Roman Jebavý o Austrálii: Chci to letos zlomit

S jakými cíli jste přijel do Austrálie?
Určitě hrát lépe než roky předtím, protože se mi tady nikdy nedařilo. Uvidíme, chci uhrát co nejlepší výsledek a jít kolo po kole.

Říkal jste už, že se vám tu moc nedařilo. Čemu to přičítáte, začátku sezony?
Může to být i začátkem sezony. Přijde mi vždycky, že hraji dobře, když odehraji nějaké zápasy. Poslední dobou se mi stává, že vždy mám nějakou dobrou šňůru, pak horší... A taky tu mám smůlu na losy docela, protože vždy hraji s nějakými nasazenými. Loni s Murraym a Soaresem, v Sydney to byl Cabal s Farahem, v Brisbane vítězové Haase, Koolhof. Snad to letos zlomím.

Není to trošku tím, že si hodně sezony prodlužujete do listopadu?
Ani ne. O rok předtím jsem skončil někdy v říjnu ve Vídni, loni jsem skončil v Bratislavě, kdy to bylo trochu později, ale tam jsem měl špatnou část sezony po US Open a potřeboval jsem uhrát nějaké body.

Máte to tady v Austrálii rád?
Mám, je to tady super. Horší je jen ta cesta (smích). Je to tu to krásné. Pocitově jsem se tu ale nikdy necítil v dobré formě. Je to ale dané malým počtem zápasů, které jsem tady odehrál. Když člověk vyhraje jeden, dva zápasy, tak začne hrát dobře. Nemám úplně dané nějaké povrchy nebo místa, kde se mi hraje dobře. Když hraju dobře, tak hraju dobře všude, když hraju blbě, tak hraju blbě všude.

Hrajete s Igorem Zelenayem, cestovali jste sem spolu?
Ano. Přiletěl do Prahy a z Prahy jsme spolu letěli do Adelaide.

Co jste dělali po cestě?
No, bylo to dlouhé, tak jsme koukali na filmy, spali... Trošku jsme povídali, když to šlo, a tak.

V březnu hraje Česko proti Slovensku v Bratislavě Davisův pohár, s Igorem byste mohli být každý na druhé straně kurtu. Na druhou stranu proběhly nějaké přestřelky mezi Jiřím Veselým a Lukášem Rosolem na internetu. Jak se na to díváte vy? 
Já se toho snažím co nejméně účastnit. Prostě je to tak, jak to je. Když budu nominovaný, tak pojedu. A více bych se k tomu nechtěl víc vyjadřovat.

Slováci jsou velmi dobří v deblu, určitě je sledujete. Ať už jde o Poláška, nebo vašeho parťáka...
Určitě by to bylo pikantní, protože se Zelím hrajeme od září. Navíc je tu samozřejmě velká rivalita mezi Čechy a Slováky. Byl bych moc rád, kdyby se postavil nejsilnější tým, který dokážeme složit a zkusili jsme Slováky porazit a dostat se do Madridu.

Je pro vás zápas se Slováky prestižnější, než kdybyste hrál proti jinému týmu?
Myslím, že jo. Na turnajích se víceméně pořád potkáváme a povídáme si. Nerozlišujeme, jestli jsme Češi nebo Slováci. Když se hraje hokej nebo fotbal, tak se to taky hecuje. Je to derby a kdo říká, že to neřeší, tak si myslím, že nemluví pravdu. Samozřejmě jsme všichni kamarádi, tak to bude určitě vyhecovanější než proti jinému soupeři.

Drží Češi a Slováci na turnajích více spolu než s tenisty z ostatních zemí?
Myslím si, že určitě. Nikdo nemá s nikým problém. Když je nás méně na challengerech nebo turnajích ATP, tak spolu chodíme na večeře a víceméně se chováme pořád tak, jako bychom měli společný stát. 

Vy jste ještě v Melbourne, na Australian Open, ještě nevyhrál. Nemají na to vliv i místní specifické podmínky jako třeba vítr nebo vedro?
To si nemyslím. Jsem tu v Austrálii předtím tak dva nebo tři týdny a to si člověk zvykne. Měl jsem tu horší losy, výkony nebyly úplně špatné, ale prostě se to tak sešlo. Ani to nemám tak, že bych si říkal, že jedu do Austrálie a nikdy jsem tam nic neuhrál. Doufám, že to letos prolomím, a když ne letos, tak doufám, že za rok (smích). Snažím se to nějak neřešit. Podmínky, pokud vůbec, tak hrajou malý vliv.

