat manko brejku, přesto příbramský rodák neklesal na mysli. „Věděl jsem, že šance pořád můžou přijít. Začal jsem být agresivnější a vytvářel si tlak, on znervózněl. V Austrálii jsem nikdy nehrál moc dobrý tenis. Je to pro mě cenné vítězství,“ liboval si po obratu Veselý, kterého nyní čeká jednodenní pauza. Poté změří síly s favorizovaným Španělem Carreñem-Bustou, šestnáctým tenistou žebříčku ATP.

Výhru jste vydřel za tři a půl hodiny. Co pro vás znamená?
Zápas byl náročný. V Austrálii jsem nikdy nehrál moc dobrý tenis, dnes je to pro mě tady teprve druhá výhra v kariéře. Jsem za ni nesmírně rád. Myslím, že los jsem měl papírově velice přijatelný. Soupeř ale prošel kvalifikací, a proto jsem věděl, že to zase až tak jednoduché nebude. Trochu jsem si to zkomplikoval sám. Začal jsem solidně, ve druhém setu jsem bohužel nevyužil mnoho šancí, totéž ve třetím. Tam jsem měl pět brejkbolů a tři šance na ukončení setu. Jak už to v tenisu bohužel chodí, když tyto míče neproměníte, začne se situace obracet ve váš neprospěch. Ve čtvrtém a pátém dějství jsem se vyhrabal z totální krize. Soupeř byl brejk nahoře, vedl 30:0. Byla tam spousta štěstí, ale rovněž jsem za tohoto stavu začal hrát nejlepší tenis a díky tomu jsem otočil. Zaplaťpánbůh, že jsem vyhrál.

Rozhodovala i hlava? Už jste přeci jen zkušeným tenistou.
Věděl jsem, že zkušenosti s dlouhými zápasy už mám. To mě drželo stále v koncentraci a naději. Na túře jsem už relativně dlouho a věděl jsem, že šance pořád přijít můžou, a že on tolik zkušeností s grandslamy nemá a může znervóznět. Možná to byla kombinace obojího. Já začal být agresivnější a vytvářel na něj ještě větší tlak, on hrál naopak opatrněji, znervózněl. Spojilo se to dohromady a já začal otáčet. Na druhou stranu hrál velice dobře, hlavně přímé míče z bekhendu, což je tady letos na velmi rychlém povrchu hodně nepříjemné. Ale podmínky máme všichni stejné. Jsem rád, že jsem dokázal zápas otočit. Určitě je to pro mě cenné vítězství.

V úvodu roku jste absolvoval náročné cestování i dvoutýdenní karanténu. Nebylo to ubíjející?
Bylo to určitě náročné, karanténa byla dlouhá. Všichni jsme se zuby nehty drželi, co to šlo. Poslední dny to opravdu bylo trápení, ale prošli jsme si tím všichni. I díky tomu, že jsem tady na prvním turnaji relativně uspěl a porazil dobré hráče, jsem šel do grandslamu s pozitivní náladou a motivací. V Antalyi to bohužel nevyšlo, i když jsem odehrál dobrý zápas (porážka 3:6 a 6:7 s Finem Ruusuvuorim – pozn. red.). Kdybych na úvod neuhrál nic ani tady v Austrálii, byla by situace jiná. Po dnešní výhře si můžu jít další duel užít a pokusit se sestřelit dalšího favorita.

K výhře jste si dopomohl i 22 esy. Je servis vaší hlavní zbraní?
Určitě. I v úvodu minulé sezóny, kdy jsem vyhrál v Indii a výkony šly nahoru i v Davisově poháru, mě servis velice držel. Má hra stojí na podání – fungovalo dnes i v minulých zápasech. Esa jsou takový bonus, důležitá jsou samozřejmě procenta prvního podání a vyhraných míčů. Jestli jde o eso, nebo přímý bod, je koneckonců jedno. Spíše je pro mě servis důležitý v tom, abych vytvořil psychický tlak na soupeře při jejich podáních.

Při generálce jste v pátek skrečoval čtvrtfinálové utkání pro bolest ruky. Jak na tom je?
Ruka je na tom dobře, jsem mile překvapen. V pátek jsem dohrával relativně v bolestech. Vzal jsem si prášky, po prvním setu jsem ale usoudil, že abych vyhrál, musel bych být na kurtu další dva. A i kdyby se to povedlo, byl by pátek večer a já musel hrát zase v sobotu. Ruka by neměla vůbec žádný čas na pauzu a zlepšení. Takto jsem celou sobotu a neděli strávil v péči fyzioterapeutů. Dávali mi ji dohromady. Jsem rád, že mi pomohli. Kdybych neměl ruku v pořádku a nemohl se opřít o podání, byla by to obrovská komplikace. I když ještě pořád trochu cítím bolest, jsem rád, že je ruka relativně dobrá. Čeká mě opět fyzio, ale je to na lepšící se cestě. Snad bude příště bolet zase o něco méně.

