Strýcová uvažuje o napsání knihy. Jako ta Agassiho by ale nebyla, říká

- Marek Bartošík

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z MELBOURNE: Barbora Strýcová zažila ve své dlouhé kariéře vzestupy i pády, okamžiky zatracování i obdivování. A právě bohaté zkušenosti z tenisového okruhu by třiatřicetiletá Češka jednou ráda představila knižně.

„Vážně přemýšlím o napsání knihy,“ přiznala Barbora Strýcová, když ji v australském Brisbane zpovídala dvojice zkušených amerických novinářů Ben Rothenberg a Courtney Nguyen.

Už z úvodního výroku je patrné, že není jisté, jestli Strýcová něco jako své „paměti“ někdy vydá. Vzhledem k jejím úvahám to ale vypadá poměrně reálně. „S tou myšlenkou si hraju,“ sdělila Tenisovému světu hrdinka loňského Wimbledonu, na němž postoupila do semifinále dvouhry a ukořistila titul ve čtyřhře.

Pokud by její kniha někdy skutečně spatřila světlo světa, už nyní můžeme tušit, jaká asi bude. Strýcová odmítla, že by navázala na Andreho Agassiho, který šokoval tenisový svět upřímnou zpovědí v „Open“.

„Určitě bych nepsala autobiografii. V knize bych se tak neotevřela, nenechala bych v ní ze sebe úplně všechno. Chtěla bych napsat o nějakých momentech a myšlenkách, které pro mě byly obzvlášť těžké, a to v kariéře i mimo ni. Samozřejmě bych zmínila i hezké chvíle,“ přiblížila Strýcová.

Tenistka pocházející z Plzně se při možné literární tvorbě může inspirovat i u svých kolegů a kolegyň. Kromě již zmíněné Agassiho publikace lze v knihkupectvích narazit na autorizovanou knihu Marie Šarapovové, Dominiky Cibulkové či Rafaela Nadala. Strýcová ale nyní studuje jiné než tenisové prostředí.

„Nedávno jsem začala číst Tigera Woodse, měl opravdu zvláštního otce. Je to velmi zajímavá kniha. Lidé v ní o Tigerovi vypráví, takže se jedná o biografii. Je tam hodně věcí ze zákulisí,“ popsala Strýcová, jež by svým vlastním příspěvkem sportovní literaturu jistě obohatila.