Jdu ti po krku, Connorsi! Štěpánek vyhlásil útok na Australian Open 2019

- David Soumar, Jan Vojkůvka

Areál pražské Sparty zažil další setkání s hvězdou českého tenisu. Čerstvý bronzový medailista z olympiády v Riu, Radek Štěpánek, se před odletem na další sérii turnajů v tenisovém kolotoči zúčastnil tiskové konference, během níž se také zastavil s redaktorem Tenisového světa, s nímž provedl exkluzivní rozhovor, na kterém obdržel také dvě zapeklité hádanky o Jimmy Connorsovi a jeho rekordu. Jak si vedl?

Radek Štěpánek svůj sport miluje. Oddanost tenisu je z něho cítit a mezi jeho plány patří i to, že by se zúčastnil olympijských her v Tokiu, což potvrdil i se svou bronzovou medailí z Ria na kameru při exkluzivním rozhovoru pro Tenisový svět. „Je to běh na dlouhou trať. Já se momentálně soustředím na to, co mě čeká v nejbližších týdnech, ale Tokio je pro mě velkou výzvou a motivací dál na sobě tvrdě pracovat a udržovat si takovou výkonnost, abych se mohl prát o místo v Tokiu.

Je to obrovská motivace. Klepu na dveře první světové stovky ve dvouhře, tak bych se tam rád do konce sezony probojoval a tím si zajistil start na grandslamových turnajích. To je jeden z minicílů, které bych si chtěl splnit, než sezona skončí. Samozřejmě víme, co pro tenisty grandslamy znamenají a určitě bych chtěl znovu startovat na všech,“ potvrdil své cíle.

Vzhledem k tomu, že Radek Štěpánek chce hrát minimálně další čtyři roky, tak má před sebou jeden milník, který by mohl překonat. Při jeho hledání se český tenista pořádně zamyslel. „Počet? No to asi ne,“ přemítal Štěpánek. „Ale mohl bych toho Connorse,“ usmál se, když přišel na odpověď na hádanku našeho reportéra.

Toho máme s Markem Všetíčkem jako takový náš tajný cíl, ho překonat,“ potvrdil Štěpánek, na kterého si však náš David Soumar připravil další nelehký úkol. Předložil mu kalendář a zeptal se Štěpánka, zda by dokázal určit datum, během kterého by mohl Connorse překonat jako nejstaršího vítěze zápasu na grandslamovém turnaji od roku 1992.

Já si myslím, že příští rok US Open,“ zamyslel se Štěpánek, ale to nebyla správná odpověď a při předložení další nápovědy zděšením vyjekl. „Takže ještě dvě sezony, jo, to je dobrý. Tím pádem by to mělo být 2018 nebo 2019,“ smál se Štěpánek. „Říkám, je to výzva. Samozřejmě, člověk musí být realista, ale baví mě překvapovat, baví mě bořit mýty a určitě mu půjdu po krku,“ podotkl sedmatřicetiletý tenista.

V tento moment řeknu, že je to neuvěřitelné, ale až se sejdem v roce 2019, tak vám řeknu, že je to uvěřitelné.

Štěpánek musel v této sezoně hrát na grandslamové turnaje kvalifikace, což nikdy není příjemné, obzvlášť ve chvíli, kdy po třech náročných duelech musí koncentrovat síly na minimálně třísetové duely s papírovými favority. „Kvalifikace samozřejmě stojí síly. Já to beru zase ze svého pohledu tak, že než začne turnaj, tak mám za sebou tři vyhrané zápasy, které mi pomůžou. Ale čím déle člověk postupuje turnajem, tak už se počítají každé špetky energie a v dalších kolech může chybět. Ale na kvalifikace nahlížím pozitivně. Odehrál jsem spoustu vítězných zápasů a budujete si sebevědomí,“ nevadí Štěpánkovi nutnost absolvovat mini-turnaje.

Takže na další čtyři roky hraní má Štěpánek dostatek sil. „Nikdy jsem časový údaj nedával, já jedu dál. Až ten den nastane, tak nastane. Jestli bude za tři nebo pět let nebo i déle. Čím později, tím lépe,“ dodal.

Na závěr rozhovoru s reportérem Tenisového světa si připravil Radek Štěpánek malý bonus, který na čtenáře čeká na konci přiloženého videa. Prozradíme, že na záběrech je také fotka, na níž je Štěpánek vyfocen s jinou americkou legendou Petem Samprasem. Už víte, o čem hovoří?

