Wawrinka před finále US Open plakal. Po kariéře by chtěl být kuchařem

- Petr Šístek

Aktuálně třetí hráč světového žebříčku, Stan Wawrinka, se pro italský deník Gazzeta dello Sport rozpovídal nejen o tenisových záležitostech. Přiznal svou vášeň pro vaření a po konci tenisové kariéry by si rád otevřel svou restauraci.

Kdyby byl kuchařem, byl by v této činnosti, ke které má stejně kladný vztah jako k tenisu, hvězdou. V současné době se ale stále prohání po světových kurtech a v New Yorku uhranul fanoušky skalpem Novaka Djokoviče, díky němuž získal již třetí grandslamový titul kariéry.

Přitom až do svých 28 let si nezahrál ani jedno grandslamové finále, ale od té doby každou sezonu ovládl jeden z grandslamů. „K dosažení grandslamového finále se nám musí podařit skloubit hodně věcí. Já jsem se za poslední roky zlepšil především po mentální stránce. Nyní vím, že mohu přehrát každého hráče, když budu hrát svůj nejlepší tenis,“ vysvětluje Wawrinka. V posledních dvou finále byl přitom jeho soupeřem Novak Djokovič, úřadující světová jednička. „Je potřeba vyzdvihnout Novaka, že pokaždé do finále postoupil. Proti němu potřebuji hrát na hraně svých možností, riskovat a bojovat,“ přiznává Švýcar. Rodák z Lausanne také přiznává, že před finále US Open plakal. „Ano, byl jsem mírně nervózní před odchodem z šatny. Naštěstí, když už jste na kurtu, tak je to všechno jiné. Můžete se soustředit a víte, co musíte dělat.“

Zatímco po minulých grandslamových titulech Wawrinka často zažíval herní útlum, tentokrát na velkolepé newyorské představení dokázal navázat povedených vystoupením na turnaji v Petrohradu, kde došel až do finále. „Ano, jsem šťastný, že se mi podařilo plynule navázat dobrou hrou jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Avšak po US Open jsem byl velmi unavený a Zverev hrál ve finále skvěle, ještě o něm v budoucnu hodně uslyšíme," smekl Švýcar před jedním z největších talentů současného tenisu.

Na otázku, kteří tenisté budou členy nové Velké čtyřky světového tenisu, Wawrinka nezaváhal zavtipkovat. „Vyčkejte, podívám se do své křišťálové koule… Ale vážně, v tuto chvíli je to opravdu těžké říci. Dominic Thiem je již nyní v první desítce, Lucas Pouille a Alexander Zverev zrovna vyhráli své první tituly. A nesmíme zapomínat na talentované hráče, jakými jsou Taylor Fritz, Borna Čorič či Elias Ymer. Bude zajímavé sledovat, kde budou za dva nebo tři roky,“ přemítá trojnásobný grandslamový šampion, který paradoxně mezi Velkou čtyřku sám nikdy nebyl počítán.

Zásadním zlomem ve Wawrinkově kariéře bylo angažování trenéra Magnuse Normana. „Magnus je skvělý člověk. Velice se mi líbí jeho pohled na hru, sám byl vynikajícím hráčem, a tak ví, co obnáší zápasy na centrálním dvorci či v grandslamovém finále,“ vysvětluje. Po kariéře se ale po vzoru mnohých kolegů na trenérskou dráhu vydat nehodlá. "Mám zcela odlišné plány, například si otevřít restauraci. Vaření mám opravdu rád, miluji, když jedu do Asie a mohu si zde koupit koření pro mé recepty."

Fanoušci obdivují zejména jeho ladný jednoručný bekhend. Chtěl by ale Wawrinka některý ze svých úderů nejraději vyměnit s některým ze současných či minulých hráčů? „Svého času jsem měl potíže s bekhendovými voleji, takže kdybych je uměl hrát jako Edberg, tak by to bylo fantastické,“ zasnil se Švýcar. Hráč na druhé straně kurtu je pro tenistu vždy rivalem. Má ale Wawrinka na okruhu nějaké přátele? „Ano, samozřejmě, vycházím dobře s mnoha kolegy. Samozřejmě jsem si velmi blízký s Rogerem (Federerem) a několika francouzskými hráči, jako jsou Monfils, Mahut či Benoit Paire."

I přes četné úspěchy ale stále zůstal švýcarský tenista skromný. "Nejsem typ člověka, který by hloupě utrácel velké peníze. Rád pozvu přátele a mou rodinu na večeři, můžu si dovolit bydlet v dobrých hotelech a dopřát si krásné výlety." Na druhou stanu ale tenis má i své stinné stránky. "Někdy je těžké, že musíte hodně cestovat. Zmeškal jsem tak narozeniny své dcery nebo svatbu kamaráda. Ale vím, že můj život se s koncem kariéry změní a budu moci uskutečnit všechny věci, které jsem dosud nestíhal,“ dodává Wawrinka. Když zmínil svou dceru, nabízí se otázka, jakým je otcem. „Někdy jsem měkký, někdy naopak tvrdý, záleží na situaci. Ale když jsem ve Švýcarsku, snažím se s Alexií trávit co nejvíce času." A co by jí poradil do budoucna? „Ať se rozhodne udělat cokoliv, co ji udělá šťastnou.“

Na závěr sympatický Švýcar zodpověděl krátký dotazník

Čím byste se živil, kdybyste se neprosadil ve sportu?

„Pravděpodobně bych se stal šéfkuchařem.“

Jakého zlozvyku byste se nikdy nevzdal?

„Ranního šálku kávy u čtení novin.“

Sledujete ostatní sporty?

„Ve Švýcarsku chodím na hokej, zejména na můj oblíbený klub HC Lausanne. Také mám rád fotbal, zejména naživo.“

Neptali jsme se Vás na žádné otázky ohledně Rogera Federera. Chtěl byste mu něco vzkázat?

„Doufám, že se příští rok vrátíš stejně silný jako dříve, abych o tobě mohl zodpovědět mnoho nových otázek, kamaráde."