Jak to vypadá s vaší motivací?
Koronavirová krize všechno pozastavila. Minulý rok jsem začal dobře, i výsledky z konce roku 2019 nasvědčovaly, že se vracím zpět do formy. Cíle byly už tehdy vysoké a pořád se to nemění. Jsem relativně mladý, je mi 27 let. Nemyslím si, že už mám věk na to, abych přemýšlel o konci kariéry. A ani se nechci spokojit se šedesátým, sedmdesátým místem, kde víceméně velkou část kariéry pobývám. Je to fajn, ale pořád si dávám vyšší cíle. Věřím, že jednou ty puzzle poskládám a posunu se na daleko vyšší místa. Letošní sezóna začala relativně v pohodě. Určitě by bylo fajn přidat tady ještě nějaké vítězství. Posunout se a hrát zase ty největší turnaje, kde body skáčou daleko rychleji. Je to nekonečný příběh, ale i s mým rodinným zázemím si můžu tenis užívat a pokoušet se hledat cestu. Nezbývá než věřit, že ji najdu.

A žebříčkové cíle? Stále jsou okolo elitní třicítky?
Cokoliv, co člověk řekne veřejně, se může časem obrátit proti němu. Na to už jsem si zvyknul. Ale v téhle fázi kariéry od sebe očekávání mít musím, bez toho by to postrádalo smysl. Rád bych se teď vrátil do padesátky, to je hlavní cíl. A až ji prolomím, pak se můžeme dívat na další mety.

Loni jste se rozhodl nehrát kvalifikaci a nakonec se do hlavní soutěže Australian Open nedostal žádný český muž. Je poslední výhra o to sladší?
Je to fajn. Jsme tady s Tomášem Macháčem. Je super, že se mládí začíná prosazovat. Tomáš prošel kvalifikací loni v Paříži, teď zase. Bylo by skvělé, kdyby se mladí kluci jako Vrbenský, Lehečka, Svrčina a další navzájem táhli a dokázali se prokousávat na grandslamy. Vzhledem k tomu, že mi loni utekla v Austrálii jen těsně hlavní soutěž, byl pro mě program složitý, a tak jsem zvolil jiný. Sice jsem vynechané kvalifikace litoval, na druhou stranu jsem pak vyhrál turnaj v Indii, takže to tak asi mělo být. Teď bych si přál, aby dorostla další generace a bylo nás tu Čechů zase co nejvíce.

Australian Open (AUS, 80 000 000 AUD, tvrdý povrch)
1. kolo mužské dvouhry
Kimmer Coppejans (BEL, 178.) – JIŘÍ VESELÝ (68.) 4:6, 6:3, 7:6(3), 3:6, 3:6

Jiří Veselý

přečtěte si také

Diskuze


Pro přidávání komentářů do diskuze se musíte přihlásit. Pokud nemáte svůj účet, můžete se registrovat.

Vděčnost i zklamání. Smolařka Stojanovičová se vyjádřila k závěru olympiády v Tokiu

Mohl to pro ni být vrchol kariéry, jenže vše dopadlo nehorším možným scénářem. Srbská tenistka Nina Stojanovičová se chtěla na olympijských hrách v Tokiu poprat po boku Novaka…

Murray, Venus W. a další. Organizátoři turnaje v Cincinnati rozdali divoké karty

Jedním z vrcholů turnajové šňůry na amerických betonech bude také Western & Southern Open v Cincinnati, jehož hlavní soutěž vypukne 15. srpna. Tamní pořadatelé už oznámili…

Brzké vypadnutí obhájce titulu. Kyrgios přemýšlí o konci kariéry

Chýlí se v pouhých 26 letech kariéra tenisového rebela ke svému konci? Nick Kyrgios před začátkem podniku ATP ve Washingtonu v jednom z rozhovorů připustil, že je to možné.…

Grandslamové vítězky se odhlašují z Montréalu, těží z toho Češka

Druhá hráčka ženského žebříčku Naomi Ósakaová se po brzkém konci na domácích olympijských hrách v Tokiu rozhodla nestartovat na podniku WTA 1000 v kanadském Montréalu. Spolu s…

Denní menu, 3.8.2021: Kr. Plíšková v Kluži vyřadila turnajovou čtyřku

Kristýna Plíšková si v prvním kole podniku WTA v Kluži poradila s Italkou Martinou Trevisanovou ve dvou setech, a získala tak skalp čtvrté nasazené hráčky v singlovém pavouku. Na…

Svijany Open: Svrčina ovládl české derby. V osmifinále je i Macháč

V úterý naplno začala hlavní soutěž libereckého antukového challengeru Svijany Open. Dalibor Svrčina (na snímku) přehrál v českém derby Jonáše Forejtka bez ztráty setu. Tomáš…

Další články