O Vasku Pospisilovi

Na hromadné tiskové konferenci se pak Štěpánek rozhovořil o dalších tématech. Jedno velké téma se týkalo nově zvolené spolupráce Radka Štěpánka s Kanaďanem Pospisilem, se kterým se v rámci dokončení této sezony dohodli na odehrání jen několika testovacích turnajů, přičemž prioritou je u obou jednoznačně dvouhra. „Rádi bychom hráli víc, ale vzhledem k tomu, že se oba snažíme vrátit zpátky do stovky v singlu, tak jsme domluvení, že si uděláme větší plán pro příští sezonu,“ vysvětlil Štěpánek, proč nebude s Vaskem Pospisilem hrát do konce sezony tolik turnajů, kolik by mohl.

Vašek za mnou přišel s tím, že jeho parťák už nechce hrát tak často debly. Přišel za mnou plný elánu, což se mi líbilo. Je to odlišný spoluhráč, co se týče hlavně datumu narození a je vidět, že energie a jeho elán je jinde. Vím, co od něho čekat. S Vaškem to může být na běh na dlouhou trať. Třeba Nestorovi se stačilo rozehrát deset minut na zápas, víc nemohl, protože by mu to bralo energii. S Vaškem bude výhoda, že se umíme připravovat individuálně s tím, že v deblu spolu budeme táhnout za jeden provaz. Nebude tam cítit závislost na té čtyřhře, od toho si slibuju větší uvolněnost,“ věří Štěpánek, jehož poslední parťáci patřili k ryzím deblistům, jejich věk již překročil čtyřicítku. „Máme stejnou základnu, dá se říct. Můžeme měsíc kombinovat vlastní přípravy a můžeme si spolu povídat o tom, co potřebujeme v deblu. Vidím v tom spoustu plusů.

Šestadvacetiletý Pospisil aktuálně v žebříčku čtyřher figuruje na dvanáctém místě, ale jeho zájmy dopadají také na dvouhru, v níž klesl letos mimo první stovku a to je pro bývalého 25. hráče světa výrazné zklamání. S bilancí pouhých 10 výher a 25 porážek touží, stejně jako Štěpánek, po návratu mezi elitu. „Časem uvidíme, jak se nám bude dařit. Vašek na to má, aby se vrátil na pozice, na kterých byl. Oba jsme si toho prošli dost, abychom si uměli vyhovět.

Velkou výhodou spolupráce obou tenistů je fakt, že Pospisil má český původ ze strany obou rodičů, ač sám se narodil už v Kanadě. „Je skvělé, že spolu můžeme mluvit i svým jazykem. Má to krásnou historku. Když bylo Vaškovi devět let, tak ho trénoval chvíli i můj táta a říkal mu, že by bylo hezké, kdyby si se mnou mohl zahrát. Trénoval ho v Kanadě, naši rodiče se znají velice dobře. A po letech, kdy proti sobě hrajeme v singlu a deblu, se postavíme na jednu stranu kurtu.

O Riu

Tam se hlavně dělají legendy,“ rozesmál český veterán přítomné novináře, když padla řeč na olympijské hry v Riu a jeho obrovský úspěch v podobě bronzové medaile ze smíšené čtyřhry z Ria. Tím načal velmi pikantní téma, kterým bylo údajné párování ve vesnici.

Šlo to mimo mě,“ usmál se. „Slyšel jsem nějaký příběh od Brazilců ohledně nějaké akvabely, která poslala kamarádku na procházku, na zmrzlinu, a další den se při druhém úkonu v podstatě utopila,“ vyprávěl Štěpánek.

Ale tohle šlo mimo mě. My jsme byli v podstatě na tenise nebo v Českém domě nebo ve vesnici u nás v prvním patře, kde to bylo nejlepší. Drželi jsme hodně pospolu a žádné párování tam neprobíhalo,“ ujistil.

Následně však už řeč zamířila k více tenisovým zážitkům, zejména nutnosti hrát pozdě v noci. „Vycházelo to blbě,“ nebral si servítky Radek. „Stává se někdy, že pavouk rozhodne o tom, že některé sekce se budou hrát později. Já jsem tedy radši, když hraju dřív. U mě je risk se světly, jestli to bude lepší nebo horší. Ale v Riu byly světla v pohodě. Čekání bylo náročné, ale tím, že hrály ještě holky a bylo stále na tenise, co sledovat, tak to ubíhalo rychleji.

