Tomic odchodil zápas, nad zkratem rozhodčího mávl rukou. Los jej poté vrátil zpět do turnaje

- Filip Lefenda

Zlobivé dítě australského tenisu opět ukázalo svou tvář. Někdejší velký talent Bernard Tomic předvedl ve finálovém kole kvalifikace v americkém Delray Beach výkon, nad kterým zůstává rozum stát. Výsledkem byla hladká porážka 2:6 a 0:6, i ta ale nakonec stačila na účast v hlavní soutěži.

Bývalý sedmnáctý hráč světa má problémy s chutí do tenisu už delší dobu. Nedostatek motivace se odrazil třeba na minulé sezóně, kterou zakončil se silně zápornou bilancí 15 výher a 27 porážek.

Na podobná čísla má zatím sedmadvacetiletý Australan zaděláno i letos. V přímém souboji o postup do hlavní soutěže podniku ATP v americkém Delray Beach Tomic víceméně přepustil výhru Lotyši Gulbisovi, se kterým prohrál 2:6 a 0:6.

Jestliže v prvním setu ještě Australan jakž takž jevil známky zaujetí pro hru, výsledek toho druhého už ho zřejmě nezajímal vůbec. Korunu všemu nasadil za stavu 0:2 a 0:40, kdy doběhl Lotyšův kraťas a vrátil ho vítězně přes síť. Tady ještě bylo vše v pořádku.

Čárový rozhodčí ovšem po Gulbisově stopbalu zahlásil aut, který sudí na umpiru opravil v dobrý míč (na videu čas 58:55). Namísto opakování výměny však zcela nepochopitelně přiřkl bod Gulbisovi, čímž celý gem skončil. Ještě překvapivějším ovšem bylo, že Tomic nad tímto zcela zjevným pochybením jen mávl rukou a zamířil bez jakýchkoliv protestů na lavičku. Tím nejvíce překvapeným byl v tuto chvíli asi sám Ernests Gulbis.

Tomic v dalším průběhu duelu už neuhrál ani gem a byl z kurtu vyprovozen za 53 minut kanárem. Paradoxem je, že i takto krátký zápas byl z celkových šesti letošních tím druhým nejdelším. Jen pro představu – před týdnem zaznamenal Tomic v New Yorku svou vůbec nejrychlejší porážku v kariéře. Japonci Soedovi podlehl za pouhých 39 minut 2:6, 1:6.

Další kuriozita se zrodila posléze. Po odhlášení Američana Sandgrena se z poražených finalistů kvalifikace losoval tzv. lucky loser. A los se „usmál“ právě na Tomice, pro kterého tak turnaj nekončí a zahraje si v hlavní soutěži s Němcem Stebem. Na rozdíl od těch, kteří v kvalifikaci o místo v ní stáli a bojovali, leč neměli to štěstí.