Kariéra hvězdy –⁠ Iveta Benešová: Vítězka Fed Cupu, Wimbledonu a členka TOP 20

Benešové se dařilo již v juniorských letech. V kombinovaném žebříčku vystoupala na čtyřiadvacáté místo světa, mimo jiné porazila Kim Clijstersovou či svedla neúspěšnou třísetovou bitvu s Danielou Hantuchovou. Svět juniorek opustila v sedmnácti letech a postupně začala nakukovat mezi profesionálky.

První solidnější sezónu prožila v roce 2002. Trápila legendární Amelie Mauresmovou či Justine Heninovou, na závěrečném turnaji v Bratislavě byla blízko úvodnímu titulu. Po postupu z kvalifikace prošla až do finále, které nakonec dopadlo v její neprospěch.

Ve dvouhře dosáhla na pětadvacáté místo
Na úvodní trofej z WTA si Iveta Benešová musela počkat na přelom února a března roku 2004. V Acapulcu zvládla tříkolovou kvalifikaci, v průběhu celého působení v Mexiku přišla o jedinou sadu. Do konce sezóny si připsala dvě neúspěšné finálové účasti nebo 3. kolo v Indian Wells.

Česká tenistka zažívala lepší týdny, které střídala s těmi horšími. V letech 2005 a 2006 se pohybovala okolo padesátého místa světa. V sezóně 2007 se vinou šesti porážek za sebou propadla mimo elitní stovku, do které se následující rok vrátila ve velkém stylu. Zásluhu na tom mělo finále v Oeiras, vzápětí postoupila do čtvrtfinále v Praze či třetího kola na French Open. Do konce ročníku uhrála semifinále ve Forest Hills, sezónu zakončila na třiačtyřicáté příčce.

Benešová v roce 2009 pokračovala ve skvělých výsledcích. Uhrála finále v Hobartu, semifinále v Acapulcu a Monterrey nebo čtvrtfinále v Miami, po kterém vyšplhala na kariérní maximum ve dvouhře, když pobývala na pětadvacátém místě dvouhry. Do konce roku ještě zvládla přidat semifinále v Praze nebo čtvrtfinále v Tokiu.

Během následujících sezón Češka dokázala vybojovat dvě osmifinále na Australian Open. Do stejné fáze prošla na prestižním turnaji v Montrealu. Později dobyla turnaj ve Fesu, což byl její druhý a poslední titul ze dvouhry. Mnohem více jich přidala ve čtyřhře. 

Debl přinesl čtvrtfinále US Open a titul ze smíšené čtyřhry Wimbledonu
Poprvé v něm dala vědět v sezóně 2004, kdy uhrála finále v San José. O rok později s Květou Peschkeovou získaly titul v Paříži, po němž poprvé v kariéře nakoukla do TOP 50 čtyřhry. Češky ještě společně v Charlestonu nezvládly finále, následně se jejich tenisové cesty rozešly. Iveta Benešová do konce roku vybojovala finále v Hertogenboschi, které ji vyneslo šestadvacátou pozici.

Benešová se až na několik měsíčních výpadků dlouhých osm let držela v nejlepší padesátce žebříčku deblu. Od října 2009 do konce sezóny 2012 byla stálou členkou TOP 35, v průběhu těchto let také hráčkou nejlepší dvacítky.

Velkým podílem se o vše zapříčinilo spojení s Barborou Strýcovou, se kterou již ve Stockholmu 2008 získala titul. Významnější spolupráce nastala od ledna 2009 do srpna 2012. Česká dvojice během necelých čtyř let získala deset trofejí (z celkových čtrnácti Benešové), na US Open dokráčela do čtvrtfinále. Skvělé výsledky vynesly Ivetu Benešovou až na žebříčkové maximum čtyřhry, kterým bylo sedmnácté místo.

Benešová své nesporné kvality v deblu prokazovala také v mixu. Na Australian Open 2009 s Lukášem Dlouhým postoupila do semifinále, na French Open 2011 vybojovala účast mezi osmi nejlepšími debly. Největší úspěch přišel o několik týdnů později, společně s Rakušanem Jurgenem Melzerem bez ztráty setu dobyli Wimbledon, když mimo jiné porazili Liezel Huberovou s Bobem Bryanem nebo ve finále přehráli dvojici Maheš Bhúpatí, Jelena Vesninová.

Reprezentační kariéra
Češka se již krátce po vstupu na okruh WTA objevovala ve Fed Cupu. V ženské týmové soutěži debutovala již v sezóně 2002, kdy zasáhla do dvouhry i čtyřhry. Celkově odehrála třiadvacet zápasů, přičemž měla mírně zápornou bilanci 11:12. I přes to byla její role velmi důležitá.

V roce 2008 nastoupila do baráže o návrat do Světové skupiny proti Izraeli. Během nedělního dne nejprve zvládla dvouhru proti Šahar Peerové, za stavu 2:2 poté společně s Květou Peschkeovou zvládly čtyřhru s domácím deblem Šahar Peerová, Cipora Obzilerová.

Benešová s Peschkeovou o rok později mohly dovést Češky do finále Fed Cupu. V závěrečné čtyřhře ale s Američankami Liezel Huberové a Bethanie Mattekové-Sandsové prohrály 6:2, 6:7, 1:6, když ve druhém setu za stavu 5:2 nevyužily mečbol.

V sezóně 2011 však Benešová již výrazně přispěla k prvnímu českému triumfu v samostatné historii. Do semifinálového zápasu závěrečné čtyřhry proti Belgii nastoupila po boku Barbory Strýcové, se kterou porazily dvojici Flipkensová, Wickmayerová dvakrát 6:4. Následující ročník si ještě zahrála první kolo proti Německu. V úvodním zápase přehrála Sabine Lisickou 2:6, 6:4, 6:2, což za rozhodnuté stavu potvrdila se Strýcovou proti deblu Görgesová, Grönefeldová.

Pro Ivetu Benešovou se tehdy jednalo o poslední zápas ve Fed Cupu. O půl roku později musela kvůli problémům s ramenem zapomenout na profesionální okruh, na který se vrátila po osmnácti měsících. French Open 2014 ovšem bylo jejím závěrečným turnajem kariéry.

Oficiální ukončení ohlásila v srpnu též sezóny. V jednatřiceti letech.

Nejlepší umístění ve dvouhře: 25. místo
Nejlepší umístění ve čtyřhře: 17. místo
Největší výhry: 4 skalpy hráček TOP 10:
3. místo žebříčku dvouhry – Jelena Jankovičová (2. kolo Montreal 2010)
5. místo žebříčku dvouhry – Mary Pierceová (2. Australian Open 2006)
6. místo žebříčku dvouhry – Samantha Stosurová (Osmifinále Brisbane 2012)
10. místo žebříčku dvouhry – Věra Zvonarevová (2. kolo, Charleston 2005)
Nejlepší výsledek na grandslamu ve dvouhře: Osmifinále Australian Open (2011, 2012)
Nejlepší výsledek na grandslamu ve čtyřhře: Čtvrtfinále US Open (2011)
Nejlepší výsledek na grandslamu ve smíšené čtyřhře: Titul z Wimbledonu (2011)
Počet finále na okruhu WTA ve dvouhře: 8 (2 tituly –⁠ Acapulco, Fes)
Počet finále na okruhu WTA ve čtyřhře: 26 (14 titulů)