Velkou pochvalu si vysloužila zejména jeho spoluhráčka Lucie Hradecká, s níž vybojoval onu vytouženou medaili. „Musím říct, že Lucce potom, co měla za sebou, a jak to zvládala po fyzické i psychické stránce, jsem musel smeknout. Zvládla to úplně skvěle. Končili jsme v půl čtvrté ráno, pak hrála zase debla, měla chvilku odpočinek a šli jsme na mix,“ oceňuje Štěpánek.

V utkání o bronzovou medaili Štěpánek byl velmi nervózní a to i poté, kdy už začal věřit, že by skutečně mohl zisk medaile klapnout. „Když jsme brejkli za stavu 5:5 ve druhém, tak jsem věřil, že to dotáhneme. A pak, když jsme proměnili mečbol, tak euforie byla nekontrolovatelná. Ale říká se, že všechno má svůj čas. A časem to všechno docházelo.

Souhra s Lucií Hradeckou na olympijských hrách nakonec vede i k tomu, že Štěpánek si společně s ní zahraje i smíšenou čtyřhru na grandslamovém turnaji, čemuž se prozatím příliš nevěnoval. „Jsme domluvení na Australian Open. Lucka má na mix fantastickou hru. Je schopná zabíjet servisy i chlapům. Hraje agresivně, nebojí se ničeho. Žádného přeběhu, žádného voleje ani rány. Olympiáda mě naučila hrát i do ženy,“ usmál se.

O konci a té pravé

Vím, že jednou příjde konec a uslyšite klišé, že bych chtěl mít rodinu. Prožil jsem si toho v životě už dost, takže už jsem opatrnější. Nechávám to osudu a ono si to cestu najde,“ tuší Štěpánek.

Srovnání si zaslouží i se Štěpánkovým kamarádem Jaromírem Jágrem, který je podobně, jako český tenista, i přes pokročilý věk stále na vrcholu a sport je na prvním místě, přičemž si dokáže najít místo i na lásku. „Vidíte, že to jde, že to není žádná nemoc nebo, že by to měl být nějaký problém. Já lásku ke sportu mám stejnou jako on. A kdy přijde láska životní? Může přijít příští týden ještě třeba později než u Jarouše, ale rozhodně ne cizinka,“ má jasno Štěpánek.

Samozřejmě jsme se spolu bavili o svých privátních životech. Možná to vyzní blbě, ale ať už se dělo v mém životě cokoliv, ať už příjemného nebo méně příjemného, vždy tu ten tenis byl. Vždy tu ten sport byl pro mě, i kdyby padaly trakaře a vždycky mi tu lásku dal. Bylo to něco, co mě neustále naplňovalo, v dobách dobrých i zlých. Někdo potřebuje cítit to zázemí, že má, že na něho doma čeká žena, že má uvařeno. My máme ale úplně jiný životní styl než hokejisti nebo týmoví sportovci, kteří stráví polovinu času doma, polovinu cestují a jsou zvyklí na své režimy. Ale je to hrozně individuální. Ale souhlasím s Jardou s tím, že být s někým jenom proto, abych nebyl sám, nic neřeší,“ dodal Štěpánek.

Potřebný odpočinek

Po olympijských hrách a US Open, což byly letní vrcholy sezony, pokud nepočítáme Wimbledon v červenci, si Štěpánek potřeboval krátce od tenisu odpočinout a nasbírat síly před zakončením sezony, do jejíž konce zbývají necelé dva měsíce.

Po US Open jsem se vrátil na Floridu s Markem Všetíčkem, kde jsme zůstali osm nebo devět dní, kdy jsem měl čas si oddychnout, vstřebat všechno a trénovat. Měl jsem tam výborné podmínky, tvrdě jsme trénovali. Minulou neděli jsem se vrátil domů, absolvoval jsem úterní příjemný den, kdy nás přivítal premiér, měli jsme autogramiádu a vrcholem večera byla návštěva na Hradu a přijetí u pana prezidenta,“ těšilo Štěpánka. „Sešli jsme se všichni olympionici, co tu byli. Měli jsme pak menší posezení v uzavřeném kruhu a zase to byla ukázka toho, jak moc jsme spolu drželi a krásně jsme zakončili den.

Krátce před obědem, při němž si Štěpánek pochutnal na oblíbeném "smažáku", také potvrdil, že ve středu odletí na asijskou šňůru turnajů.