Už jste tu nějakou dobu, sledujete výkony ostatních českých kolegů?
Byl jsem se dívat na Rosiho, jak hrál s Lorenzim. Byl jsem se kouknout na Denču Allertovou, když prohrála s Vögeleovou. To bylo jediné, co jsem tu viděl. Výsledky tu všude jsou, tak se dívám, jak Češi hrají a přeji jim, aby postoupili co nejdále.

S Igorem Zelenayem se dobře doplňujete. On tvrdí muziku na servisu, vy zase na returnu. Na čem jste nejvíce pracoval v přípravě? V čem jste se nejvíce snažil zlepšit?
Konec minulého roku byl slušný, předváděli jsme dobré výkony. Mohli jsme z toho vytěžit víc, ale i tak jsme porazili dobré hráče a hráli jsme vyrovnaně proti TOP týmům. V Moskvě jsme porazili například Murrayho se Skupskim, což je jeden z nejlepších týmů. Debl je prostě vyrovnaný, je to o jednom nebo dvou míčích. Když se trochu přikloní štěstíčko, tak se víceméně dá porazit každý. Doufáme, že to tu zlomíme a uhrajeme nějaký dobrý výsledek.

Na jak dlouho jste s Igorem domluvený na spolupráci?
Jsme domluvení zatím do konce února. Po Austrálii je tam Marseille, Montpellier, pak je ještě Dubaj a hned Davis Cup. Takže jsme vlastně domluvení do Davis Cupu. 

Jste zdravý? 
Zdravý aktuálně jsem. Měl jsem ovšem v přípravě problémy. Při Moneta extralize jsem si natrhl hamstring (zadní stehenní sval). Měl jsem tam trhlinu třikrát jeden centimetr. Zápas jsem ještě dohrál, ale nebyl jsem stoprocentní. Pak jsem měl volno, začal trénovat 27. prosince a přípravu jsem dohnal, protože jsem pak máknul. Noha drží, už je to v pohodě. 

Poprvé od roku 1982 Češi nebudou mít žádného zástupce ve dvouhře v hlavní soutěži. Vy jste jediným mužem, který nás bude reprezentovat ve čtyřhře. Co na to říkáte?
Je to smutné. Nás bylo jednu dobu hodně. Vždy jsme měli navíc někoho i v úplné špičce, jako byl Berďa nebo Jirka Novák. Snad se i Jirka Veselý zvedne. Doufám, že se to v dalších letech obrátí k lepšímu.

České ženy mají poměrně velkou účast v hlavní soutěži. Čemu přičítáte, že jsou v České republice ženy o tolik úspěšnější?
Už jsme to s klukama řešili dřív. Myslím, že je to tím, že u nás jsou atraktivnější sporty fotbal a hokej a kluci jim dávají přednost. Hrají samozřejmě i tenis, ale holky víceméně fotbal s hokejem ani nemají, respektive tyto sporty v ženském podání nejsou tak rozšířené. Myslím, že úspěšnost českých tenistek je daná tím, že malé holky chtějí hrát tenis. Kluci mají mnohem větší výběr sportů než holky.

Už jste několikrát objezdil všechny grandslamy. Jak vysoko řadíte Austrálii? Co se vám tu líbí a co nelíbí?
Austrálie se mi líbí prakticky ve všem, kromě té cesty. Je tu hezké počasí. Je to i dané tím, že se sem jezdí v zimě, kdy je u nás hnusné počasí. Takže to tu mám rád. Samozřejmě, je to dálka, je tu velký časový posun, nelze být tolik v kontaktu s lidmi v Česku... Kdybych měl srovnat grandslamy, tak nejraději mám Wimbledon, nejméně oblíbené je French Open. Řekl bych, že US Open a Austrálii bych řadil na podobnou úroveň.

Loni jste se hodně pohyboval ve šňůrách. Jednou se vám dařilo, pak přišla série proher, pak jste to zase zlomil... Co jste udělal letos v přípravě jinak, aby se podobné výkyvy neděly?
Já si vlastně nedovedu ani vysvětlit, že loňská sezona probíhala takhle. Začátek byl blbej, pak přišla výborná Jižní Amerika, pak to bylo zase špatné a pak se to zase otočilo. Jak už jsem řekl, jak uhraju jeden, dva zápasy, chytnu se a dokážu udržet vyšší level. Když hraju méně zápasů, hraji hůře. Myslím si, že vždy potřebuji odehrát nějaké dobré zápasy. Říkal jsem si, že bych letos objel pár challengerů, abych vyhrál nějaké zápasy, protože si myslím, počet odehraných zápasů má na mé výkony velký vliv.

Romane, děkuji za rozhovor. Ať se vám daří!