Boty na trávu už mám z letoška, směje se česká naděje Nosková a vyhlíží nové výzvy

- Michal Hladký

Šestnáctiletá Linda Nosková přišla stejně jako spousta jejích vrstevnic kvůli koronaviru o dva juniorské grandslamy. Jenže všechno zlé je k něčemu dobré. Členka nastupující ženské tenisové generace využila divokých karet a na okruhu WTA se zúčastnila dvou pražských podniků. „Samozřejmě jsem za tyto možnosti ráda. Na Prague Open bych jinak ještě tak dva tři roky neměla šanci startovat,“ nechala se Nosková slyšet exkluzivně pro Tenisový svět.

Viděl jsem, že jste nedávno hrála v Polsku. O co se jednalo?
Byla to tamní první liga. Hrála jsem za Bílsko-Bělou společně například s Terezou Smitkovou nebo Polkou Majou Chwalińskou. Byla jsem ráda, že jsem si mohla někde zahrát. K tomu tak kvalitní zápasy. Nakonec náš tým skončil druhý, což je skvělé. 

Jak jste se k tomu dostala?
Když se v Česku zavřely kurty, tak trenér, se kterým se dobře znám, mi doporučil jeden polský klub. Řekl mi, že tam mohu přijet a zahrát si. Byla jsem tam týden, pak jsme se domluvili na turnaji.

Proč jste se nerozhodla objet nějaké podniky nižších kategorií? Spousta Čechů se vydala do Řecka či Egypta…
Chtěla jsem spíše zůstat doma a trénovat. Ani jsem moc netoužila jezdit někam takhle daleko. Ale jak jsem se dívala, tak v řeckém Irákliu silně pršelo, takže bych si stejně moc nezahrála.

Jak hodnotíte uplynulou sezonu? Dostala jste se díky divokým kartám na dva turnaje WTA v Česku, ve vašich letech to jsou určitě zkušenosti k nezaplacení.
Samozřejmě jsem za tyto možnosti ráda. Na Prague Open bych jinak ještě tak dva tři roky neměla šanci startovat. Na druhou stranu jsem trochu zklamaná, protože jsem si kvůli koronaviru zahrála jen na dvou juniorských grandslamech (French Open, Australian Open – pozn. red.). Určitě jsem chtěla odehrát víc turnajů, ale jak se podmínky ve světě pořád měnily, tak bylo obtížné cokoliv naplánovat.

Na juniorském French Open jste dokráčela v singlu do čtvrtfinále. Panuje takhle zpětně spokojenost?
Není to špatné, ale chtěla jsem více. Nicméně jsem ráda za všechny zápasy, co jsem tam mohla odehrát. A to i za debla. Dlouho předtím jsem nehrála žádné turnaje, takže to byla tak trochu nová situace. (usmívá se)

Zmínila jste se, že vás mrzelo nekonání juniorských soutěží v rámci US Open a Wimbledonu, a to možná i proto, že jste se jich ještě nikdy nezúčastnila. Těšíte se, až okusíte atmosféru těchto grandslamů?
Jednoznačně. Moc ráda bych se dostala do USA, zahrát si na US Open je jedním z mých snů. Příští rok bych chtěla objet všechny čtyři grandslamy.

Nicméně do Ameriky jste se dostala už vloni, když jste reprezentovala Česko na juniorském Fed Cupu a napomohla jste k celkovému druhému místu. Oblíbila jste si tuto zemi?
Už předtím, než jsem tam poprvé byla, jsem chtěla navštívit USA, a to snad nejvíce ze všech zemí na planetě. Mým snem by bylo se tam jednou třeba usadit.

A travnatý povrch na Wimbledonu? To není úplně pro vás?
Já nevím, nikdy jsem na trávě ani netrénovala. Boty už mám z minulého ročníku, který se bohužel neuskutečnil. (směje se) Takže doufám, že je obuji tento rok.