Úspěšná kvalifikantka Martincová: o šílené herní úrovni i kuriózním sbírání míčků

- Jan Vojkůvka, Marek Bartošík

Počtvrté v letošní sezoně se povedlo Tereze Martincové úspěšně projít kvalifikací na turnaji WTA. Ve finálovém kole si poradila s bývalou světovou dvanáctkou Sabine Lisickou, kterou porazila ve třech setech 6:2, 1:6, 6:3. Kromě soupeřky se ovšem musela vypořádat i s trochu netradiční nepřipraveností, která dle jejích slov snižovala její herní úroveň.

Martincová šla do utkání v roli papírové favoritky a svou pozici dokázala uhájit. Byť je Lisická v tenisovém prostředí velmi známé jméno a patří mezi hvězdy ženského bílého sportu, v posledních letech ji stíhají zdravotní trable, kvůli kterým je aktuálně až v sedmé světové stovce.

Zápas to však pro Martincovou nebyl vůbec snadný. Na vině byla zejména absence tréninkového zápřahu, který české hráčce chyběl kvůli pozitivnímu testu na covid. „Po Ostravě jsem se cítila unavenější. Pár dní po turnaji jsem šla na testy a byla jsem pozitivní,“ přiznala Martincová.

Duel ale zvládla, ztrátu druhého setu hodila za hlavu a úspěšně se kvalifikovala do hlavní soutěže turnaje WTA.

Stihla jste kvůli pozitivnímu testu na covid před prvním startem v Linci vůbec nějaké tréninky?
Jo, to jo. Pár jsem jich stihla, ale hodně zvolna. Musela jsem jít na EKG kvůli srdci. Pokud by se na něm ukázalo, že mi to sedlo na srdce, tak bych nemohla vůbec hrát.

Jak hodnotíte svou herní úroveň z kvalifikačních zápasů s ohledem na prodělaný covid?
Herní úroveň je šílená. Ale snažím se prostě nějak hrát s tím, co v sobě mám, když to tak řeknu, bez tréninku. Je to poslední turnaj a chci z toho vytěžit maximum. Nemohu se vůbec zaobírat tím, co se posledních pár dnů dělo. Snažím se hrát z toho, co v sobě mám, ale nemohu říct, že jsem připravená.

Přesto jste dnes porazila známé jméno, i když se teď Lisické dlouhodobě nedaří. S pár výjimkami dlouho nehrála. Jak na vás působila?
Musím říct, že je cítit, že má své kvality. V nějakých důležitých momentech vytáhla výborné balóny, má slušný servis. Trochu si myslím, že kondičně na tom není nejlépe a nevydrží tak dlouho. Má svou agresivní hru, dokáže zahrát skvělé míče, ale není to tak stabilní. Trochu se pere s kondicí, aby vydržela ten svůj level, na který byla zvyklá.

Dnes se hrálo bez sběračů míčků. Jaké to pro vás bylo?
Takové nepříjemné, obzvlášť proto, že nejsem úplně v nejlepší kondici. Takže si tam ještě chodit pro míčky bylo takové... Já nevím, no. (směje se) Pro všechny to bylo stejné, ale je to zvláštní.

Věděla jste už před zápasem, že budete hrát bez sběračů?
Nevěděla, respektive před zápasem jsem to zjistila, když mi přišel e-mail. Já si to přečetla ráno, než jsem šla hrát.

Budou takové podmínky i v hlavní soutěži?
Nemyslím si. Myslím, že v hlavní soutěži už budou sběrači.

V hlavní soutěži máte nalosovanou Janu Fettovou z Chorvatska, také úspěšnou kvalifikantku. Už s ní máte odehrané nějaké zápasy. Co od té soupeřky čekat, jak dobře ji znáte?
Bude hlavně záležet na mně. Vůbec se nehodlám zaobírat soupeřkou, protože si dovolím říct, že když se budu cítit fyzicky lépe, tak se dá hrát úplně s každým. Rozebírat soupeřku pro mě nemá momentálně vůbec cenu.

Jaká je podle vás organizace turnaje? Jsou nějaké rozdíly třeba oproti Ostravě?
S Ostravou se to nedá srovnávat, ta byla organizačně úplně jinde. Tady celkově trochu pokulhávají. S jídlem, transporty a celkově... Tady pořád čekáme na transport, do toho chodíme venku docela kus na tréninkové kurty. Pořád řešíme jídlo, v kolik a jak, jestli je lepší na kurtu nebo na hotelu. Je to takové, že něco jako dostaneme v krabičkách. Samozřejmě, na tu dobu, co se děje, tak se i tady s tím snaží popasovat co nejlépe. Jsem hlavně ráda, že je vůbec možnost turnaj hrát.