Martincová vyřadila neoblíbenou soupeřku a věří v konzistentní zlepšení

- Jan Kousal

Tereza Martincová má za sebou úspěšný vstup do své páté kvalifikace na pařížském French Open. Rusku Valerii Savinychovou porazila ve dvou setech 6:3 a 7:5 a za účastí v hlavní soutěži vykročila rodačka z Prahy pravou nohou. K postupu přes neoblíbenou soupeřku jí pomohl zejména kvalitní servis.

Martincová šla do zápasu jako favoritka, tlak na svou osobu si ale nijak nepřipouštěla. „Jsem tady čtvrtá nasazená a poslední dobou se cítím dobře, ale nechci říkat, že to byla povinnost,“ hodnotí výhru nad ruskou soupeřkou česká reprezentantka.

„Přece jenom jsme na grandslamu a je potřeba předvést kvalitní výkon, aby se vyhrálo,“ uvědomuje si Martincová a zároveň zdůrazňuje: „Je to tu hodně ošemetné. Spousta favorizovaných hráčů i hráček už vypadla, takže je třeba se koncentrovat.“

Výsledek 6:3 a 7:5 sice nesvědčí o žádném velkém dramatu, Martincová to ale rozhodně proti neoblíbené hráčce neměla jednoduché.

„Ona je ten typ hráčky, co nemám moc ráda. Naopak bych řekla, že jí strašně sedí proti mně hrát,“ myslí si 121. hráčka světového žebříčku. „Přijde mi, že ona se proti mně chce vždycky vytáhnout. Čím lepší máme výměny, tím stoupá i její výkon. Jednodušší míče ale paradoxně často kazí,“ dodává.

Savinychová byla shodou okolností soupeřkou Martincové i z kraje roku v Melbourne. I tam se z výhry radovala Češka. „Asi mi ta zkušenost i pomohla, protože jsem věděla, které údery má silné a z kterých naopak chybuje.“

Hodně dominantně si nasazená čtyřka pařížské kvalifikace počínala při vlastním podání. Za celý zápas povolila soupeřce jen dva brejkboly. „Servis ke své hře potřebuji. Poslední dobou ho mám stabilní a věřím si na něj.“

I dva brejkboly však Rusce stačily k tomu, aby se brejkem postarala o zápletku druhé sady. „U ženského tenisu není tohle nic neobvyklého. Když jsem o servis přišla, věděla jsem, že se nic zásadního neděje.“ A tak tomu i bylo. Martincová si hned v následující hře vzala ztracené podání zpět a začala směřovat k vítězství. „Když už o podání přijdu, tak se o to víc snažím dostat soupeřku pod tlak, aby to neměla zadarmo a musela si to potvrdit.“

Na pařížský grandslam, kde si ještě nikdy nezahrála hlavní soutěž, se Martincová naladila povedeným vystoupením v tureckém Istanbulu, kde dokráčela až do semifinále. Aktuální formu však hodnotí opatrně a velký význam jí nepřikládá: „V tenisu můžete jeden týden dostat na zadek a další zase vyhrát turnaj. Záleží na spoustě faktorů,“ zmiňuje například rozdílnost povrchů, míčků, ale i soupeřky a oblíbenost turnaje.

„Věřím, že se zlepšuji konzistentně. Už před Istanbulem jsem cítila, že se mé výkony hodně stabilizovaly,“ těší Martincovou průběh covidem poznamenané sezóny.

Letošní tenisové podniky se konají ve znamení roušek a dezinfekce. Ani Roland Garros pochopitelně není výjimkou. „Ta bublina je pořád stejná, i když je fakt, že v Americe to bylo o dost přísnější,“ porovnává česká reprezentantka turnaj s nedávným US Open. „Tady mě zaujalo, že i u východu z hotelu stojí security, aby někoho nenapadlo někam jít,“ přináší zajímavý postřeh.

K turnaji také neodmyslitelně patří testování všech účastníků. Sama Martincová už počet testů ani nepočítá. „Určitě už mám za sebou tak 20 až 30 testů,“ odhaduje. Zvláštní doba na její denní režim podle vlastních slov velký vliv nemá. „Tenisové schéma se pro nás nemění. Kurty, trénink, jídlo, hotel a odpočinek,“ konstatuje na závěr Tereza Martincová.